Dramione - Navždy spojeni

5. Kapitola - Opilá královna

Tuhle kapitolu jsem si mega užila a doufám, že i Vám se bude líbit! Docela by mě zajímalo, jestli někdo pozná odkud jsem se inspirovala jednou ze scén.

___________________________

„Ale no tak Ginny, je pozdě, chci si lehnout a číst," protestovala.

„Kušuj! Potřebuješ se uvolnit a přijít na jiný myšlenky," argumentovala dál Ginny.

„Ti dám kušuj, vždyť je středa. Zítra jdu do práce, a pokud vím, tak ty taky!" zavrčela na ni.

„Kroť se lvice," podívala se jí zpříma do očí.

„Fajn, ale v deset jdu domů," vzdala to. Bylo jí jasné, že to nemá cenu a tak nějak v hloubi duše věděla, že potřebuje upustit trochu páru.

„Ano mami," zabrblala. „Vždyť naši hlídají, tak si můžeš trochu užít ne? A práce Ti snad uteče? Neuteče, nemá nožičky!" plísnila ji.

Velice dospěle na ni vyplázla jazyk a jala se obléknout si šaty, které po ní Ginny hned na to hodila. Byly to zelené koktejlky po kolena. Sukně i živůtek byl krajkový. Měly krátké rukávy a krajka sahala skoro až ke krku. Působily velmi elegantně. K nim zvolila páskové sandálky na podpatku v podobné barvě. Vlasy si upravila tak, že v měkkých vlnách spadaly na její záda. Měla to tak nejradši. Následně je na jedné straně sepnula za uchem sponkou. Decentně se nalíčila a pak se vrátila ze šatny k Ginny. „Co myslíš?" zatočila se dokola. Už se nezlobila, že ji donutila jít. Začala se těšit.

„Že Blaise pukne závistí," zasmála se.

Zasmála se také. Blaise byl její skvělý kamarád a nejednou jí pomohl. Zkoušel ji pomoct i trochu jinak, ale to odmítala. Nedokázala by to a ani nechtěla. Vrátila se ještě pro psaníčko a černou blůzku. „Můžeme?" kývla ke krbu.

„Jasně," usmála se a zamířili spolu k němu.

Hermiona šla první. Vyřkla adresu Děravého kotle a do krbu vstoupila. Zakuckala, když vystupovala a oprášila se. Chvíli na to se vedle ní objevila Ginny. Nabídla jí rámě a společně vyrazili dozadu na dvorek a odtud na Příčnou ulici.

Zamířili rovnou k Blaisově restauraci/baru. Chodili tam rádi i se spolužáky. Spřátelili se zmijozelskými v posledním, dodatkovém ročníku. Nevraživost mezi kolejemi přestala být tak velká a na konci roku se už stávalo pravidlem, že skupinky studentů seděli u jídla pomíchané a kolejní stůl už nebyl pouze pro členy koleje.

Prošly společně restaurací, kde na sebe strhly pozornost, protože ministryně kouzel, že jo. Ale naštěstí je nikdo nezastavil ani neoslovil. Po schodech sestoupily do suterénu.

Musela uznat, že to tu má opravdu ráda. Blaise měl vkus a zařídil bar opravdu stylově a moderně. Podezřívala ho, že obešel spoustu mudlovských klubů, aby si udělal obrázek, co vše je možné.

S interiérem si opravdu pohrál. Uprostřed byl barový pult do tvaru čtverce, takže bylo hodně plochy, odkud si mohl člověk objednat pití. Na pravé straně od schodiště se nacházely výklenky pro zamilované páry, či party kamarádů a několik stolků. Na opačné straně bylo malé podium, kam zval různé kapely na páteční hudební večery, které se staly velmi oblíbenými mezi kouzelníky. Výzdoba nebyla nijak honosná, spíše strohá, ale mělo to svoje kouzlo. Využíval nejvíce kombinace zelené a stříbrné, ale myslel i na své kamarády z ostatních kolejí, takže naproti schodišti nechal udělat čtyři boxy, každý vyvedený v barvách jedné z bradavických kolejí.

Jako vždycky zamířily do toho nebelvírského, kde na ně už čekaly Lenka s Nevillem. „Nazdárek hrdličky," zatrilkovala Ginny a vklouzla dozadu do boxu naproti havraspárské blondýnce.