Zamlžené okno spatřila jsem
A čisté plátno v něm poznala
Srdce vedlo můj prst
Když jsem na mlžné sklo
Srdce nakreslila a pod něj tvé jméno
A hned na to jsem vypsala vedle
Pár Šrámkových veršů
Které jsou mi poslední dobou
Tak milé až svaté
Karikatury lidí za mlžným sklem
Venku na autobusové zastávce
Krčily své obličeje při pokusech
Pochopit ty znaky pod jejichž povrchem
Skrze zrcadlový text neviděly žádný cit
Až se ta mlha opět se vzduchem spojí
Ty pocity budou lítat světem
A doletí až za Tebou
A dosednou Ti na tvář
Jako láskyplný polibek
A ty pochopíš
Že to byl sladký vzkaz
Co jsem Ti zanechala
Na zamlženém okně
ČTEŠ
Roztrhaná ozonová díra aneb Cáry pocitů a myšlenek
PoetryCáry roztrhaných pocitů a myšlenek. Naivních myšlenek a zbytečných pocitů. Prosby. Prosby o život. Nejen. Přání. Nevyslyšená, či nesplnitelná přání. Monology mé duše. Monology smyšlených postav. Monology vedené ze zoufalosti ze samoty, nebo ze strac...
