Draco Malfoy, proslulý král pirátů, který na kamenné desce v mořské jeskyni našel magický artefakt, jenž podle legendy umožňuje svému nositeli ovládnout všechna moře a může ho učinit nesmírně mocným.
Hermiona, dcera královny nymf a sedmá princezna o...
Draco za svůj život věřil jen třem věcem. Zaprvé, miloval moře a Dračí spár. Zadruhé, jeho posádka patřila k nejlepším a bezpodmínečně jí důvěřoval. Zatřetí, jeho schopnosti mu umožnily prohlásit se králem pirátů a stát se postrachem oceánu.
Teď věděl, že musel svůj krátký seznam upravit. Začtvrté, žena v jeho posteli byla to nejkrásnější, co kdy spatřil. Spala zády k němu a tak se nahnul, aby jí viděl do tváře.
Hermiona působila klidně a mírumilovně. Oknem prosvítaly sluneční paprsky a jako obvykle téměř magicky ozářily její hnědé kudrny a obličej pokrytý světlými pihami, kterých si předtím nevšiml, ale teď je toužil spočítat.
Pocítil bodnutí závisti při pohledu na zlatavé linie tančící na její kůži. Moment na to si tiše nevěřícně odfrkl při myšlence, že žárlil na slunce, protože se dotklo její pokožky, když to chtěl udělat on sám.
Sledoval její nahé křivky rýsující se pod tenkou přikrývkou a jeho touha po ní znovu vzplála. Jemně přejel prsty po její tváři. Pohnula se, ale nevzbudila. Pokračoval tedy po krku na rameno a paži. Stále spala.
Opatrně nadzvedl deku a pohladil jí po boku, než sevřel v dlani její dokonalý zadek. Stále žádná odezva od jeho svůdkyně. Povzbuzen výzvou vsunul ruku mezi její nohy a začal dráždit jeho oblíbený uzlíček nervů.
Hermiona zavzdychala a on pokračoval ve vzrušování jejího těla. Opatrně vsunul levý prsteníček a prostředníček do ní a spokojeně zjistil, že je už mokrá. Chvíli jí šukal svými prsty, aby se ujistil, že je na něj dostatečně připravená. Potom nadzvedl její nohu a navedl svou erekci ke vchodu do jeho nejoblíbenějšího místa. Vsunul ji dovnitř jediným plynulým přírazem.
Hermiona hlasitě zasténala a otevřela oči. „Draco," vzdychla tiše.
Sehnul se a začal ji líbat na krk, rameno a obličej. „Dobré ráno, krásko," zavrčel hravě a s pomalými línými pohyby sledoval, jak se její jantarové duhovky rozzářily rozkoší.
„Prosím," zašeptala udýchaně, „rychleji."
Škádlil ji lenivým tempem ještě pár minut, než ho vlastní chtíč přemohl. Pak nečekaně prudce přirazil a sevřel pevně její stehno. Určitě bude mít modřiny, ale to jen umocnilo jeho touhu. Označí ji to. Kdokoli by spatřil otisk ruky na její kůži, by věděl, že mu patří. Při té myšlence jím projela vlna majetnosti. Ne. Nikdy nebude mít tak málo oblečení, aby to někdo viděl. Jen on. Vždycky jen on.
Rychlé a hluboké přírazy ji brzy přivedly s hlasitým zasténáním k orgasmu. Šukal ji skrze něj, než našel ten svůj. S hlubokým zavrčením jejího jména do ní napumpoval všechno horké semeno. S trochou obratnosti ji otočil čelem k sobě, ale svůj měknoucí penis z ní nevytáhl.
Nějaká jeho část, kterou předtím nevnímal, ho nabádala, aby to všechno udržel v ní. Překvapilo ho to, protože dříve o tom, co by to mohlo znamenat, neuvažoval. Ale najednou si ji dokázal představit stojící po jeho boku u kormidla. S jejím rostoucím břichem. Viditelným důkazem, že mu patřila.
Odsunul tyhle úvahy stranou. Bylo na ně ještě brzy. Od oslavy vítězství nad Tomem Raddlem a jeho posádkou uplynulo jen několik dní. Přesto však s jistotou věděl, že pro ni by okamžitě zahodil svůj život svobodného nevázajícího se muže, kdyby se rozhodla zůstat po jeho boku. Rozhodnutí náleželo jí, ale to neznamenalo, že ho nepohánělo odhodlání, aby řekla ano. Nikdy se jí nehodlal vzdát.
~~~~~~~
Tahle probuzení se pro Hermionu rychle stávala závislostí. Od noci, co jí požádal, aby s ním strávila noc, uběhlo několik dní. Přes její protesty odmítl, aby od té doby spala někde jinde. Očividně se nestaral o názor posádky, když ji před očima všech každý večer vtáhl do své kajuty, aby s ní hlasitě šukal, než oba usnuly vyčerpáním.
Na jednu stranu si to užívala. Na tu druhou ji pokaždé bodalo u srdce. Jejich setkání se stávala čím dál vášnivějšími, a čím více se z nich vytrácela počáteční drsnost, tím více začínaly připomínat milování. To, jak se jí dotýkal. Jak požadoval, aby zůstala v jeho posteli. Jak se na ni díval.
Stále častěji uvažovala o jejich budoucnosti. Měla by se vrátit domů, ale mnohem raději by vhodila Neptunovu korunu do oceánu, aby ji mořské proudy zanesly zpět do království jejího lidu.
Pohlédla mu do očí. Všechno se tak zamotalo. Její nenávist k němu vybledla ve srovnání s láskou, kterou k němu začala cítit. Dokázal být nemilosrdný a krutý. Zároveň však i odvážný ochránce, v jehož nitru se skrývalo i dobro. Děsilo ji, jak moc ho chtěla, ale to ji nezabránilo, aby po něm toužila i nadále.
Náhle se Draco pohnul. Zvedl její ruce nad její hlavu, kde je vtlačil do polštáře svými, než je pevně sevřel. Zírala do jeho šedých duhovek, když se znovu sklonil k jejím rtům.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Řekni, že si moje," hlesl slova, která opakoval pokaždé, když spolu takhle zůstaly. Jejich zpocená nahá těla zamotaná do sebe.
Vždy mu odpověděla stejně, ale dnes se jen usmála. „Řekni, že si můj," požádala ho vůbec poprvé.
Chvíli se na ni jen díval. Pak se na jeho tváři objevil jeden z jeho četných úšklebků. „Jsem tvůj," prohlásil pevně, aniž by uhnul pohledem. Pak se sehnul a hluboce ji políbil.
A v ten moment se rozhodla. Vzdala by se svého postavení princezny a opustila by svůj domov. Dokonce by poslala i dopis, že je v pořádku a šťastná, aby ji nehledali. A jednou, až by si skutečně byla jistá, že ji bezpodmínečně miluje a věří, že jeho lásku opravdu opětuje, by mu řekla pravdu. Vše jen, aby mohla zůstat s ním.
