Game of aces (Alice in Borderland CZ FF) (POZASTAVENO)

21~ Nevlastní otec

Začala jsem se probouzet. Hlava se mi dost motala. Cítila jsem se jako bych byla na drogách. ,,Ah, konečně jsi vzhůru" ten hlas mi byl docela dost povědomí. Už jsem ho někde slyšela. Otevřu oči dokořán a pořádně se rozhlednu kolem sebe. Seděla jsem na podlaze v nějakém skladu a byla přivázaná k nějakému sloupu. ,,Ty než se probudíš..tak je to věčnost " pomalu předemnou vystoupil ze stínu. Když ho moje oči spatřili hned jsem se začala vzpírat a vrtět jak nejlépe to šlo. Chtělo se mi i brečet. ,,Copak snad se mě nebojíš ty malá ubohá děvko " přistoupí ke mě blíž a ušklíbne se. Na hned odvrátim pohled na stranu. ,,Co kdyby jsi dala na tvář pusu tvému tátovi?" Pořád se jen vzpírám a snažila se dostat pryč z těch provazů. Byl to můj nevlastní otec. ,,Neboj se mnou už jsi v bezpečí než s tím blonďákem" do ruky si vzal nůž a dřepl si ke mě. Chytl mě za bradu a otočil si mojí hlavu na jeho nechutný obličej. Jeho dech opravdu páchnul pořád po alkoholu. ,, Až tady tu hru dokončím.. tak si spolu konečně užijeme když máme tu příležitost!" Začne se smát jako psychopat. ,,A prvního koho sejmu bude.. tvůj milovaný přítel " zašeptá mi to do ucha a začnu se vrtět víc. ,, Škoda že nemůžeš mluvit" ušklíbl se a nůž mi namířil na hrdlo. Lehce mě do toho krku řízl takže mi tam tekl menší pramínek krve. Usmál se a zvedl se. ,,Teď když dovolíš půjdu pokračovat ve své práci" schová nůž a s klidem odešel a mě tam nechal pořád svázanou. Pusu jsem měla zalepenou kobercovkou a sotva pohla dýchat nosem. Po celou dobu jsem se snažila se uklidnit. Z pusy jsem se snažila dostat aspoň tu kobercovku ale nešlo to.

Z pohledu Chishiyi

Celou dobu jsem hledal Rin. Nikde jsem jí nemohl najít a koukal se úplně do všech místností kde by mohla být. Nebyla v jídelně, ani na záchodech též nebyla k nalezení v hlavní hale a odpočinkové místnosti. "Kde by mohla sakra být?.. Snad není mrtvá.." trošku jsem začal panikařit a dost přemýšlet. '' soustřeď se Chishiyo určitě bude v pořádku" rozhlednu se po davu. Nenápadně se vypařím a odešel se podívat do jiných místností do kterých by se mě nenapadlo podívat. Policejní stanice byla obrovská takže tu bylo spousta místností. Každou místnost jsem prohledal až do posledního detailu. ,,Rin?!" Nic jsem neuslyšel. ,,Rin!"
Znovu zavolám její jméno.
Pomalu jsem už nevěděl kde mám hledat.
Skoro všechny místnosti v budově jsem prohledal a nikde po ní ani stopa.
Poslední místnost která mi chyběla zkontrolovat byl ten velký sklad s krabicemi. Otevřu dveře a po rozhlédnu se. Nikde nic jiného nevidím než jen regály plných krabic. ,,Rin!"  Zařvu a začnu ten sklad prohledávat. Zkontroloval jsem každou krabici kterou jsem mohl. Nikde Nebyla. ,,Rin!" Chvíli bylo ticho ale pak uslyším jak něco spadlo. Šel jsem tam odkud to prostě přišlo. Zastavím a nakouknu zlehka za roh. Vzorničky se mi hned zúžily. U sloupu na zemi seděla Rin svázaná. Na krku měla lehký řez od nože a měla ho trošku špinavý od krve. Chtěl jsem k ní jít ale pak mě napadlo že tam bude asi jako něčí návnada, aby mě tam nalákal.
Zalezu zpátky a sedl si na zem a potichu přemýšlel.

Čtvrt hodiny jsem seděl na podlaze a přemýšlel. Pak mě něco napadlo a zvedl se. Tenhle plán byl dost riskantní, ale pokud jsem chtěl pomoct dívce kterou miluju..tak jsem ochotný za ní dát život.
Šel jsem pomalu k ní. Nespustil z ní ani na minutu pohled. Vypadala docela vyřízená. Zastavím před ní a její oči se na mě podívali. Cítil jsem z ní tu její slabost ze vzpírání a pokusu o únik. Dřepnu si a sundal jí z pusy tu kobercovku aby mohla vůbec dýchat. ,,Rin co se stalo?"
,, Já...byla jsem uspána chloroformem...a najednou se vzbudila tady a před sebou viděla stát svého... nevlastního otce.." zamračím se. ,, Takže nakonec žije.." ušklíbnu se a uslyšel za sebou lehké tiché kroky. ,, Vydrž mi tu prosím " zvednu se a schovám se zase za regály. Uvidím jejího nevlastního otce. ,,Hm vidím že se ti podařilo sundat si z huby kobercovku" dojde k ní a vrází jí facku. Dost jsem zatl pěsti ale pořád čekal na vhodnou příležitost. Její otec si před ní dřepl a chytl za bradu. ,, Ufňukaná děvka jsi " zasměje se. Za celou tu dobu jsem si vše nahrával a fotil když to šlo, ale hlavně jsem musel nenápadně. ,, Vypadá to že tě ten tvůj blonďák nepřišel zachránit.. jak smutné- asi o tebe nemá zas takový velký zájem " ušklíbne se. ,,Ty nejsi pro mě nic než zasraný násilník a tyran!" Vyštěkne po něm Rin. Slízne hned další facku. ,, Drž hubu ty malá štětko.. za chvíli tahle hra skončí a všechny vyhubim a jak jsem slíbil nejdřív začnu tím který ti ublížil a nemá o tebe už zájem" zvedne se a odejde úplně pryč. Rychle přiběhnu k Rin a začal jí rozvazovat. Rozvážu jí a vzal jí do náruče. Odnesl jsem jí k naší posteli a položil jí na ní a přikryl jí. ,,Jen odpočívej drahá Rin" políbím jí na čelo a chtěl odejít. Ucítím jak mě chytla za ruku aby mě zastavila. ,,Zab..ho prosím.." z očí jí tekly slzy. ,,Neboj..on si nezaslouží žít" s těmito slovy odejdu do kanclu.

Když už jsem měl vše připravené a nahrané Znova odejdu do hlavní místnosti. Na nástěnku jsem zase přidělal ty fotky a nechal tam pověšenou i nahrávku. Odejdu dál a rozhlednu se. Všechny zase svolám k nástěnce. Lidi přiběhli a zase si tu nástěnku začali prohlížet a i si pustili tu nahrávku. Její otec stál opodál a je co mě spatřil zamračil se a šel ke mě. Věděl jsem co chtěl udělat a tak jsem se ani nehl. Čapl mě za mikinu a podíval se mi do očí.
,,Co si myslíš že děláš ty zasraný spratku!"  ,, Dělám správnou věc" lidi se na něj hned podívají a všichni se zase shodnou na něj. On jen mlčel a než stihl něco dalšího říct nebo udělat tak jeho život ukončil laser.

Musel jsem se usmát. "Konečně jsi mrtvý ty sráči"

Ahojky zlatíčka tady je pro vás dneska speciálně delší kapitolka. Doufám že se vám bude líbit ^^