♥♡♥ omlouvám se za chyby ♥♡♥
Bylo ráno půl osmé když jsem se dívala na hodinky.
Znovu mě začalo pálit rameno a mně bylo jasné, že to bude další tetování od Gejsi.
Kolem Darleeina a Andreeina znaku mě je obíhalo takové zelené kolečko z listí. Moc pěkný znak.
Lukas se naštěstí po chvíli vzbudil, tak jsme se domluvili, že půjdeme hledat další vejce a rovnou jsem mu ukázala svoje nové tetování.
Dali jsme si k snídani zase chleba s řízkem a Andree s Darlee a Gejsi dostaly jako vždy rybu.
Jak jsme vyšli dohodli jsme se s Lukasem, že zkusíme prozkoumat nějaké jeskyně.
Šli jsme s jednou přestávkou tři hodiny.
Darlee a Andree dvě hodiny letěly. Mně seděla Gejsi na rameni. Až pak byly Darlee a Andre unavené se přidaly k nám pěšky.
Už jsem si myslela, že se těch jeskyňí nikdy nedočkáme.
Pak se, ale přece jen před námi nějaké objevily.
Jak jsme u nich tak stáli, tak se mi zase před očima mihl obrázek, místo kde byla tma a ležely tam dvě vejce.
Hned mi bylo jasné, že jsme s Lukasem na zprávném místě.
A ještě víc mně potěšilo, že tam ty vejce byly dvě.
"Lukasi," oslovila jsem ho.
"No?"
"Znovu jsem viděla obrázek s vejcem. Byla tam tma, takže je jasné, že to vejce musí být někde tady v těch jeskyních. A ty vejce tam byly dvě!" řekla jsem s nadšením.
Darlee, Andree a Gejsi všechny naztražily uši jakmile jsem dořekla poslední větu.
Jen jsem se zasmála a pak znovu zvážněla.
"Lukasi kolik máme baterek?" zeptala jsem se.
Lukas začal hledat v batozích a po chvíli řekl:
"Čtyři."
"Dobře, to nám vystačí. Jdeme hledat," řekla jsem a vzala si od něj jednu baterku do ruky a druhou na čelo.
Postupovali jsme pořád hlouběji.
Za chvíli jsme uviděli krápníky.
S obdivem jsem si je prohlížela. S mámou jsme v jeskyních byly jen jednou. Můj otec pracoval jako policista a jednou když honili zloděje, který vykradl banku to nepřežil. Byly mi teprve čtyři roky takže si na něj moc nepamatuju.
Jak jsem si vzpomněla na tátu vzbudil se ve mně i stesk po mámě.
Když jsem byla malá, tak jsem moc kamarádky neměla. Ani teď. Jsem radši sama.
Snažila jsem se rychle zapudit stesk po rodičích a věnovat se jeskyni.
Prohlížela jsem si stalaktity a stalagnáty které musely být roky staré.
Lukas najednou zastavil.
"Co se děje?" ptala jsem se opatrně.
"Podívej. Myslím, že jsem našel ty vejce," řekl Lukas.
Obešla jsem ho a celá šťastná se podívala dolů kam Lukas ukazoval prstem.
Jenže se tu naskytl malý problém. Lukas svítil baterkou kamsi dolů do díry.
Byla hluboká asi osm metrů.
"Lukasi, tam nepolezeme, že ne?" řekla jsem, ale zároveň jsem i věděla, že pokud chci ty dvě dračí vejce získat, tak se tam budeme muset spustit.
"Ashlaley, bohužel polezeme pokud chceš ty dračí vejce," řekl a evidentně taky nebyl moc nadšený.
"Dobře a máš lano, protože já žádné nemám," řekla jsem.
"Jo vzal jsem," řekl a začal hledat v jednom z našich batohů.
"Počkej! Teď mně něco napadlo," řekla jsem když do mně Darlee dloubla.
"Ano a copak?" řekl.
"Nemusíme tam slízat když to může udělat Darlee. Má křídla," řekla jsem celá šťastná.
Darlee, ale nesouhlasně zavrtěla hlavou.
Nechápavě jsme se na ni podívali.
Darlee přišla ke kraji díry, vzlétla a ukázala nám, že se tam nevleze. A když se tam nevleze ona, tak ani Andree.
Měřily totiž už čtyři metry, ale i s ocasem.
Jediný kdo by ty vejce mohl přinést byla Gejsi.
"Gejsi zvládneš ty vejce obě donést až sem nahoru?" řekla jsem a povzbudivě se na ni usmála.
Gejsi souhlasně přikývla a jelikož byla ještě malé mládě se do díry vlezla.
Otázkou však bylo jestli zvládne donést obě vejce v pořádku nahoru.
Gejsi vzala jedno z vajec do rukou a lezla nahoru. Křídla sice měla, ale ještě neuměla létat což byla škoda. Bylo by to pro ni mnohem snažší.
Po chvíli se v pořádku i s jedním vejcem dostala až za námi.
Vzala jsem si ho od ní a začala si ho prohlížet.
Bylo modrobílé a takové docela zakalené. Došlo mi, že to bude zimní drak i když to vejce tak moc nevypadalo.
Po chvilce Gejsi přinesla i to druhé vejce.
Hned jak jsem ho uviděla bylo mi jasné, že je to křišťálové vejce.
Byla jsem štěstím bez sebe, že mám velice vzácný druh draka.
"Teď mi došlo, že už mám vlastně všechny typy draků. Voda, oheň, země, zima a křišťál," řekla jsem celá nadšená.
Lukas jen přikývl a řekl:
"Půjdeme už ven z jeskyně? Je tu docela zima."
"Jo dobře."
Jak jsme vyšli domluvili jsme se, že si zase postavíme stan jelikož jsme byi oba unavení a z těch jeskyňí ještě zmrzlí. A k tomu bylo jen dvacet pět stupňů.
Postavili jsme tedy stan a vlezli si do něj. Darlee si ode mně vzala Gejsi a společně i s Andree si lehly vedle stanu.
Po hodině a půl co jsme se ohřáli a odpočinuli si jsme uslyšeli zapraskání obouch vajec. Rychle jsme si k nim klekli a pozorovali i s draky líhnutí.Další kapitola je na světe. Doufám, že se vám můj příbéh líbí a pokud jste dočetli až sem, tak doufám, že budete číst až do konce :D.
Co myslíte? Jak budou zimní a křišťálový drak vypadat?
Napište do komentářů
LuckaAm
:D :D :D :D :D :D ★ :D :D :D :D :D :D
ČTEŠ
Magičtí draci
Fantasia(Tuhle knihu jsem napsala ve 12 letech, takže to prosím berte trošku s nadhledem :D) Obyčejná dívka jménem Ashley najde jednoho dne v rybníce vejce. Rozhodne se, že si ho nechá. Je jejím tajemstvím. Z vejcete se vylíhne malé stvoření, které znala d...