Game of aces (Alice in Borderland CZ FF) (POZASTAVENO)

1~ Ohňostroje

,,Rin pojď to zvládneš!"

Před mnou stál dost silný protivník, můj úkol byl přeprat útočníka a dostat ho k zemi s tím že jsem se sama nesměla válet na podlaze. Bylo těžké odhadnout jaký pohyb udělá můj protivník abych sama nedostala přes pusu.
Bez přemýšlení naběhnu na útočníka a začala do něj dost silně bušit. Každý můj úder jsem hezky prostřídala nejdřív levý a pak pravý hák. Můj protivník byl docela dost odolný, asi v jednu chvíli mi přišlo jakoby mu to vůbec nic nedělalo a že ho to vůbec nebolelo, jakoby tu bolest necítil.
,, Seš moc slabá na to aby si mě dostala k zemi Rin" provokoval. Já byla na takovýhle provokace docela dost háklivá a tak mu pořádnou vrázím ze spoda do držky že jsem ho dostala k zemi.
,, Zvládla jsi to Rin!" ,, Dobrá práce!" Křikl po mě s radostí můj mistr a já se mohla jen spokojeně usmát. Podívám se na toho týpka co se válel na zemi a natáhnu k němu ruku.
,, Pojď vstávej " on se mě chytl za tu ruku a postavil se. ,, Příště mě aspoň neprovokuj jasný?" On si jen vzal ubrousek a utřel si tu krev která mu tekla ze rtů a přikývl na souhlas s tím hned odešel do šatny. ,,Rin" otočím se na svého mistra. ,,Ano mistře?" S poklidem ke mě došel a položil si na mé rameno ruku. ,,Jsem na tebe hrdý " ,, Děkuji mistře, moc si toho vážím" usmála jsem se na něho. ,,Pro dnešek tvůj trénink dneska skončil " ,,Ano mistře" odstoupím od něho a pokloním se mu. On mi svojí poklonu oplatil a já věděla že jsem se mohla jít do šatny převléct a odejít.
Během 5 minut už jsem stála před dveřmi a chytala se odejít. Hluboce se nadechnu a dlouze vydechnu. Pomalu odejdu pryč z budovy.

Stojím u přechodu a přemýšlela. Mojí hlavu zalilo dost otázek. Ani na jednu otázku mi nepřišla má odpověď. Padla zelená a konečně jsem mohla s ostatními bezpečně přejít.
Jedna z mých hlavních otázek byla.. "Jak vlastně naložím se svým životem?"
Neměla jsem vůbec nikoho kdo by o mě jevil zájem.. A o vztazích jsem neměla ani ponětí, o těch jsem si mohla nechat maximálně zdát. Proč musí být život tak krutý? Krutý tak ke mě? Jakoby život nebyl předurčený mě. Nad tímhle jsem mohla přemýšlet klidně celý dny, týdny, měsíce, roky ale odpověď na to nikdy nedostanu. Musel by být nějaký sakra velký zázrak který by mi dal odpovědi na mé otázky. Povzdychnu si a omylem to do někoho vrazila. ,,?!.." neudržela jsem rovnováhu takže jsem letěla k zemi, ale naštěstí mě ten dotyčný člověk stihl chytit. ,,V pořádku slečno?" ,,A-ano děkuji pane" podívám se mu do očí.  Nikdy jsem neviděla u někoho takhle krásné oči. Postavil mě na nohy. ,, Omlouvám se ale vy jste?" ,,Moje jméno je Chishiya a vaše?" ,,R-Rin " ,, Máš moc pěkné jméno Rin a rád vás poznávám" ,,To ty taky a potěšení je i na mé straně Chishiyo "
Drželi jsme spolu docela dlouho oční kontakt nikdy jsem takhle dlouho s nikým oční kontakt neudržela. ,,Heh-"
Hned na to uslyším bouchat na obloze Ohňostroje a oba dva se tím směrem podíváme. ,, Ohňostroje?" ,,To je už nový rok?-" zasmál se. ,,Ne to je jen určitě nějaká oslava výročí " ,,Oh, možná máš pravdu Chishiyo" tentokrát se zasměju já.
,,No, já se vydám zase na svojí cestu milá Rin, možná se ještě někdy uvidíme"
,, Doufám že jo, tak se zatím měj" zamával mi a já se v klidu vydala do obchodu s oblečením.

Už jsem dávno byla v obchodě s oblečením a vybírala si pečlivě které oblečení si vezmu na zkoušku a když tak si ho vzala domů pokud by mi to bylo.
Našla jsem nějaké to oblečení které bych si mohla vyzkoušet a tak jsem šla do nějaké té prázdné kabinky. Zalezla jsem tam a začala si sundávat ze sebe to oblečení. Stála jsem tam jen ve spodním prádle a najednou se vše zhaslo. Všude byla tma a klid.
,,Co to má jako sakra znamenat?" Obleču se a pomalu odhrnu závěs a rozhodla se. Nikde nikdo nebyl jen tma. Vylezu ven a pomalu odejdu ven před to obchodní centrum. Zastavím uprostřed silnice a rozhlednu se. ,, Haló?!" ,,Je tady někdo!?"
Nikdo se neozval a tak si sednu na schody a ruce si dala do klína. Byla jsem tu úplně sama, celé Tokio bylo úplně vylidněné.

Ahojky zlatíčka tady je pro vás první kapitolka z opravené knihy. Sice je to krátký ale nevadí. Teď se budu snažit aby to mělo nějaký ten záživny děj ^^