Magičtí draci

Vejce

♥♡♥ omlouvám se za chyby ♥♡♥

Když jsem se ráno vzbudila a podívala se na hodinky bylo teprve půl osmé.
Rozhodla jsem se, že nechám Lukase spát tak do devíti a pokud se v devět nevzbudí, že ho probudím.
Probudil se v osm.
"Dobré ráno," řekl a usmál se.
"Dobré. Půjdeme hledat další vejce už teď?" zeptala jsem se.
"Jo."
                                  
Jak bylo všechno zbaleno jsme se nasnídali a vyšli.
Po dvouch hodinách chůze si Lukas povzdychl.
"Co se děje?" zeptala jsem se.
"Víš vůbec kde ty dračí vejce jsou. A pokud ne, tak jak je najdeme?" řekl podrážděně.
"Ne nevím kde jsou a ani jak je najdeme" řekla jsem a sklopila hlavu.
Lukas i já jsme si znova povzdychli a pokračovali v cestě.
Po hodině mě začala tak zvláštně bolet hlava.
Zapotácela jsem se. Lukas mě div stihl chitit.
"Ashley jsi v pořádku?"
Jeho hlas byl docela zřetelně slyšet, ale slyšela jsem v něm i náznak ozvěny.
Při pádu se mi i trošku rozmazalo vidění.
Nachvíli jsem vůbec neviděla, ale asi jen na dvě vteřiny.  Přitom jsem uviděla zelené dračí vejce které bylo položené pod krajem útesu na výklenku skáli.
Pak najednou zmizelo a já jsem začala normálně vidět.
Zvedla jsem se z Lukasovi náruče a postavila se na nohy.
"Dobrý?" zeptal se.
"Jo. Jak se mi zamotala hlava a spadla jsem, tak jsem uviděla pod okrajem útesu zelené dračí vejce."
"A víš kudyma se k němu dostaneme?" řekl a nadzvedl obočí.
Otočila jsem se, podívala se na cestu před sebou a lehce přimhouřila oči.
Nad cestou jsem uviděla zelené vznášející se světýlka která se třpytila.
"Luku přímoři oči a podívej se před sebe na cestu. Vidíš něco?" vyzvala jsem ho.
"Ne. Nic nevidím."
"Já ano. Takové zelené třpytky. Pojď půjdeme po nich. Mám takový pocit, že vedou k tomu vejci," řekla jsem a rozešla se po třpytkách.
Když jsem do nich vešla nedotkla jsem se jich, protože se rozdělily z jedné čáry na dvě a jakoby mi obýhaly kolena. I Lukasovi.
Jen jsem nad tím pokrčila rameny a šla i s Lukasem dál.

Po hodině jsme došly až na kraj útesu.
Zelená světýlka u něj končila a pak z něj pomalu padala dolů.
Klekla jsem si na čtyři a pomalu se nahla nad okraj.
Lukas mě chytil okolo pasu až mě to vylekalo jelikož jsem to nečekala.
Nechápavě jsem se na něj podívala.
"Jen pro jistotu," řekl a rty se mu roztáhly do širokého úsměvu.
Otočila jsem se a znovu se naklonila přes okraj.
Deset metrů pod útesem na strmém svahu leželo zelené vejce.
"Jak se k němu dostaneme?" otočila jsem se znovu na Lukase.
"Něco vymyslíme," řekl, ale v jeho hlase byla poznat nejistota.
"Kdyby tady byly Darlee a Andree, tak by to bylo jednoduší," řekla jsem posmutněle.
Zvedla jsem se zpátky na nohy a začala přemýšlet.

Už to mám. Zkusím se nějak spojit s Darlee.

Zůstala jsem stát na místě, zavřela jsem oči a zkoušela se nějak dostat do Darleeiných myšlenek.
Povedlo se.
Uviděla jsem Darlee jak leží na křesle a má otevřené oči.
Na něco se soustředila. Asi poznala, že jsem se jí dostala do myšlenek.

Darlee potřebuji aby jste sem i s Andree hned přiletěly.

Darlee zařvala a vzbudila Andree.
Poslední co jsem uviděla bylo jak vyletěly z hradu.
Otevřela jsem totiž oči.
"Letí sem," otočila jsem se na Luka.
"Fakt? Jak to víš? Jaks to udělala?" vychrlil na mě tolik otázek, že jsem se musela smát.
"Ano, fakt. Prostě jsem se Darlee dostala do myšlenek," řekla jsem s úsměvem.
Lukas neodpověděl, zato na mě ukázal palec vztyčenej nahoru.
Zase jsme to zakončili záchvatem smíchu.

Po deseti minutách se zvedl trošku vítr.
"To budou ony," řekla jsem.
Slétly na zem.
"Darlee uneseš mě?"
Jen přikývla.
Na délku totiž měřila už čtyři metry i s ocasem, tak to si myslím, že by mě už unést mohla. Zase tak těžká nejsem.
Sedla jsem si jí na záda.
Pomalu vzlétla a pak slétla od útesu dolů až k vejci.
Nahnula jsem se a vejce vzala do ruk.
Lukas nás sledoval z vrchu a Andree stála ve vzduchu kousek pod Darlee.
Najednou hrozně moc zafoukal vítr, Darlee se ve vzduchu zapotácela a i přes to, že jsem to vejce držela pevně mi vyklouzlo z rukou.
"Nééééééééééééé!!!!!!!!!!!!!!!!"

Tak, další část je na světe.
Co myslíte?
Jak to dopadne?

★

                         :D