12. kapitola

97 11 2
                                    

Dračí spár opatrně manévroval kolem rozvětvených širokých kořenů vyčnívajících z hluboké tmavé vody, kde neviděli na dno. Draco nechápal, jak se mohla jeho velká loď dostat až do svého cíle, ale lidé, kterých se na tohle místo ptal, ho přes skeptické názory na to, že se tam rozhodl vydat, ujistili, že to možné je.

Ostrov zahalený mlhou vypadal tajemně a nehostinně. Svým vzhledem jasně dokazoval, že většina lidí se mu raději obloukem vyhýbala. Ústí řeky, od níž vpluli, bylo na rozdíl od průzračně modrého moře kalné a působilo dojmem, jako by se temnota natahovala na světlo.

Brzy se veliké koryto řeky ještě rozšířilo a pohltilo okolní les tak, že Theo Nott za kormidlem musel velmi obratně manévrovat, aby do něčeho nenarazili. Každý dřevěný výčnělek z vody mohl Dracovu čerstvě opravenou plachetnici snadno potopit.

Za nějakou dobu se však mohutné stromy rozestoupily

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Za nějakou dobu se však mohutné stromy rozestoupily. Dračí spár vplul na jakousi potopenou mýtinu. Uprostřed černošedého jezera stála na kůlech podivná dvoupatrová budova, která vypadala, že se při sebemenším záchvěvu větru zřítí. Od ní směrem k místu, odkud se tam dostala Dracova loď, vedl podmáčený dřevěný chodník, jako by majitel domu očekával, že sem opravdu někdo bude vážit cestu.

 Od ní směrem k místu, odkud se tam dostala Dracova loď, vedl podmáčený dřevěný chodník, jako by majitel domu očekával, že sem opravdu někdo bude vážit cestu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Přes nesouhlasné pohledy posádky Draco přikázal vyhodit kotvu těsně u konce provizorního přístaviště. Pak se s několika piráty vydal směrem k tomu zvláštnímu domu.

Jakmile otevřel dveře, ucítil zvláštní směs vůní, ale upřímně nedokázal říct, co to bylo. Dlouho tomu ale nevěnoval pozornost. Upoutala ho postava uprostřed místnosti. Stála k němu a jeho lidem zády celá zahalená v hnědých šatech a s kápí na hlavě. Ve světle ohně, který žhnul pod velkým kotlem s podezřelou zeleně zářící kapalinou v něm, se zaleskly černě zbarvené nehty a četné prsteny, které zdobily obě její ruce položené na okraji nádoby.

 Ve světle ohně, který žhnul pod velkým kotlem s podezřelou zeleně zářící kapalinou v něm, se zaleskly černě zbarvené nehty a četné prsteny, které zdobily obě její ruce položené na okraji nádoby

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Fatální pádKde žijí příběhy. Začni objevovat