Game of aces (Alice in Borderland CZ FF) (POZASTAVENO)

14~ Nekonečná chodba

,, Takže... Tentokrát je naším hracím polem nějaká dlouhá chodba -" všichni jsme tam stáli a čuměli na to. Nikdo nevěděl v jaké budově jsme právě teď stáli. Nikdo nic jiného neviděl než stěny kolem nás a před námi obrovskou dlouhou skoro nekonečnou chodbu. Neměli jsem ani kam utéct jediná cesta která tu vedla byla prostě jen vpřed.
Přišla mi to jako ta typická chodba v hororech kde prostě pořád jen běžíš a chodba se čím dál tím víc prodlužovala a východ se pořád jen vzdaloval.
Všichni v rukou drželi mobily, až se najednou z nich ozvalo oznámení začátku hry.

Registrace ukončena
Obtížnost: Piková devítka

,, Piková devítka.. Ale tu už přeci máme ne?" Za šeptám Chishiyovi do ucha.
,,Ty karty se pořád opakují.. aby to nebylo tak lehké získat je všechny" odpoví mi potichu na zpět.

Hra: Rybičky rybáři jedou
Počet hráčů: 30

Pravidla: Do běhněte na druhou stranu budovy přes všechny různé překážky bez zranění v určitém časovém limitu

Cíl hry: nechat se chytit zlými rybáři
Časový limit: 25 minut

Čas se nám odstartoval a všichni jsme tam stáli a koukali na tu chodbu. Nějaký týpek se rozeběhl. Během chvíle šlápl na špatnou dlaždici takže ho laser rozřízl vejpůl. Všichni začali panikařit a řvát a já tam jen tak s Chishiyou s poklidem stála a oba měli upřený pohledy na ty dlaždice. Trošku se přikrčím abych na ty dlaždice pořádně viděla. Pak si toho všimnu. ,, Chishiyo.. podívej " ukážu na ty dlaždice a on se též přikrčil. ,,Ty dlaždice jsou lehce vysunuté" ,, Dobrý postřeh" pohladí mě po hlavě. ,,Ale na tohle teď nemáme čas musíme běž nebo tady umřeme všichni" narovnáme se a podíváme se na tu chodbu. ,, Nesmíme šlapat na černé dlaždice všechny ty černé jsou pasti" neváhala jsem a rozeběhla se a při tom dávala pozor na černé dlaždice. Chishiya mě sledoval a hned se rozeběhl za mnou. Ostatní nás jen sledovali co děláme my a tak se rozeběhnou taky a začnou dělat to samé co my vyhýbat se černým dlaždicím.
Ani jsme se ne nadáli a uslyšeli za námi vykopnuti dveří a hned na to navázali vystřeli. Bylo slyšet jen řev lidí a dopady mrtvých těl na podlahu s tím že se nám ta cesta přitížila a všude na nás letěli lasery, který aktivovali ty mrtvé těla.
Já s Chishiyou jsme se jim úplně v klidu vyhýbali ale někteří lidé to nezvládali.
Tím se z aktivovalo víc laserů než před tím.
,,Je to čím dál horší! Pořád se aktivují další a další lasery!" Zařvu po Chishiyovi.
,, Musíme běžet! Jiná cesta odtud ven nevede!" Odpoví mi dost nahlas na zpět.
Naše nohy se nezastavili, pořád běželi stejně jako vteřinová ručička v hodinách.

Počet hráčů: 17
Časový limit: 15 minut

Vytřeštim oči tak že mi málem vypadli z důlku. Kvůli tomu jsem přestávala dávat pozor kam šlapu. Neměla jsem ani tušení jak dlouhá ta chodba je a kde už bude ten zasraný východ.
Pomalu jsem už nemohla a přišlo mi že jsem zpomalovala z vyčerpaní a dehydratace. ,,Nezastavuj!" Povzbudí mě trochu Chishiya a při tom běhu mi podal otevřenou láhev s vodou. Vzala jsem si jí a při tom běhu jsem vypila půlku láhve, hned jí podám Chishiyo který dopil tu druhou půlku a tu petku zahodil. Oba jsme zabrali ještě víc a běželi jsme ještě rychleji.

Z pohledu Chishiyi

Pořád jsem běžel a též byl dost vyčerpaný i když jsem vypil všechnu tu vodu co mi tam Rin nechala. Hlídal jsem si jí aby jsme oba spolu stíhali a nenechali se někde po zadu.

Časový limit 10 minut
Počet hráčů: 12

Dost mě hlavně znervózňoval ten čas. Na Rin jsem to viděl též že jí to dost znervózňuje. Podívám se před sebe a uviděl na konci světlo. ,,Rin podívej! Východ!" Podívá se a lehce se usmála. ,,To zvládneme!"  Povzbudim jí a ona přidala. Též přidám do běhu. ,, Už tam skoro jsme!"  Jen co to do řeknu se zastavila a taky zastavím a podívam se na ní. ,,Rin co se děje?.." nic neřekla a jen se podívala pod svou nohu. Stála na černé dlaždici. Podíváme se na sebe a usmála se. ,, Promiň.." řekne potichu.
Za v času si všimnu odkud ten laser přijdea rychle se na ní podívám. ,,Rin!"
Skočím po ní tak že jsme spolu spadli rychle na stranu. Laser projel těsně kolem nás. Měl jsem jí přitisklou u sebe a ležel nad ní.
Cítil jsem jak mě jen pomalu objala a já si jen s úlevou oddychl a podívál se jí do očí. ,,V pořádku?.. Není ti nic?"  ,,Jsem v pohodě Chishiyo.. díky " usmála se na mě a já se usmál na ní. Zase jsme spolu navázali oční kontakt. A tak trochu oba zapomněli že jsme ve hře.

Časový limit 5 minut
Počet hráčů: 10

Za tu dobu co jsme tam leželi kolem nás proběhlo takový 3-4 lidi kteří to doběhli.
Rychle se zvednu, jí popadnu do náruče a běžel sní rychle do toho východu. Doběhnu tam a co nejdál jsem odběhl od těch dveří. Seběhl jsem sní schody tak že jsem málem hodil sní hubu. Zastavím a podívali si zase do očí.

,, Zvládli jsme to.."

Ahojky zlatíčka tady je ta kapitolka za včerejšek. Omlouvám se že včera ta kapitolka nevyšla. Byla jsem dost unavená a chybělo mi ještě něco sem dopsat. Zatím se mějte hezky a uvidíme se při další ^^