Magičtí draci

Jsem jiná

♥♡♥ omlouvám se za chyby ♥♡♥

Ráno jsem se probudila, promnula si oči a podívala se na Darlee, která stále ještě spala. Rozhodla jsem se, že se první nasnídám. Sešla jsem schody a došla do kuchyně. Na snídani jsem si vzala jahodový koláček a udělala si do hrnku mléko.
Jak jsem posnídala šla jsem zpátky do pokoje. Lehla jsem si vedle Darlee na záda a dívala se na strop. Po chvíli jsem usnula.
Když jsem se vzbudila podívala jsem se na hodiny.
"Cože, to už je devět?" podivila jsem se.
"Pojď Darlee, musíme vstávat," řekla jsem a šťouchla do Darlee.
Společně jsme vstaly a zamířily do koupelny. Došla jsem až k zrcadlu a vykřikla: "ÓÓÓ, PANE BOŽE, CO SE TO STALO? JSEM JINÁ!!!!!!!!!!"
Nemohla jsem uvěřit svým očím. I moje oči byly jiné.
"Cože? Mám výrazně zelené oči? Jakto? Co se stalo? Vždyť předtím jsem měla výrazně modré. A proč mám delší vlasy než předtím. Vždyť jsem je měla tam, jak jsou lopatky. A teď, teď je mám asi sedm centimetrů pod lopatky. A co ten melír v mých vlasech?"
Nevěřila jsem, nevěřila.
V mých vlasech, když se na mě podíváte zepředu, tak z vašeho pohledu mám pěšinku načesanou na levé straně hlavy.
Od pěšinky směrem doprava se mi táhne až dolů tlustý zelený pruh (měří na šířku tři centimetry), který je stejně barevný a úplně stejný odstín jako moje oči.
"Nádhera," vydechla jsem ohromeně.
"Týjo, já jsem teď kočka," řekla jsem a lišácky se zaculila.
"No jo, máme tu menší, trochu hodně menší problém. Jak tohle vysvětlím mámě?"
Nevěděla jsem co dělat. Přece jí nemůžu říct o portálu, o jezeru, o mém tajném místě a o tom, jak kolem mě začaly kroužit ty hvězdičky. To by mi nevěřila. Poslala by mě rovnou k psichiatrovi. Brrrr.......
Nic jsem neříkala. Jen jsem na sebe čuměla do zrcadla. Nevěděla jsem co na tohle řekne máma.
"Aby ještě neomdlela," ztrachovala jsem se.
Naštěstí ještě nebyla vzhůru.
Vrátila jsem se do pokoje a sedla si na postel. Zapla jsem televizi a chvíli se dívala. Zhruba po půl hodině jsem uslyšela mámu jak otevírá dveře svého pokoje. Začala jsem se bát. Nemůže mě takhle vidět, omdlí. Rychle jsem vypla televizi a lehla si pod peřinu.
"Ashley, jsi vzhůru?" uslyšela jsem mámin hlas za dveřmi.
Nevěděla jsem co odpovědět. Stejně se to máma jednou dozví, takže jí to řeknu teď.
"Ano mami, jsem vzhůru," řekla jsem trochu nejistě.
"Můžu za tebou?" zeptala se máma.
Zaváhala jsem. No dobře, ale co Darlee? Co s ní? Mám jí o ní říct? Rozhodla jsem se, že jí o ní řeknu. To by se stejně taky jednou dozvěděla.
"Jo můžeš."
Máma otevřela dveře a vešla do pokoje. Hned si všimla Darlee, mých očí i vlasů.
"Mami, počkej, všechno ti vysvětlím," řekla jsem a rozběhla se za mámou a padla jí kolem krku.
"Vysvětlím ti to," řekla jsem se smutkem v mých nových očích a podívala se na mámu. Ta na mě jen divně koukala. Nejspíš si mě prohlížela.
"Ashley, a co ten drak na tvé posteli, to je zase co?"
"No víš, to je na dlouho. Jde se vysvětlovat."

********************************************************

Řekla jsem jí o všem. O portálu, o jezeru, o mém tajném místě a o tom, jak jsem našla Darlee.
"A co ty tvoje nové oči, a vlasy," řekla máma.
"No, to bylo takhle: ******************************************************

"Ty jsi génius Ashley, a jakto, že kolem tebe začali kroužit ty hvězdičky?"
"No to právě nevím," řekla jsem sklesle.
Chtěla jsem vědět proč se to stalo, ale vysvětlení se jaksi nedostavilo.
"Víš Ashley, nevím jestli ti mám takovou pohádku věřit?" řekla máma s nejistotou.
"Ale mami, já jsem si to opravdu nevymyslela," začínala jsem se zlobit. Copak mi nevěří? Nevěří své vlastní už skoro sedmnáctileté dceři?
"Mami, mě se tomu taky nechtělo věřit. Tak mi prosím věř aspoň ty."
"Dobře," řekla máma s neúplnou jistotou.
Radši jsem přešla na jiné téma.
"Mami, můžu jít ven?" zeptala jsem se. "Dobře Ashley. Na jak dlouho?"
"No, mohla bych jít ven po obědě? Přišla bych tak v pět," řekla jsem.
"Dobře. Tak já se jdu teď nasnídat a pak se budu dívat na televizi," řekla máma a odešla.
Hned jak se za ní zavřely dveře svalila jsem se na postel a řekla : "Uf. Čekala jsem, že omdlí. No nic jdu se dívat na televizi."
Dívala jsem se do oběda a hned jak máma zavolala na oběd sešla jsem schody a zamířila do kuchyně.
"Co je k obědu?"zeptala jsem se a nasála sladkou vůni lívanců (palačinek, chcete-li).
"Lívance. A pokud chceš, můžeš si na ně dát šlehačku," řekla máma.
"Samozřejmě, že si na ně dám šlehačku," řekla jsem s chutí ty lívance přímo zblajznout.
Jak jsem řekla. Dala jsem si na ně šlehačku a snědla tři celé lívance.
"Mami, můžu si jich pár vzít i ven? Udělala bych si s Darlee piknik," řekla jsem.
"Ano můžeš si vzít další tři. Je jich dost. A kdo je Darlee?" zeptala se máma.
"No Darlee je ten drak. A jen tak pokud to nevíš, je to holka," řekla jsem a své poznámce se uchychtla.
Máma se na mě podívala a řekla : "Že ten drak je holka jsem poznala."
"Tak můžu jít ven už teď?" zeptala jsem se.
"Jo můžeš, ale nejpozději v pět buď doma."
"Dobře," řekla jsem s úsměvem a šla nahoru do pokoje zbalit si všechny potřebné věci.
"Tak. Jdeme Darlee!" zvolala jsem a společně jsme se vydaly ven k portálu.
Jak jsme došly skoro až k němu rozhodla jsem se, že budu tentokrát k jezeru nepůjdeme.
"Darlee, uděláme si piknik na louce. Udělej nějaký zvuk až uvidíš horizont," řekla jsem a začala se rozhlížet.
Asi po patnácti minutách Darlee vydala takový divný zvuk.
"Výborně Darlee. Uviděla si jako první horizont," pochválila jsem ji.
"Tak jdeme."
Šli jsme zhruba osm minut. Došli jsme až k hotizontu a sedli si tak, aby jsme viděli na nebe před námi. Vytáhla jsem deku z batohu a položila ji na trávu. Společně jsme si na ni sedly a dívali se na nebe. Darlee za deset minut usnula.
Vždyť je to ještě mládě, pomyslela jsem si.
Lehla jsem si na deku a zavřela oči. Přemýšlela jsem nad vším možným.
Když už byl čas k odchodu vzbudila jsem Darlee, zbalila všechny věci a vyrazily jsme.
Když jsme došly domů navečeřela jsem se, umyla, prostě udělala vše potřebné. Bylo teprve sedm hodin, tak jsem se rozhodla, že si ještě pustím něco na televizi.
"Ashley, už vypni tu televizi a jdi spát!" uslyšela jsem mámu jak na mě z ložnice volá.
"Dobře!"
Vypla jsem televizi a do dvaceti minut jsem usnula.

Doufám, že se líbí.

Votes.......prosím

:D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D