Game of aces (Alice in Borderland CZ FF) (POZASTAVENO)

24~ Parket

,,Hm?" Otočím se na ní. ,, Zůstaň tu se mnou prosím.." trošku za kašle a já si sedl vedle ní na židli co tam byla.
,,Kde je Rin?.. Je v pořádku?" Zeptá se mě dost ustaraně. ,,Je v pohodě neboj. Hlavně se moc nestresuj.. hojí se to hůře" oba se lehce zasmějeme. ,,Na jak dlouho máš ještě vízum Kuino?"  Zamyslí se.
,, Myslím že na týden" ,,Tak to je fajn. Za tu dobu ty rány budou tak nějak ok" protáhnu se. Uvědomím si že kvůli Kuině která je zraněná nemůžu uskutečnit můj plán s kartami. " Sakra tohle jsem nedomyslel "  celou dobu koukám na podlahu a zamračil se. "To je v háji.."
,, Chishiyo? Je vše v pořádku?.." z mých myšlenek mě Kuina vyrušila. Zavrtím hlavou a podívám se na ní. ,,Jo je vše v pořádku" podrbu se nervózně za uchem.
,, Půjdu ti pro nějaké to jídlo aby si tu nebyla hlady a žízní" zvednu se a bezeslov odešel pryč z pokoje.

Z pohledu Rin

Celou dobu hledám Chishiyu. Nikde jsem ho nemohla najít. Pak ho uvidím a rozeběhla se k němu. ,, Chishiyo!" Doběhnu k němu a ze zadu ho pevně obejmu. On se jen lehce zasměje a pohladí mě po hlavě. ,,Co se děje klíště?"
,,Nemohla jsem tě nikde najít. Kde jsi byl celou dobu?" Pustím ho a on se na mě otočí aby na mě viděl. ,, Operoval Kuinu"
Zastaví se mi dech. Přišlo mi jako bych na chvíli zapomněla jak se dýchá. ,,Co se jí stalo?"
,,Tatta mi vše řekl. Obě nohy měla prostřelené a na břiše měla hlubokou řeznou ránu. Vše jsem musel šít "
,,A jak je na tom teď?" ,, Odpočívá a čeká až jí přinesu jídlo, aby nebyla hlady a žízní" ,, Půjdu s tebou. Chci jí vidět" nic mi na to neřekl a přikývl hlavou na souhlas a vyrazili do jídelny. Tam vezmu tác s jídlem a pitím a šla s Chishiyou do ošetřovny.

Zastavím před dveřmi pokoje kde Kuina ležela a Chishiya mi otevřel dveře. Pomalu vejdu do vnitř a podívám se na ní. ,,Ahoj Kuino " trošku se podepře aby na mě viděla. ,,Ahoj Rin" řekne s úsměvem a já jí donesla ten tác s jídlem. Položím ten tác na stolek co byl vedle a ona se pomalu posadí a vezme si to jídlo. Začne jíst a já zase odešla k Chishiyovi.
,,Je mi líto co se ti stalo v tvé minulé hře. Hlavní je že si přijela na Pláž živá"
Usmála se. ,,To jo'' po dlouhé době se začneme zase všichni 3 spolu bavit. I když Kuině nebylo zrovna nejlépe tak se i některým vtipům zasmála když mohla.
Chishiya se tam jak jinak opíral o stěnu a povídal si s námi. Ruce měl v kapsách a jeho pohled měl upřený na mě když o mě mluvil. Začnu jí vyprávět o té hře, kterou jsem hrála s Chishiyou.
Povídali jsme si tam tak hodinu. Po té hodině se s Kuinou rozloučíme a odejdeme z pokoje.
,, Půjdu si ještě.. vyřídit pár věcí " podívá se mi do očí. ,, Určitě. Jen běž nebudu tě zdržovat" usmál se líbnul mě na čelo a odejde. Já šla k bazénu mezi ostatní lidi.

Zastavím ve dveřích a viděla ostatní jak se baví, pijou alkohol, tancují a užívají si.
Odejdu někam stranou a posadila se na židli u nějakého stolu. Na stole stála sklenička s nějakým alkoholem a vezmu si jí pomalu. Podle vůně to bylo nějaké šampaňské a tak se trošku napiju. Nechtěla jsem se nějak opít, ještě bych skončila bez mého vědomí s někým v posteli. Chvíli jsem byla někde ve svým vlastním světě ale pak mě probral hlas nějakého týpka co na mě mluvil.
,,Hej ty!" Podívám se na něho. ,,Jo ty. Pojď sem mezi nás na parket" se mi vůbec nechtěla. Nechtěla jsem na sebe lákat moc pozornosti a chtěla se vypařit.
,,No tak! Neboj se děvče pojď k nám!'' nějaký týpci mě chytli a nesli mě na to pódium. ,,Nechte mě! Já tam nechci!"
Postaví mě tam k tomu typkovi. ,,Na" podá mi mikrofon. ,, Neumím zpívat -"
,,To vůbec nevadí!" Poplácal mě po zádech. Cítila jsem z jeho úst alkohol. Určitě to byla Whiskey, protože to tak smrdělo. ,, Já fakt opravdu nechci.." zasměje se. ,, Opravdu se neboj! Támhle hoši budou zpívat s tebou!" Do ruky mi strčí ten mikrofon. Jen jsem polkla a podívala se na ně. Pak se podívám na ten mikrofon. ,,Jen běž '' trošku mě postrčí a já k nim došla. Vše mi vysvětlili s ukázali mi text té songy. Jediný co jsem tam měla zpívat bylo pro sólo. Udělalo se mi trošku blbě. Měla jsem závratě před někým zpívat a ještě před takovým davem.
,,Tak jdeme na to!" Předstoupíme na parket a hudba se spustila. Kluci začali zpívat a já tam v zadu jen stála. Ruce se mi klepali a čuměla jen na ten text který jsem si hlídala abych nic nepokazila. Měla jsem dost velké tréma. Ano chtěla jsem být mistriní v celém Tokiu, ale tam se bojuje a nijak nevnímám to jak na mě lidí koukají, ale že mám zpívat to už je prostě něco jiného.

Uběhla minuta zpěvu těch kluků a pak se otočí na mě strčí mě do předu.
,, Sólo!"  Všechny pohledy se upřeli na mě.

Ahojky tady je pro vás další kapitolka. Doufám že se vám bude líbit.
Znova vám musím poděkovat za vaše obrovské shlédnutí a ohlasy u ostatních Kapitol! ^^