the Lovers - životní změna

hroty

"Takže Karle" řekne hrozně chladně a natlačí mě na zeď

"Jo?" Řeknu vyděšeně a nekoukám mu do očí, ale někam do strany

"Vím že u těch dveří nebyl žádný tvůj známý, něco tajíš a já mám pocit že to co tajíš může být později hodně důležité" řekne vážně a nebudu lhát se mi zatajil dech

"A co bych ti měl asi tajit? Včera jsme přijeli opravdu si myslíš že tu je někdo koho znám a s kým bych plánoval bůh ví co?" Řeknu trošku vytočeně a ostře

"Ale notak, klid, nádech, výdech. Byl tam někdo a po něčem se sháněl. Nelži mi. Vím to" opět si tvrdohlavě stojí za jeho názorem i když má pravdu

"Tuhletu diskuzi opravdu nehodlám vést dnes večer, nemám náladu a zítra je první den kdy se učíme. Nechci urazit ještě nějakého učitele. Dobrou" řeknu krutě, naštvaně a ani pusu mu nedám

Už nic neříkal a mě jediné co se honí hlavou je proč by se kurva na něco takového ptal?! Je to snad moje věc tak proč to nenechá být a nedá od toho ruce pryč?!

Jdu si lehnout k sobě do postele ve společné ložnici s Alexem i Nickem, samozřejmě nemáme jednu obrovskou postel ale tři malé. Dobře jedna z nich je trochu větší než ty dvě ale ne o moc. A ano, zabral si jí Alex.

"Karle? Je všechno dobrý?" Zeptá se rozespale, nejspíš slyšel jak jsme se hádali, chudáček

"Jo, dobrý. Nic důležitého" odpovím a zcela upřímně se mi chce brečet. Však se choval tak hezky a mile a teď najednou tohle... A já mu věřil.

"Chceš si jít lehnout ke mě?" Zeptá se a já bych moc rád

"Jestli můžu" řeknu a už se zvedám z té mojí postele

"Jasně pojď" řekne a posune se aby tam bylo místo i pro mě

"Děkuji. A teď už dobrou" řeknu a dám mu krátkou pusu na rty a pak mu zabořím hlavu do hrudníku

Zcela upřímně teď doufám že Nick přijde co nejdřív a že bude žárlit.

...

Ráno jsem se vzbudil a Alex ještě spal. Zato Nick nebyl v posteli vidět. Zvednu se a jdu se podívat do kuchyně. Ovšem že tam je Nick a chystá ke svačinám tousty.

"Děkujeme" řeknu a uklidím si to do batohu

"Není problém. Alex už vstává?" Optá se nazpět

"Ne, ještě ne" řeknu s nezájmem v hlase aby pochopil že nemám náladu se s ním bavit

"Včera si spal u něj v posteli" řekne. A co jako, to si vážně myslí že o tom nevím nebo proč mi to říká?!

"A.." řeknu nakonec a pokrčím ramenama

"Žárlil jsem" řekne a pustí se do jídla. A musím říct že teď mě opravdu naštval

"Tak poslouchej. Nevím jestli si včera byl při smyslech, ale neříkal si úplně hezký věci a teď žárlíš na mě jenom kvůli tomu že spím s Alexem v posteli?! Doufám že je to jenom blbej fór a jestli ne tak si
1. Dej dopořádku svoje nálady a nebo
2. Vyber jakým způsobem se mnou chceš udržet vztah a komunikovat! Teď prosím běž, vzbuď Alexe a řekni mu že už jsem šel" dořekl jsem

Možná jsem to trochu přehnal ale fakt mě naštval, nejdřív je na mě jak na hadrovou panenku a pak žárlí na Alexe. Pardon ale to je moc. Nevím co to vjelo do mě ani co to bylo u něho, ale bude to ještě zajímavý.

Mám ještě půl hodinky takže půjdu za tím cápkem ze včera.

Další kapitola venku. Nezapomeňte se napít, najíst a pořádně vyspat
(ʃƪ＾3＾）