Čas od času přemýšlím nad tím,
co dělá čas časem,
noc nocí,
ráno ránem,
a co večer dělá večerem
večerem jako je tento,
večerem, kdy přemýšlím nad tím,
je-li čas můj přítel, či nikoli.
Čas od času,
v ty osamělé večery, přemýšlím, zda je samota samozřejmostí,
či přežitkem.
Mám kolem sebe plno lidí, ale občas se cítím tak osaměle...
ČTEŠ
Roztrhaná ozonová díra aneb Cáry pocitů a myšlenek
PoetryCáry roztrhaných pocitů a myšlenek. Naivních myšlenek a zbytečných pocitů. Prosby. Prosby o život. Nejen. Přání. Nevyslyšená, či nesplnitelná přání. Monology mé duše. Monology smyšlených postav. Monology vedené ze zoufalosti ze samoty, nebo ze strac...
