Fatální pád

6. kapitola

Když ji Draco konečně znovu spatřil, stála na přídi lodi. Dívala se na moře a její dlouhé hnědé kadeře cuchal vítr. Tiše se k ní přiblížil a zaujatě opět pozoroval, jak se sluneční paprsky odrážely od jejích vlasů. Tentokrát to vypadalo, jako by v nich měla zlato.

Touha dotknout se jí ho přemohla a pomalými kroky k ní přistoupil. Hermiona zůstala bez hnutí stát na místě. Netušil, jestli si ho nevšimla nebo se ho snažila znovu ignorovat. Když se však přitiskl na její záda a ruce položil na zábradlí okolo jejího těla, čím ji účinně uvěznil ve svém objetí, okamžitě ztuhla.

„Ahoj, krásko," zašeptal jí do ucha a políbil jí na krk. Jakmile to však udělal, ucukla a vymanila se z jeho držení. Nechal ji jít, i když ho svrběly prsty z toho, jak moc se jí chtěl znovu dotknout.

„Nedělej to," zavrčela na něj naštvaně a vzdálenost mezi nimi ještě zvětšila.

Její chladná odpověď na jeho flirtování ho zaskočila. Každá žena před ní se přímo rozplývala v jeho pozornosti a dychtivě přijímala vše, co nabídl. Hermiona se však vůči jeho kouzlu zdála imunní. Jako by litovala jejich společné noci. Ale proč ho tehdy políbila první?

„Nemůžu," konstatoval a pomalu se k ní začal blížit.

Couvala před ním s každým krokem, ale neutekla pryč. Uvězněná v jeho pohledu mu zírala do očí. Když narazila zády do přední stěžně, zůstala stát jako paralyzovaná a jen ho stále pozorovala.

Došel až k Hermioně a položil ruce na dřevěný sloup za ní. Znovu ji držel v kleci mezi svými pažemi. Nakláněl se k ní, dokud na rtech necítil její dech. „Nechala si mě ochutnat a teď patříš mě."

Chtěl jí políbit, ale ona ucukla hlavou dozadu, aby se tomu vyhnula. Její tvář byla zrudlá a prudce dýchala. Všiml si jaký vliv na ni měl. Dokud na moment nezavřela oči a zhluboka se nenadechla. Když opět spatřil ty jantarově zlaté duhovky, zíraly na něj s tím vzdorem, co poprvé uviděl, když ji poznal.

„Nikdy ti nebudu patřit," konstatovala s odporem, „nejsem jako ty ostatní ženy."

Najednou to pochopil. Někdo jí řekl o jeho četných předchozích milenkách. Netušila, že se s nimi nedala srovnávat. Ony byly obyčejné. Děvky, co prahly po slavném králi pirátů Dracu Malfoyovi. Hermiona ve srovnání s nimi působila jako zářící perla. Jako ukrytý vzácný poklad.

Musel se držet, aby jí okamžitě nezačal skládat poklony, aby ji nalákal do své postele. Nechtěl, aby věděla, jakou moc nad ním má. Místo toho se prudce pohnul, aby ji ještě jednou pokusil svést polibkem.

Jenže než se jejich rty setkaly, vyrušilo ho hlasité volání z pozorovatelny na prostředním stěžni Dračího spáru. „Loď na obzoru!"

~~~~~~~

Hermiona se snažila ze všech sil, aby mu odolala. Věděla, že pokud se mu znovu dostane do rukou, podlehne. Takový na ni měla ta noc účinek. Přestože si neustále opakovala, proč na té lodi vůbec byla. Co všechno riskovala, pokud by odhalil její skutečnou identitu.

Polibek, který by zpečetil její osud, ale nakonec nepřišel. Jakmile se ozvala ta varovná slova, Malfoy ji pustil. Vytáhl dalekohled zpoza pasu a podíval se směrem, kterým ukazoval muž hlídkující na vršku prostřední stěžně plachetnice.

„Morsmordre," zasyčel zuřivě, než se otočil směrem na palubu, „připravte se k boji!"

Hermiona na vteřinu zapomněla, že je na něj naštvaná. „Co se děje," zeptala se ho.

Malfoy se k ní obrátil. Veškerá svůdnost z jeho chování zmizela. „Nepřítel," hlesl, „je to loď pod velením kapitána Toma Raddlea. Snaží se mě zlikvidovat od doby, co jsem se prohlásil králem pirátů." Navzdory vážnosti situace se uchechtl. „Prý jsem moc mladý na to, abych vládl moři. Prý patří jemu."

Druhá loď se rychle blížila a brzy ji Hermiona mohla pozorovat pouhým okem. Měla černé plachty a tvořilo ji dřevo, které bylo snad ještě tmavší než to, ze kterého postavili Dračí spár.

Malfoyova posádka všude pobíhala v plné pohotovosti. Někteří nabíjeli pistole, jiní chystali děla. Další tasili meče a čekali na kapitánův povel. Hermiona tak učinila také. Ne že by se jí chtělo chránit jedny piráty před druhými, ale bude považována za jednoho z Malfoyových bojovníků. Musela se bránit.

Jakmile doplula Morsmordre na dostřel, na Malfoyův rozkaz vypálila první salva z děl. Vypadalo to, že Dračí spár měl lepší dostřel než druhá loď, protože ta začala pálit až se zpožděním.

Brzy pluly obě plachetnice bok po boku a nepřítel začal házet háky na palubu. Boj se stal neodvratitelným. Mnoho Raddleových mužů se dostalo na Dračí spár. Hermiona sekala mečem kolem sebe a nemilosrdně se s nimi rvala. Její protivníci padali jeden po druhém mrtví k zemi.

Pak jí náhle někdo udeřil vzadu do hlavy a ona padla bokem na dřevěnou podlahu. Zatřásla hlavou, aby se jí přestala točit a obrátila se na záda. Vytřeštila oči, když spatřila neznámého piráta, který na ni mířil pistolí.

Muž se rozhlédl po jeho mrtvých spolubojovnících, než se zuřivě podíval na Hermionu. „Za tohle zaplatíš, děvko."

Ozval se výstřel a Hermiona sebou škubla. Žádnou bolest ale necítila. Zato pirát, co se jí pokusil zabít, se s krvavou ranou v hrudi skácel k zemi. Za ním spatřila Malfoye s napřaženou zbraní, ze které se ještě kouřilo.

Blonďatý kapitán ji zkontroloval pohledem, než se odvrátil a zaútočil na dalšího nepřítele. Hermiona na něj zůstala jen zírat. Ten, o jehož krutosti a nemilosrdnosti slyšela tolik příběhů, se zastavil uprostřed boje, aby ji zachránil.

Sledovala, jak zkřížil meč s vyšším starším mužem s tmavě hnědými vlasy a téměř černýma očima. Jejich boj byl tvrdý a Malfoyova košile zrudla jeho krví, ale nakonec protivníka probodl. To vyvolalo vlnu vystrašeného křiku u zbytku nepřátelské posádky, která houfně začala opouštět palubu Dračího spáru. Hermioně došlo, že Malfoy právě zabil Toma Raddlea.

Další salva z děl roztříštila dřevěný bok Morsmordre a loď se naklonila pod tíhou vody, kterou nabírala, než se začala potápět. Malfoyovi piráti vítězoslavně křičeli, když se od trosek nepřátelské plachetnice začali vzdalovat.

˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙

Po delší době přidávám další část příběhu.

Přeji příjemnou zábavu.

Vaše Elisabeth226 :-)

Autorská poznámka:

Morsmordre je v původním příběhu Harryho Pottera kouzlo, kterým Smrtijedi vytvářeli Znamení zla na obloze. „Mors" znamená latinsky „smrt" a mordre znamená francouzsky „kousnout".