Magičtí draci

Co všechno umímíme Darlee?

♥♡♥ omlouvám se za chyby ♥♡♥

Ráno jsem se vzbudila o půl deváté. Rozběhla jsem se k šatníku. Uviděla jsem tam krásné světle zelené šaty. Usmála jsem se a mávla rukou od hlavy směrem dolů.
Rázem šaty zmizely z šatníku a objevily se na mě. Vrátila jsem se k Darlee která pořád ještě spala.
Už celkem dost vyrostla, podivila jsem se.
Brzy z ní bude velký a silný drak. Alespoň mám posilu, ktrá mi pomůže v případných problémech, řekla jsem si v duchu.
"Tak pojď Darlee, budeme vstávat."řekla jsem už nahlas.
Darlee se zvedla a společně jsme došly do kuchyně se nasnídat. Darlee jako vždy dostala rybu a já jsem si dala sušenky s mlékem.
Hned jak jsme se nasnídaly šla jsem si ještě vyčistit zuby. Hned potom jsme šly obyváku a já jsem zapla televizi.
Asi po hodině dívání jsem uslyšela jak máma otevírá dveře ložnice. Když došla až ke mě řekla: "Dobré ráno Ashley. Jak dlouho bude ještě trvat to na co se díváš?"
"Já nevím. Zhruba půl hodiny."řekla jsem a přitom pokrčila rameny.
"Dobře, tak se dodívej a jak se dodíváš, tak si pustím něco já."řekla máma a odešla do kuchyně.
Za dvacet pět minut film zkončil a já s mámou jsme se vyměnily. Odešla jsem společně s Darlee do pokoje a začala si číst.
Bylo přesně poledne když máma zavolala na oběd.
"Už jdu!" zavolala jsem a seběhla schody.
Darlee letěla za mnou.
K obědu byla bramborová kaše a kuřecí řízek. Darlee dostala kus masa a vodu.
Po obědě jsem mámě řekla ať nikam nechodí, že jí musím něco moc důležitého říct.
"No, co si mi chtěla říct?"řekla máma a povytáhla obočí.
"No výš,"začala jsem."Stalo se něco zvláštního. Byla jsem na zahradě a ptala se Darlee co budeme dělat a najednou kolem mě zase začaly lítat ty malý hvězdičky."řekla jsem a nejistě se podívala na mámu.
Ta na mě jen divně koukala a po chvíli řekla: "A co stalo tentokrát?"zeptala se a povytáhla obočí.
Ó můj bože, mám jí to říct nebo ne. Když jí to řeknu, tak teď doopravdy omdlí, jsem si tím jistá, řekla jsem si pro sebe v duchu.
Nevěděla jsem co dělat, tak jsem jenom řekla: "Donesu ti psaní, které se předemnou objevilo."
Máma se na mě jen divně dívala.
Rychle jsem vyběhla schody a vešla do pokoje. Vysunula jsem šuplík do kterého jsem včera uložila psaní. Vzala jsem ho do ruky a druhou zavřela šuplík.
Dole pod schodama jsem se zastavila a podívala se do kuchyně. Vrátila jsem se kousek výš na schody, aby mě máma neviděla.
Zadívala jsem se na mámu která seděla v kuchyni a hladila Darlee po hlavičce. Líbezně jsem se usmála. Bylo vidět, že si máma Darlee skutečně oblíbila. Darlee spokojeně vrněla.
Sešla jsem zbytek schodů a šla za mámou a Darlee do kuchyně.
"Tak,"řekla jsem a k tomu ještě přidala."Amm, tady je to psaní."
Máma ho vzala do ruky a začala v duchu číst.
Jen jsem se modlila ať neomdlí.
Máma jen na to psaní naprosto valila oči.
Když byla asi v polovině řekla: "Kde si k tomu přišla? A co to má co dělat s těmi hvězdičkami o kterých si mi říkala ještě předtím než jsi šla do pokoje pro tohle."
"Nóóó, víš, jak kolem mě lítaly ty hvězdičky, tak najednou umým kouzlit."řekla jsem a nejistě se podívala na mámu.
Věděla jsem co se stane - omdlela.
Rychle jsem doběhla pro dvě velké sklenice a obě je vrchovatě naplnila ledovou vodou.
Doběhla jsem k mámě a polila jí obličej. V tu ránu byla na nohách.
"Dobře Ashlaley, smířím se s tím, že jsi čarodějka. Dobře."řekla máma.
"Já jsem si myslela, že když mám teď draka, tak se určitě něco divného stane."řekla jsem a pokrčila rameny.
"Amm, mami, mohly by jsme jít s Darlee ven?"zeptala jsem se abych změnila téma.
"Dobře, ale nejpozději v šest buď doma."řekla máma.
Mezitím co jsem si šla ještě chvíli sednout do obyváku si máma dočetla to psaní.
Jak ho dočetla došla až ke mě a řekla : " Dobře, takže další dračí vejce půjdeš hledat kdy? A jak to uděláme se školou?"
"No víš mami, mě napadlo jestli by si mě nemohla ze školy omluvit. Řekla bys, že jedeme na dovolenou."řekla jsem a mrkla na mámu.
Ta se jen zaculila a řekla: "No možná by to šlo. Nenapadá mě nic jiného."
"Dobře,"řekla jsem a k tomu ještě dodala: "tak já s Darlee jdeme teda ven a vrátíme se tak o tři čtvrtě na šest."
"Dobře."
"Pojď Darlee, jdeme!"zavolala jsem na ni.
Zase jsem si ji jako vždy dala pod mikinu a šly jsme.
Rozhodla jsem se, že půjdeme někam daleko na velkou mýtinu.
Šly jsme dál až jsem ji konečně uviděla.
"No hurá. To trvalo než jsme to našly, viď Darlee."řekla jsem a přitom se na ni podívala.
Jenom souhlasně přikývla hlavičkou.
"Tak Darlee, jdeme zkoušet co všechno umíme."řekla jsem a rozběhla se směrem doprostřed velké mýtiny.
Darlee letěla vedle mě.
Stoupla jsem si doprostřed mýtiny a snažila se soustředit. Mávla jsem jednou rukou a myslela jen na bílé třpytky, které se volně vznášejí z mých ruk a nic se nemění.
Povedlo se.
Usmála jsem se a zkusila něco těšího.
Myslela jsem na velkou kuli vody, která se vznáší mezi mýma rukama.
To se taky povedlo.
Mohla bych vyzkouset z ní udělat malého dlouhého "hada",který by lítal okolo mě a ve vzduchu, řekla jsem si pro sebe v duchu.
Soustředila jsem se a to se taky povedlo.
Teď jsem chtěla vyzkoušet něco mnohem těžšího.
Myslela jsem na obrovský zelený strom a jak se kolem něj obepínají od spodu až nahoru liáni a na nich rostou překrásné květiny. Mávla jsem oběma rukama z kterých mi vyletěly malé barevné hvězdičky a letěly směrem k místu kde jsem si představovala, že bude stát ten strom.
Najednou začal růst ze země a táhl se směrem nahoru k nebi.
"Týjo,"řekla jsem a k tomu ještě dodala. "Já jsem opravdu mocná."
Podívala jsem se před sebe. Stál tam ten nádherný strom na který jsem myslela.
Teď jsem zkoušela malé vločky poletující nad mou dlaní. Pak jsem vyzkoušela nechat z mraků pršet. Ještě jsem zkusila něco s ohněm.
Prudce jsem se nadechla a myslela na to, jak se kolem mě objevil kruh z ohně, ale jeho plameny nebyly vůbec vysoké. Byl to jen velký kruh z ohně kolem mě. Plameny dosahovaly výšky jeden centimetr.
Objevil se přesně jak jsem na něj teď myslela.
Mávla jsem rukama zpět a oheň zmizel.
"Co mám ještě vyzkoušet?"mumlala jsem si pro sebe.
"Už vím."řekla jsem po chvíli.
Mávla jsem zase rukama a myslela na malé tornádo které se točí kolem mě.
Podívala jsem se a přesně to tornádo na které jsem myslela se kolem mě točilo. Cosahovalo výšky asi tři až čtyři metry. Chtěla jsem ho malé.
Mávla jsem rukama a tornádo se změnilo na ohnivé a pak jsem ho chtěla přeměnit ještě na vodní.
Skrátka jsem vyzkoušela všechno na co jsem pomyslela.
"Darlee půjdeme už domů."řekla jsem a podívala se na ni.
Jen stála na trávě a snažila se chrlit oheň, ale nedařilo se jí to. Místo toho jen vydávala chraplavé zvuky.
"Tak už pojď Darlee ať dorazíme včas."
Darlee se na mě podívala, vznesla se a letěla za mnou.
Pořád jsme ještě byly uprostřed mýtiny, když mě něco napadlo.
"Darlee. Máme málo času dojít domů. I kdyby jsme běžely celou cestu, tak by jsme nedorazily včas a máma by se bála a to nechci. Napadlo mě tohle."řekla jsem a mávla jednou rukou ve výšce mého pasu směrem odemě dál.
Objevilo se předemnou přesně to co jsem chtěla.
Na trávě ležela průzračně čistá voda, přímo naprosto průhledná. Byla asi metr široká a pět centimetrů vysoká a dlouhá až k mému domu.
Usmála jsem se a řekla : "Tak Darlee, sedni si mi na rameno a pevně se drž. Čeká nás pekně rychlá a divoká jízda."
"Jupí!"zakřičela jsem a skočila na dlouhý pruh vody.
"Ááááá!!!!!! Darlee, drž sééé!!!"křičela jsem.
Na vodě jsem neseděla, stála jsem na ní. Ano opravdu, na ní ,né v ní. Do ní, do výšky vody pět centimetrů bych se ani nevešla.
Asi za tři minuty od toho co jsem si na vodu stoupla jsme byly s Darlee úplně dole na mýtině. Za další dvě minuty u naší vesnice.
Jak jsme vjely do vesnice, tak rychlost velmi hodně zpomalila.
Mávla jsem rukou abych byla neviditelná. Pak jsem mávla znovu a ukázala prstem na Darlee a na vodu před sebou.
Bylo to legrační.
Voda byla průhledná, já taky a Darlee taky.
Sedla jsem si na vodu do tureckého sedu.
Uviděla jsem asi patnáct metrů před námi takovou už postarší paní. Naznačila jsem prstem Darlee ať je potichu.
V tichosti jsme projely kolem té paní která si nás ani nevšimla.
Potvrzeno, řekla jsem si v duchu a pak ještě dodala: potvrzuje se to tím, že se na nás ani nepodívala a neomdlela.
Za dalších pět minut jsme byly u domu.
"Tak jsme tady."řekla jsem pořád jako neviditelná.
Mávla jsem rukou z které zase vyletěly duhové třpytky a přejela s ní směrem od hlavy dolů. Pak jsem "odneviditelnila" i Darlee a nechala vodu zmizet.
Zaklepala jsem na dveře a čekala.
Za chvíli přiběhla máma a otevřela.
"Jdete přesně na čas. Ještě dvě minuty a přetáhly by jste."řekla máma a já s Darlee jsme vešly dovnitř a odešly nahoru do pokoje.
"Uf. Ještě by jsme přišly o pár minut později a byl by problém."řekla jsem a s žuchnutím skočila na postel.
Byl už večer tak jsem se šla umýt. Darlee jsem vzala s sebou a společně jsme vlezly do vany (máme vanu i sprcháč).
Pustila jsem vanu a sledovala Darlee.
Rychle vlezla pod proud vody a začala vydávat divné zvuky. Znělo to jako dračí smích.
"No samozřejmě. Bylo mi jasné, že budeš mít ráda vodu, když se vodní drak."řekla jsem a zadívala se na spokojenou Darlee.
Mávla jsem rukou a vytvořila velké duhové bubliny po celé koupelně. Pak jsem k nim přidala ještě vločky a nakonec i duhové jiskřičky.
"To je nádherný."řekla jsem.
"Mami, pojď se na něco podívat!"zavolala jsem protože mi došlo, že máma ještě nic z mé magie neviděla.
Otevřela dveře a líbezně se podívala na moje dílo.
"Ashley, to je nádherný. Ukaž mi ještě něco co umíš."
Zamyslela jsem se.
Co by se mámě mohlo hodně líbit?
Napadlo mě jediné a to byl ten dlouhý had vytvořený z vody.
Nejprve jsem mávla rukama a řekla: "Takhle vypadá má magie. Vždycky když chci něco vykouzlit tak mi z nich vyletí tyto duhové malé hvězdičky. Když nechci nic čarovat a chci jen aby mi z ruk vyletovaly ty jiskřičky, tak můžu změnit i jejich barvu."
"To je krásný."řekla máma s obdivem.
"Teď, ale něco vykouzlím."řekla jsem a mávla rukama a myslela na dlouhého hada létajícího po celé koupelně.
"To je nádherný."řekla máma a vešla hlouběji do koupelny.
Vytvořila jsem na zemi zelenou trávu a na ní kytky.
"To je víc než nádherný. Ashley, si opravdu velmi mocná čarodějnice."řekla máma a rozhlížela se po celé koupelně.
"Jo ještě motýlky."řekla jsem a vykouzlila třicet motýlků. Každý z nich měl jinou barvu.
"Ashley. To je nádhera."řekla máma ponořená do té nádhery co jsem stvořila. "Ale Ashley já myslím, že bys už měla vypnout tu vodu a vylízt ven z vany. Můžeš trénovat zase zítra."řekla máma.
"Dobře."
"Tak Ashley je to opravdu nádherný, ale hned jak se umyju si půjdu lehnout. Jsem unavená."řekla máma a krátce zívla. Hned nato odešla.
Oblékla jsem se do pyžama a sedla si na zem koupelny (čili na trávu). Nachvíli jsem si lehla a zavřela oči.
Usnula jsem a Darlee se mnou.

Tak tohle byla další kapitola. Doufám, že se vám moje story líbí a budete číst dál.
Byla bych taky nesmírně potěšená za votes a komentáře.
Jen taková zajímavost pro vás. Tato kapitola má bez mého komentáře 1958 slov. Takže když to zaokrouhlím, tak má 2000 slov. Brrrr.....
Proto jste museli čekat 4 dny na zveřejnění další kapitoly.
Jinak moc děkuji za to, že mou story čtete.
A jinak jak říkám- votes a komentáře potěší.
Užijte si další část.
:D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D