Magičtí draci

Rande

♥♡♥ omlouvám se za chyby ♥♡♥

Tuhle kapitolu bych chtěla věnovat AdlaBakov a Marek Machy a všem co čtou můj příběh a líbí se jim :D

Po oslavě jsem šla zpátky do své komnaty a zmáčkla knoflík na zdi, kterým jsem přivolávala komorné.
Za chvíli přišly a pomohly mi s večerní hygienou a odmalováním.
Následně jsem šla spát, protože jsem byla hrozně unavená.

Ráno v osm hodin jsem se vzbudila.
Podívala jsem se ven jaké je počasí.
Za týden měly začít letní prázdniny.
A já budu muset nejpozději za týden vyrazit hledat další dračí vejce.
Podívala jsem se na Darlee a Andree které spokojeně spaly každá na jednom křesle, protože už byly celkem velké.
Vzpomněla jsem si, že mě včera Lukas požádal o schůzku.
Neřekl, ale v kolik hodin, tak jsem se rozhodla, že se nejprve upravím a pak na něj půjdu zaklepat.
Došla jsem do koupelny a vyčistila si zuby, které se už teď leskly jako perličky.
Potom jsem došla ke stojanu kde bylo zavěšené různé oblečení.
Vybrala jsem si krátké bílé šaty, které byly v pase uplé, sukně byla dlouhá kousek nad kolena a ramínka byla tenká a bíla.
Jak jsem se oblékla šla jsem znovu do koupelny, vzala pudr a lehce se napudrovala a nanesla si trošku řasenky.
Jsem připravená.
Vyšla jsem z koupelny a potichu obešla křesla na kterých spaly Darlee s Andree.
Ze skříně s nádobím jsem vytáhla čtyři misky a do dvouch z nich jsem nalila vodu a do těch zbylých dvou jsem dala ryby.
Došla jsem ke dveřím a vzala jsem klíč od komnaty, který byl zavěšený hned vedle dveří.
Využila jsem toho, že obě spaly a rychle jsem vyklouzla z komnaty a zamčela ji.
Najednou jsem uviděla pod sebou uvolněnou kachličku.
Dřepla jsem si k ní a kachličku nadzvedla. Schovala jsem pod ni klíč a vrátila ji na místo.
Zvedla jsem se a zaklepala jsem na Lukasovu komnatu.
Otevřel dveře a řekl:
"Ahoj, můžeme vyrazit?"
"Jo. A kam půjdeme?" zeptala jsem se protože mě to docela zajímalo.
"Třeba se půjdeme jen projít. Chtěla bys zase k tomu moři?" řekl.
"Jo."
"Tak dobře," řekl Lukas.
Vyšli jsme z hradu a zabočili do prava.
Oba dva jsme celou cestu nic neříkali.
Teprve až jsem zase uviděla moře jsem se donutila něco říct.
"Páni, to moře je tak průzračně čisté, že vidím až na dno," řekla jsem a vyzula si boty.
Stoupla jsem si do vody a vdechla nádherný, svěží vzduch.
Najednou zafoukla vítr a já jsem spadla do vody.
Lukas se vylekal a rychle skočil do vody za mnou připravený mě zachránit.
Začala jsem se smát a cákala jsem vodu všude kolem.
Lukas dostal záchvat smíchu a já taky.

♡Myslím, že on je ten pravý s kým bych jednou chtěla žít♡

Pohled Lukase:

♥Myslím, že ona je ta práva s kterou bych někdy chtěl žít♥