Moc se omlouvám že včera nebyla kapitola ale zkrátka jsem nebyl doma a neměl jsem čas
Už je to nějaká doma co všichni usli ale já jsem stále nemohl ani zamhouřit oči. Byl jsem nejistý, zvědavý a zděšený zároveň. Též jsem byl naštvaný protože mi ředitel neřekl více ale to i celkem chápu protože je v pozici kde si to nemůže úplně dovolit.
Vstal jsem a šel se podívat k oknu v kuchyni odkud jsem viděl ještě zbytky ohně, policii a samozřejmě hasiče. Sanitka už byla dávno pryč a policie měla i psy aby případně našli další lidi.
Abych byl upřímný bylo mi celkem líto lidí co jsou v Lobby a nemají momentálně svůj pokoj kde si lehnout. Ale já s tím nic nenadělám tak není důvod se tím nějak zdlouhavě zabývat.
Po nějaké době už jsem začal pociťovat únavu a šel jsem si lehnout ke klukům s tím že jim ráno povím své postřehy a nápady...
...
Ráno se vzbudil jako první Dream který se odebral do kuchyně a já se vzbudil hned po něm. Samozřejmě že jsem tuhle situaci využil abych mu to řekl jako prvnímu.
"Dobré ráno Dreame" řeknu po tom co též vejdu do kuchyně
"Dobré ráno Karle. Jak se ti spalo?" Optal se
"Šlo to, ale stejně nic moc, přeci jenom noc byla pestrá" odpovím
"Jo, mám to stejně." Odpoví stručně
"Dreame, musím ti něco říct" oznámím a čekám na jeho reakci
"Poslouchám" řekne a posadí se ke stolu s hrnkem horkého čaje a mě též jeden podá
"No takže...." Všechno jsem mu řekl, vysvětlil a pak mu řekl co si o tom myslím a jaké jsou mé teorie celou dobu jen koukal a neřekl ani slovo, nejspíš jeho hlava potřebovala v klidu zpracovávat informace a neodpovídat.
"No, pojďme to zjistit" odpoví na poslední větu a to tu, že oba jsou pravděpodobně v nemocnici
"Jako teď? Nepočítáme na kluky?" Řeknu zmateně
"Moje auto má pouze dvě sedadla. Tak dělej. Běž se obléknout" řekne a také se zvedne a jde se převléknout
Vzal jsem si šedé rovné kalhoty a k nim svetr s límečkem. Pár náhrdelníků, prstenů a mé kulaté brýle. Musím říct že svůj outfit hodnotím 10/10 a byl jsem hotový za pár minut takže to ani netrvalo dlouho.
Za chvíli jsme s Dreamem už šli na parkoviště a mířili k červenému autu značky Lamborghini což mě překvapilo
"Opravdu je tohle tvé auto?" Řeknu zaujatě potom co už hledá klíče v kapse
"Ano, s Georgem a budeš se tomu divit ale i Nickem na to máme hodně vzpomínek. On má tamto oranžové" řekne a ukáže na druhý konec parkoviště na také Lamborghini ovšem barvy oranžové
"Dobře. Tak poslouchej. Nejbližší nemocnice je ve městě ale nejlepší péči o popáleniny mají v nemocnici až za městem takže si myslím že je dopravili tam" dopovím a prstem na mapě ukazuju co za místa myslím
"Dobře tak jedem" řekne a nastartuje
jak jsem řekl omlouvám se za zpoždění ale tady je kapitola užívejte
❤️🧡
ČTEŠ
the Lovers - životní změna
Fiksi PenggemarJsem si stoprocentně jistý že jsem hetero. Teda byl jsem si jistý.... pak sem je potkal a začala moje největší životní změna.