In a love cage | Plánovaná korekce|

5.Díl-Vítej doma

Zavřela jsem skříňku a ploužila se do učebny.Moje energie byla v mínusu a je mi jasné,že dneškem jenom nějak propluju.„On je,tak sexy!Hele,viděla jsem ho včera hrát basketball a to jeho tělo!Och můj bože!"Uslyšela jsem asi dva metry před třídou.

Převrátila jsem oči a vešla dovnitř.Na mojem místě seděla ta největší,umělá blbka s celé školy a kolem ní stál její hlouček.Už od začátku vysoké jsem v každé učebně seděla na určitém místě a nikdo mi ho nikdy nezasedl.

Ne,že bych hned každého seřvala,kdybych ho neměla,ale jsem na něj prostě zvyklá.Jakmile jsem k nim zamířila,všechny ztichly a s povýšeným pohledem se na mě podívaly.„Dovolíš?Tohle je moje místo."Řekla jsem a usmála se.

„A to jako odkdy?Nevšimla jsem si,že bys tu měla jmenovku.Ach,já vlastně zapomněla.Slečna Darcy Styles má modrou krev a mohla by mě nechat zavřít."Slepice kolem ní se rozesmály a já malinko zatnula pěsti.

„Na tomhle místě sedím,už od prvního ročníku a ty to moc dobře víš,Rose!"Falešně se na mě usmála a pokrčila rameny.„Máš tu dost místa na sezení ne?"

Zhluboka jsem se nadechla,protože jinak bych jí rozbila ten její umělý a několikrát předělaný nos!„Stejně tu chceš sedět jen,abys byla blízko Thorovi!"prskla po mě nějaká zrzka.„Zavři zobák,Sio!"okřikla jí hned Rose.

„Ten váš Thor je pouze namyšlený debil,který...."Uslyšela jsem za sebou zakašlání,což mě donutilo se otočit.„Pokračuj Darcy,nenech se rušit."řekl s úsměvem a založil si ruce na prsa.

„Jsi namyšlený debil,který si myslí,že po něm všechny holky jedou a skáčou mu do postele!A když,už jsi tady,mohl bys svojí favoritce vysvětlit,ať mi uhne z místa!"

„Zlato,mohla bys uvolnit slečně Darcy židli?Nevidíš,že je z toho psychicky na dně?"Všechny se jako na povel rozesmály a Rose mi milostivě uvolnila židli.

Ladnou chůzí šla se svým hloučkem asi čtyři metry od mého místa a posadila se.„Víš,že bys klidně mohla být ty moje favoritka."Lehce mě chytl za bradu a pohladil prstem po tváři.Očkem jsem mrkla do leva a všimla si jejich nasupeného pohledu.

„Tobě asi ta rána nestačila,že?"Řekla jsem,co nejsladším hlasem a usmála se.Thor se uchechtl,pustil mě a šel do pravé části učebny.„Držíme ti místo!"Zakřičela na něj Rose.

„Díky,ale já budu sedět tady.Z levé části mi není dobře."Mrkl na mě a sedl si mezi nějaké kluky.Učebna,už byla z většiny zaplněna,takže jejich šance dostat se k němu blíž byly nulové.

Posadila jsem se,položila věci na stůl a měla v plánu napsat Emily.Než jsem stačila vytáhnout telefon,zahlédla jsem ji u dveří,jak si povídá s kamarádem od Thora.Alex se myslím jmenuje.Alex jí něco řekl,Emily přikývla a potom ke mně zamířila.„Ahoj."Pozdravila mě a přisedla si.„Ahoj,vy se spolu bavíte?"Zeptala jsem se.„Hmm.."Zamručela a začala si něco čmárat na sešit.„Odkdy?"Vyzvídala jsem dál.Docela mě překvapilo,že se s tím magorem baví.

„Jenom teď jsme se bavili."Zvedla jsem zrak od Emily a setkala se s pohledem Thora a Alexe.Proč mi na tom něco nesedí?Nejraději bych se jí zeptala o co tu jde,ale pokud mi to nebude chtít říct sama,tak to s ní za žádnou cenu nedostanu.„Nechceš mi něco říct?"Zkusila jsem to oklikou.Emily se na mě podívala s překvapeným výrazem.„C..co?!Ne!Ne!Všechno je ok."Falešně se usmála a asi čekala,že jí to uvěřím.„Tak fajn,ale.."Než jsem to stihla doříct,tak dovnitř vešel profesor.Vzdychla jsem a snažila se soustředit na novou látku.

„Proč nemáš ráda Thora a Alexe?"Zeptala se mě Emily,když jsme vycházely z učebny.„Protože jsou to namyšlení idioti,kteří si o sobě myslí nevím,co!"Emily jenom přikývla a sklonila hlavu.„Tak se měj a uží si to."Rozloučila se se mnou Emily a obejmula mě.„Díky."Šla jsem ke svojí skřínce,dala do ní učebnice a zamkla ji.„Darcy!"Otočila jsem se a viděla Ryana,jak ke mně běží.„Celou dobu tě hledám!Nešla bys..."

„Dneska nemůžu,letím domů.Už dlouho jsem se neviděla s rodinou."Ryan na chvilku posmutněl,ale potom se hned rozzářil.„Dobře,ale doprovodím tě na letiště."Přikývla jsem a usmála se.Po pár krocích mi dal ruku kolem pasu a mě neunikly pohledy spolužáků.U venkovního vchodu stál Thor a bavil se s Rose.Schválně jsem se trošku přitiskla na Ryana a s vítězným úsměvem jsem sledovala jejich pohledy.

Ryan odemkl auto,galantně mi otevřel dveře a rozjel se na letiště.„Stíháš?"Zeptal se,když zastavil.„Jo,mám ještě půl hodiny."Odpověděla jsem s úsměvem a vystoupila.Ryan zamkl a šel se mnou na letištní halu.„Cestuješ bez kufrů?"Zeptal se a neodolatelně se usmál.„Jo,protože většinu oblečení mám doma a vyperu si v Paříži,takže nemusím nic nosit a vystačím si s kabelkou."Chvilku jsem si povídali,než začali volat číslo mého letu.

„Musím jít.Ahoj."Dala jsem mu pusu na tvář a rychlý krokem šla na kontrolu zavazadel.Udělali mi běžnou kontrolu a nechali mě jít k letušce,které jsem do ruky vrazila letenku a pas.„Vše je...oh,vy jste Darcy Styles!Je to strašně trapné,ale mohla bych se s vámi vyfotit!?"Obdařila jsem letušku úsměvem a přikývla.Vyfotila jsem se asi se šesti letuškami a pak se konečně ocitla v letadle.Poslechla jsem si instrukce letušky,dala si do uší sluchátka a napsala zprávu taťkovi.

Pro:Taťka

Ahoj tati,jsem v letadle za pár hodin jsem tam.Mám tě ráda.D.xxx

Odpověď mi přišla okamžitě a i když jsem mu rozmlouvala,aby pro mě jezdil,nakonec jsem napsala,že ho budu čekat.Zavřela jsem oči a hned usnula.Těch několik hodin,kdy jsem nemohla usnout,se na mě podepsaly.

Když jsem se probudila,letadlo právě přistávalo.Schovala jsem telefon a sluchátka a nahrnula se ke dveřím.Nemůžu se dočkat,až taťku uvidím!Vystoupila jsem z letadla a rozběhla se do letištní haly.Rozhlédla jsem se a uviděla taťku,jak se s někým fotí.Usmála jsem se a zamávala na něj.Taťka mi mávnutí oplatil a usmál se.Rychlým krokem jsem k němu došla a obejmula ho.„Ahoj."Zašeptala jsem a zavřela oči.

„Darcy!Ani nevíš,jak moc si mi chyběla!Je všechno v pořádku?"Přikývla jsem a usmála se.Kdykoliv se vidíme,tak se mě na to zeptá.Pustila jsem ho a utřela si oči do kterých se mi začaly hrnout slzy.Tak moc mi chyběl.„Moc ti to sluší Darcy,jsi celá maminka."Řekl a v jeho hlase jsem poznala známou bolest.I mě máma chyběla.„Pojedeme?Chci být,co nejdřív doma."Snažila jsem se ho vytrhnout ze vzpomínek,kam při zmínce o mámě vždy spadl.

„Pojedeme,kluci a holky se tě nemůžou dočkat."Vyšli jsme z haly,nastoupili do auta a rozjeli se domů.Pokaždé,když jsem se vrátila do Londýna,pozorně jsem se koukala z okna.Jakoby se tu mělo něco během těch pár měsíců změnit.Paříž sice byla krásná,ale Londýn je krásný tím,že tu jsou lidé,co mě mají rádi.I když teď je možná jeden takový člověk i v Paříži.Jenže kdo ví,jak to mezi námi teď je.Jedno perfektní rande přece nic neznamená.

Nebo jo?Auto zastavilo a já si teprve teď uvědomila,že jsme na místě.Vystoupila jsem a šla do domu.Před vchodovými dveřmi jsem se zhluboka nadechla a teprve potom odemkla.Vešla jsem dovnitř a zavřela oči.Známá vůně domova.Oči jsem nechala zavřené,i když jsem uslyšela kroky a zavření dveří.„Vítej doma Darcy."