2. kapitola

147 6 2
                                        

Bylo to jen pár dní, co Dračí spár konečně opustil přístav Tortuga. Draco momentálně lodi neurčil žádný cíl. Většinu času prohlížel Neptunovu korunu ve své kajutě a dumal nad tím, jak její moc aktivovat. Když ji totiž nasadil na hlavu, necítil se jinak. Tělem mu nekolovala magická moc a při pokusu donutit moře, aby pro něj něco udělalo, se nestalo nic. Uvažoval, zda by neměl začít hledat nějaký rituál, který musel provést.

Frustrovaně si povzdechl, když znovu neobjevil žádnou stopu a vrátil artefakt společně se všemi informacemi o něm do tajné skrýše pod podlahou, co se nacházela pod stolem. Pak vstal ze židle, dopil rum ve skleničce a vydal se na obchůzku po své plachetnici, aby zkontroloval, že vše funguje, tak jak má.

Na palubě vládl čirý ruch. Většina lidí plnila svou práci. Pár jich pravděpodobně spalo v podpalubí. Přestože se o to nesnažil, po chvíli znovu upoutala jeho pozornost. Když nezkoumal Neptunovu korunu, jeho mysl se upírala k záhadné nové člence jeho posádky.

Momentálně se opírala o prostřední stěžeň a společně s Potterem se něčemu smáli. Při pohledu na tu dvojici pocítil bodnutí emoce, kterou nepoznal. Čím déle však na ně zíral, tím více ho však pohlcovala.

Žena se překvapivě rychle přizpůsobila životu na moři, jako by na něj byla zvyklá odjakživa. Sledoval její interakci s ostatními a překvapeně se díval, jak se ostřílení piráti uvolnili v její přítomnosti. Jejich snadné přijetí té cizinky se mu nelíbilo. Kam se poděla jejich všudypřítomná ostražitost?

Nejvíce však nesnášel znatelný rozdíl jejího chování k Potterovi a jemu samotnému. Kdykoli se v její přítomnosti objevil lodní kuchař její jantarové oči zářily radostí a tvář jí zdobil úsměv. Kdykoli se k ní přiblížil on sám, ztuhla jako by čekala, až na ni zaútočí.

Od chvíle, kdy se rozhodl přijmout ji jako nového člena posádky, se k ní nechoval nijak agresivně a nesnažil se ji ohrozit. Přesto se jediný setkal s chladnou odtažitostí. Dle jeho názoru představovali Theo a Blaise téměř srovnatelnou hrozbu jako on. Avšak v jejich přítomnosti působila uvolněně. Dokonce by neznal ani její jméno, kdyby mu ho Blaise neřekl.

„Zase na ni zíráš," konstatoval náhle vedle něho pobavený ženský hlas, „upoutala snad Hermiona pozornost nepolapitelného krále pirátů?"

V duchu zaklel. Nestalo se to poprvé, že ho Pansy Parkinsonová, jeho blízká přítelkyně a příležitostná milenka, našla nehybně zírajícího na brunetku s jantarově zlatými duhovkami. Povzdechl si a otočil se na svou blízkou přítelkyni s krátkými rovnými černými vlasy a světle tyrkysovýma očima. Znala ho příliš dobře na to, aby jí dokázal lhát.

Obrátil svůj pohled zase na Hermionu a sledoval, jak se slunce odráželo od jejích kadeří, jako by to byla hladina moře. „Je na ní něco zvláštního," hlesl tiše.

Pansy se uchechtla. „V každém přístavu můžeš mít jakoukoli ženu, na kterou se jen podíváš. Mezi námi je to také vždycky příležitostné a nezávazné. Nikdy jsem tě neviděla tak zaujatého."

Ztuhl a zamračil se na ni, jakmile ta slova řekla. Bohužel výraz, co děsil každého protivníka, který se mu kdy postavil, na Pansy nefungoval. Jen se usmála, jako by právě potvrdil její domněnku.

„Měl bys ji ošukat," prohlásila zničehonic.

Škubl sebou a vytřeštil na ni oči. „Cože," vyhrkl nezvykle vysokým hlasem.

„Vážně," odpověděla mu s naprostým klidem navzdory šoku, který v něm její nápad vyvolal. „Čím dříve tuhle fascinaci dostaneš ze svého systému, tím dříve se zase můžeš věnovat Neptunově koruně a stát se vládcem oceánu, jak si vždycky chtěl."

Znovu upřel pohled na Hermionu a prohlédl si její tělo. To, že na sobě nosila jen béžovo-zelenou košili a těsné tmavé kalhoty ve vysokých botách mu prohlídku jejího štíhlého těla usnadnilo. Musel uznat, že byla přitažlivá.

„Možná máš pravdu," prohlásil a začal plánovat, jak Hermionu svést.

~~~~~~~

Hermiona se opřela o stěžeň a hlasitě se zasmála dalšímu vtipu Harryho Pottera. Život na Malfoyově lodi ji překvapil. Posádku kupodivu netvořili pouze krvežízniví piráti. Přestože je obklopovala pověst děsivých bezcitných hrdlořezů, bylo po pár dnech patrné, že skutečnost tomu úplně neodpovídala. Část z nich ji okamžitě přátelsky přijala. Brzy měla okolo sebe skupinku osob, kterou jako by znala celý život.

Dvojčata Padma a Parvati Patilovy používaly k boji sady ostrých nožů, které s naprostou přesností vrhaly na protivníky. Navíc pracovaly tak dokonale sladěně, jako by dokázaly určit, co si ta druhá myslí.

K posádce také patřili Seamus Finnigan a Dean Thomas, kteří často experimentovali s černým prachem. Po několika zvláště explozivních pokusech jim ostatní začali přezdívat destruktivní duo.

Ron a Ginny Weasleyovi na ni působili stejně přívětivě jako Harry Potter. Ron se stejně jako Harry k Hermioně choval jako starší bratr. Ginny jí okamžitě udělala místo ve své kajutě. Jelikož byla plachetnice Dračí spár poměrně velká, měla v části jednoho patra ubytovací kóje pro posádku. Mladá pirátka si Hermionu natolik oblíbila, že se rozhodla, že se podělí o místo.

Hermiona si všímala hlavně tří osob, co trávili hodně času s Dracem Malfoyem. Jeho první důstojník Blaise Zabini, druhý důstojník Theo Nott a Pansy Parkinsonová, co s Malfoyem, podle jejích nových přátel, příležitostně spala. Ale jak se Hermiona brzy přesvědčila, Pansy nestoupla její moc do hlavy. Pracovala na lodi stejně tvrdě jako ostatní a dokonce se na Hermionu vřele usmála, kdykoli se nacházela poblíž ní.

Z myšlenek ji vytrhl mrazivý pocit, že je opět sledována. Bez toho aniž by vzhlédla, tušila, kdo ji pozoroval. Docela jistě věděla, že na ni byly upřeny šedé oči kapitána Draca Malfoye. Od doby, co se stala součástí posádky, na ni takhle zíral několikrát. Na rozdíl od ostatních zůstala, kdykoli se k ní přiblížil, pořád ve střehu a uvažovala, jak jednat. Neptunovu korunu jistě skryl ve své kajutě, kam nemohla jen tak vejít. Určitě by si ji někdo všiml. Musela se tedy nějak dostat do přízně samozvaného krále pirátů.

Problém nastal v tom, že netušila, jak postupovat. Její sestry dokázaly muže okouzlit svým vzhledem a pár slovy. Hermionu žádný nezaujal natolik, aby něco takového udělala. Nicméně pokud chtěla tuhle misi dokončit, byla nucena to zkusit. Začala plánovat, jak okouzlit Draca Malfoye.

˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙

Přidávám další část příběhu.

Přeji příjemnou zábavu.

Vaše Elisabeth226 :-)

Fatální pádPříběhy, které tě pohltí. Začni objevovat