Červená růže připíchlá k baretu
a rudý vlčí mák na klopě kabátu.
Zavržená přání a pošlapané sny,
své mládí haní, že utíká skrz dny.
Uhlazená sukně a narovnaná záda,
ona nikdy nepoznala, co má mládež ráda.
Vážná hudba a obrazy, divadlo a básně,
to je její, tanec v davu vyvolává bázně.
Nekouří a nepije, opíjí se krásou.
Pozoruje hvězdy, když světla v oknech zhasnou.
Nadávati sprostě, přes noc games hrát,
to radši, když se zadaří, bude dlouho spát.
Dvoutýdenní románky, příběhy na jednu noc
nelákaj ji. Nelákaj ji věru moc.
Hledá lásku, pevný svazek,
šťastné žití jak obrázek.
Občas už to přehání a upjatá bývá,
víc otevře se večer, když se stmívá.
I když trošku jiná, šťastná takto je.
Ráda s hlavou v oblacích, tvrdě za svým jde.
ČTEŠ
Roztrhaná ozonová díra aneb Cáry pocitů a myšlenek
PoetryCáry roztrhaných pocitů a myšlenek. Naivních myšlenek a zbytečných pocitů. Prosby. Prosby o život. Nejen. Přání. Nevyslyšená, či nesplnitelná přání. Monology mé duše. Monology smyšlených postav. Monology vedené ze zoufalosti ze samoty, nebo ze strac...
