♥♡♥ omlouvám se za chyby ♥♡♥
Konečně jsem se vzbudila. Když jsem sem došla bylo devět.
"A sakriš, už je za patnáct minut jedenáct. Jak jsem mohla usnout na tak dlouhou dobu. Vždyť si už nebudu moct ani zaplavat. Cesta odsud domů trvá přibližně půl hodiny. A to jsem si ještě chtěla hrát s Darlee. Achjo," vyčítala jsem si.
Darlee se vzbudila zároveň se mnou, teď už nedělala nic jiného než to, že lítala nad jezerem. Zasněně jsem se na ni dívala.
"Darlee, ty se tak máš. Můžeš si lítat vysoko jak chceš a já nemůžu dělat nic jinýho než každé ráno sedět ve škole a učit se. Líbilo by se mi umět něco co nikdo neumí."
Hned jak jsem to dořekla ucítila jsem v sobě neuvěřitelnou sílu. Postavila jsem se rychle na nohy a zůstala stát. Kolem mě se začaly točit do spirály malinkaté bílé a silně zářící hvězdičky.
Nevěřila jsem vlastním očím.
Pořád jsem, ale nevěděla co se to děje. Jen jsem zůstala zírat. Nakonec jsem zavřela oči.
Když jsem je otevřela uviděla jsem, že už stojím zpátky na zemi (když kolem mě začaly kroužit ty hvězdičky, tak jsem se vznesla asi půl metru nad zem).
Ale nic nového jsem neviděla. Jen neuvěřitelnou sílu jsem v sobě cítila.
"Co se to stalo?" řekla jsem nahlas.
To jsem, ale nevěděla.
"Darlee, nevíš co se to stalo?" začínala jsem být zoufalá.
"Nejspíš taky nevíš," řekla jsem sklesle.
Rozhodla jsem se, že dýl už tu nezůstanu, bůh ví co by se ještě mohlo stát.
"Tak Darlee, jdeme domů."
Zbalila jsem všechny věci do batohu a zapla ho.
Darlee si mi sedla na rameno.
Došli jsme společně až k páce schované za stromem a já jsem za ni zatáhla.
Před námi se jako vždy objevil portál. Vešla jsem do něj a ocitla se na druhé straně.
Asi po patnácti minutách cesty jsem se rozhodla, že Darlee už schovám do batohu. Moc se jí nechtělo, ale když jsem řekla, že ji pak pustím jak dojdeme domů poslechla.
Došla jsem až ke dveřím našeho domu a zazvonila. Ve dveřích se objevila máma a řekla: "Ahoj Ashley, právě včas. Akorát jsem nám udělala oběd."
"Ahoj mami, co si uvařila dobrého?"
"Tak zkus hádat," pobídla mě máma.
"Já nevím. Třeba řízek nebo rybu?"
"Ne Ashley. Dneska bude moc dobrý oběd. Uvařila jsem buchtičky s krémem."
"Mňááám. Tak já ještě rychle dojdu do pokoje si odložit věci. Za chvíli budu zpátky," řekla jsem a rozběhla se po schodech nahoru rovnou do pokoje. Zavřela jsem za sebou dveře a rozepla batoh ve kterém byla Darlee. Vyndala jsem ji z batohu a položila na postel. Řekla jsem jí ať tady chvíli počká, že se hned vrátím.
Vyběhla jsem z pokoje, zavřela dveře a rychle běžela po schodech dolů.
"Už jsem tady mami," zakřičela jsem na ni z obyváku.
"Už to máš na stole Ashley. Než si přišla tak to stihlo vychladnout, takže si nemůžeš spálit pusu. Dobrou chuť."
"Dobrou chuť mami," odvětila jsem a společně jsme se pustily do jídla.
Po obědě máma odešla do obyváku dívat se na televizi. Došla jsem za ní a řekla: "Mami, mě je tak nějak divně. Prostě špatně."
"Jdi si lehnout Ashley. Uvidíš, že se ti udělá líp když se trochu prospíš. Dneska si vstávala brzo."
"Dobře mami. Jdu si lehnout," řekla jsem a došourala se až k pokoji. Otevřela jsem dveře a podala Darlee rybu, kterou jsem potají vzala když jsem uklízela talíř do myčky.
Jak Darlee dojedla vyhodila jsem rybu do koše a lehla si do postele. Přikryla jsem se peřinou a zůstala ležet na zádech a dívat se na strop. Darlee si mi vlezla pod peřinu. Byla jsem ráda, protože ji máma aspoň neuvidí. Darlee po chvilce usla. Já pak taky. Spali jsme obě až do rána.Takže dneska jsem napsala dvě kapitoly, takže si dám na chvíli pohov. Pokusím se napsat 6.kapitolu o víkendu. Děkuji, že to čtete.
Užijte si další část.
ČTEŠ
Magičtí draci
Fantasy(Tuhle knihu jsem napsala ve 12 letech, takže to prosím berte trošku s nadhledem :D) Obyčejná dívka jménem Ashley najde jednoho dne v rybníce vejce. Rozhodne se, že si ho nechá. Je jejím tajemstvím. Z vejcete se vylíhne malé stvoření, které znala d...