Chvíli jsme kreslili s Nickem na nový list v mém programu kam kreslím. Bylo to boží, měl jsem o něj opřenou hlavu, on měl ruku okolo mého ramene a tou druhou něco kreslil. Měl jsem dvě tužky takže když Nick něco nakreslil tak já jsem to tou druhou mohl jen opravit tak, aby to vypadalo líp. Takhle to trvalo nějakou chvilku a musím říct že jsem si to opravdu užil, nakreslili jsme další obrázek ale teď to byla kočka kterou jsme pojmenovali Patches.
Po tom co jsme dokreslil jsem uklidil tablet a Alex se otočil směrem k oknu a ustlal si tam. Já jsem o něco nižší než Nick takže jsem ho oběma rukama objal a hlavu mu zabořil do hrudníku, on mě taky objal a pak se vzbudil Alex.
"No dobré ráno princi" řeknu a dám mu pusu na tvář abych mu vynahradil i to objetí co sme s Nickem měli
"Dobrý den princi Alexandře" přidá se Nick a dá mu pusu na hřbet ruky
"To jsem zaspal svojí vlastní korunovaci nebo co?" Řekne rozespale, chudák, asi musí být fakt hodně unavený
"Skoro, ještě že si se vzbudil" řeknu a všichni sme se předchozím větám smáli
"Za hodinu by sme tam měli být" řekne Nick
"Doufám že budeme na jednom pokoji" řeknu k tomu
"No, chudák moje prdel" řekne Alex a opět se všichni zasmějeme, musím říct že mi je fakt líto těch lidí co sedí okolo nás
"Kolik vám vlastně je?" Zeptá se Nick
"Mě je 22" řekne Alex
"Mě 23, jsem starší" řeknu a vypláznu na Alexe jazyk
"Hajzle, a kolik je tobě" naše pohledy se přesunou na Nicka
"21" řekne a kouká do země
"To nevadí, nejde o věk ale o to na kolik let se člověk chová" řeknu mu a obejmu ho
"Hej já chci takyyy" řekne Alex a oba nás obejme
...
Po nějaké době sme už konečně dojeli před školou takže sme si zbalili věci co jsme měli v autobuse a před busem sme si vzali kufry. Vešli jsme do vnitř byli jsme poslední a tak hned po nás začal pán co stál na stupínku svůj proslov
"Takže vážené dámy, vážení pánové, ale i vážení nonbinární nebo genderfluidní studenti, vítejte na prestižní umělecko počítačové vysoké škole v Mexiku. Jako první vám rozdělíme pokoje a v půl třetí odpoledne tohoto dne se v přístavbě po mé levé ruce, dostavte na seznámení se školou, školním řádem a ostatními věcmi. A poté, od půl osmé do půl dvanácté hodiny večer se koná uvítací oslava taktéž v přístavbě po mé levici. Teď budu předčítat jména po dvou a ty dva které přečtu se dostaví sem dopředu, já vám dám klíče a odejdete na pokoj. Nějaké přání?" Ukončí svůj proslov otázkou
"Pane, my bychom rádi dostali pokoj pro tři, zda by to bylo možné" oznámí z nás nejmenší Alex
"Ovšem že by to bylo možné, ale budete na křídle u starších ročníků, tudíž budete za touto skupinou lidí, co tu teď stojíte, chodit přes celou školu. Zde totiž pokoje pro tři nejsou" řekne ale to nám stejně nevadilo, nikoho sme tu neznali
"V pořádku, i za těchto podmínek si rádi vezmeme pokoj pro tři osoby" odpoví opět Alex, překvapuje mě jak mluví spisovně, fakt jako Princ
"Dobrá tím pádem pojďte sem a vám pokoj udělím jako první ať se s vámi pak nezdržuji. Přijde sem a nahlašte mi svá jména" řekne a mi poslušně s kufry přijdeme dopředu
"Já jsem Alex Quack" řekne a odstoupí abych se nahlásil já
"Já jsem Karl Jacobs" řeknu a přejdu k Alexovi a chytím ho za ruku
"Já Nick Armstrong" řekne Nick, přijde k nám a já ho také chytnu za ruku
"Takže pánové, tady máte takzvané HallPassy bez nich vás do tamté části školy nepustí a pan Handerson půjde s vámi aby ste nezabloudili, večer nashledanou" řekne a věnuje se ostatním takže sme se ani nezdravili na odchod
"Teda Alexi, já čumím ty fakt mluvíš jak princ" řekne Nick
"Dejte mi vaše zavazadlo vaše výsosti" řeknu a z ruky mu vyrvu kufr, Nick vezme jeho tašku přes rameno a ten pán se na nás jen tak zvláštně koukal, ale nic neříkal
"Tak princové, váš pokoj" řekne a ukáže na dveře
"Děkujeme mladý pane" řeknu protože jako poslední jsem šel dovnitř a on za mnou jen s úsměvem zavřel dveře
"Hele, někdo tu něco .....
Kapitola venku, chtěla bych jenom říct že vím že je Karl vyšší než Nick ale v téhle ff to tak nebude prostě Nick bude z nich nejvyšší a Alex nejmenší
Nezapomeňte se napít, najíst a dejte na sebe pozor (◠‿・)—☆
ČTEŠ
the Lovers - životní změna
FanficJsem si stoprocentně jistý že jsem hetero. Teda byl jsem si jistý.... pak sem je potkal a začala moje největší životní změna.
