Jsem zamilovaná

352 40 5
                                    

♥♡♥ omlouvám se za chyby ♥♡♥

Pohled Ashley:

V pět hodin ráno mi zazvonil budík. Vstala jsem a šla si vyčistit zuby.
Těšila jsem se na to co mi chtěl Luk ukázat i když jsem nevěděla co to bude.

Pohled Luka:

O půl šesté mi zazvonil budík. Vstal jsem, vyčistil si zuby a oblíkl si tmavě zelené tričko a pak světlejší zelené kraťasy.
Mám rád zelenou.
Těšil jsem se na Ashley.
Včera u večeře si musela všimnout toho, jak jsem na ní koukal. Nemůžu si pomoct. Líbí se mi jak vzhledově, tak i povahově.
Šel jsem si ještě učesat vlasy a navonit se.
Jsem hotov.

Pohled Ashley:

Jak jsem si vyčistila zuby učesala jsem si vlasy.
Nechala jsem si je rozpuštěné.
Malinko jsem se nalíčila a pak se šla oblýct.
Oblékla jsem si zelený overal. Odstín zelené byl barva mých očí. Tento odstín mám nejradši.
Ještě jsem se na voněla a pak jsem si sedla připravená na postel.
Hvězdičky na stropě jsem proměnila zpátky ve světlo.
Čekala jsem už jen na Luka.

Pohled Luka:

Je už za dvě minuty šest. Už můžu jít pro Ashley.
Otevřel jsem dveře své komnaty a zase je zavřel.
Zaklepal jsem na dveře komnaty.

Pohled Ashley:

Uslyšela jsem zaklepání na dveře.
Šla jsem otevřít Lukovi.
"Ahoj," řekla jsem.
"Ahoj Ashley, můžeme tedy jít?" zeptal se.
"Jasně," řekla jsem, vyšla za ním a zavřela dveře komnaty.
Luk se rozešel a já šla vedle něho.
Vedl mě hradem až k hlavním dveřím na které jsem klepala a on mi přišel otevřít.
Otevřel je a vyšli jsme ven.
Vedl mě po vyšlapaném cestičce.
Podívala jsem se na něho a on mi nabídl rámě.
Samozřejmě jsem ho přijala.
Šly jsme dál a navzájem se usmívali.
Bylo mi tak krásně.
Luk šel na pravé straně cestičky a já na levé.
Levou ruku jsem měla volnou tak jsem vykouzlila sto barevných motýlků.
Luk se jen usmíval.
Já taky.
Po půl hodině chůze se před námi objevilo dlouhé křoví.
Táhlo se od někud z leva daleko doprava.
Podívala jsem se na Luka.
Ten se jen usmál.
Došel ke křoví a přesně na místě kde cestička mizela v křoví ho odhrnul.
Prošla jsem za křoví a předemnou se rozprostíralo nádherné čisté moře.
Z moře koukal malinký kousek úplně rudého slunce.
"Tohle jsem ti chtěl ukázat," řekl Luk.
"To je nádhera," řekla jsem a zírala na moře.
Sundala jsem si sandále a sedla si na písek.
Dala jsem si nohy do vody.
Luk si taky sundal boty a sedl si vedle mě.
Slunce pomalu vycházelo a my se na něj dívali.
Měla jsem nohy natažené do vody a opírala se o ruce.
Luk seděl stejně.
Jak slunce bylo už celé nad vodou Luk položil svou dlaň na mou ruku.
Podíval se na mě.
Jen jsem se usmála a položila si hlavu na jeho rameno.
Po půl hodině sledování slunce a mlčení mě napadla jedna otázka:
"Luku, ty se jmenuješ "Luk" nebo to je zkratka tvého jména?"
"To je zkratka mého jména. Jmenuju se Lukas, ale říkají mi Luk," řekl.
"Něco mě napadlo. Co kdybysme si šly zaplavat do moře. Vykouzlila bych nám plavky," řekla jsem.
"Dobře."
"Jakou máš rád barvu?" ptala jsem se.
"Zelenou," odpověděl Luk.
"Já taky."
Stoupla jsem si a řekla Lukovi ať si taky stoupne.
Sobě jsem vykouzlila plavky z malinkatých listů.
Já vím, zajímavý.
Ale držely.
Lukovi jsem udělala plavky z trochu větších listů než jsem měla já.
"Tak to jsou drsný plavky," řekl a prohlížel si je.
"Jo."
Luk měl takový ty plavky po kolena.
Já jsem měla plavky za krk.
Chytla jsem Luka za ruku a vběhly jsme do vody.
Plavali jsme pod vodou, ale je tady problém...já umím dýchat pod vodou, ale Luk ne.
Když to zjistil řekl:
"Existuje něco co neumíš?"
"Nevím," řekla jsem a smalá se.
"Můžu něco zkusit?" zeptala jsem se.
"Jasně."
Luk "stál" naproti mě a já jsem začala kouzlit.
Myslela jsem na to aby mohl Luk dýchat pod vodou.
Tolik síli jsem zpotřebovala, že jak jsem dokouzlila omdlela jsem.
Nezbyla mi síla.
Potopila jsem se a klesala ke dnu.

Pohled Luka:

Strašně jsem se vylekal když omdlela.
Rychle jsem se potopil a plaval pro ni.
U toho jsem se zkusil nadechnout a opravdu jsem mohl dýchat.
Chytil jsem ji do náruče a plaval ke břehu.
Položil jsem ji na pláž a zhluboka dýchal.
"Ashley! Slyšíš mě?! Ashley!"
Nic ani se nehla.
Podíval jsem se jestli dýchá.
Naštěstí dýchala.
Napadlo mě, že naberu do dlaní studenou vodu z moře a poliju ji.
Stoupl jsem si nad vodu a když jsem napřáhl ruce, že ji naberu pohl jsem s vodou.
"Páni."
Rychle jsem kouzlením dostal vodu až nad Ashley. Pak jsem poručil vodě pohybem ruk a pomyšlením na to co chci udělat aby na ni "spadla" a polila ji.
Když byla Ashley celá mokrá klekl jsem si k ní a doufal, že se vzbudí.
Po třech minutách pootevřela oči.
Hrozně moc se mi ulevilo.

Pohled Ashley:

"Jsi v pořádku?" ptal se ustaraně Luk.
"Jo už je to dobrý," řekla jsem vděčná Lukovi.
Když jsem se konečně trochu probrala posadila jsem se.
Objala jsem Luka a řekla:
"Děkuju."
"Já ti musím zase poděkovat za ty kouzla," řekl.
"Kouzla?" divila jsem se.
"Umím hýbat s vodou a dýchat pod vodou."
"A umíš i nějaká jiná kouzla?" zeptala jsem se.
"Nevím, ale můžu to zkusit."
Snažil se kouzlit, ale nešlo mu to.
"Ne. Takže neumím nic jiného než kouzlit s vodou," řekl Luk.
"Kolik je hodin?" ptala jsem se.
Luk se koukl na hodinky a řekl:
"Devět."
"Promiň Luku, ale já už musím jít," řekla jsem.
"Dobře. Tak já jdu s tebou."
Byli jsme pořád ještě v "plavkách" tak jsem nám je zase překouzlila zpátky v oblečení.
Luk mě chytl za ruku.
Usmála jsem se.
Šly jsme zpátky k hradu.
Za půl hodiny jsem došli k hlavním dveřím.
Luk je otevřel a doprovodil mě až k mé komnatě.
"Tak ahoj Ashley," řekl.
"Ahoj," řekla jsem a obejmula ho.
Luk vešel do svojí komnaty a já zase do své.
Sedla jsem si na postel a čekala až ke mě přijdou v deset hodin služky.

Ahojky.
Doufám, že se vám moje kapitola líbila.
Včera jsem vydala jednu dlouhou kapitolu a dneska tuto.
Tuhle kapitolu jsem napsala po cestě z Chorvatska do Česka.

Prosím o komentáře.

A taky VOTES......... ★

:D :D :D

Taky se můžete ptát na cokoliv o mém příběhu....

Tak ahoj u další kapitoli....

:D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D

Magičtí draciKde žijí příběhy. Začni objevovat