Nepřátelé s benefity [CZ Dramione]

II. - Zasedací Místnost

Večeře na ministerstvu se konala v pátek a Hermiona se o víkendu trápila kvůli setkání s Malfoyem. Když šla v sobotu s Ginny na oběd, Hermiona po něm pátrala v restauraci, a když v neděli procházela Příčnou ulicí, hledala na ulici blonďatého muže.

Vůbec ho neviděla. A věděla, že tyto obsedantní myšlenky jsou nebezpečné. Připravovala se na to, že si ublíží. Byla to známost na jednu noc s mimořádně špatným výběrem partnera. Malfoy už na ni nejspíš zapomněl a znovu se s ním setkat by bylo jednoduše trapné a bolestivé.

Ale v pondělí na něj stále myslela. Za celé tři roky na ministerstvu vlastně nikdy nezašla na politické oddělení. Od té doby, co odešla ze školy, viděla Malfoye jen letmo. Nikdy si ani neuvědomila, že je zaměstnancem ministerstva, proboha. Ale poté, co už dvě hodiny seděla v lavici a v mysli se jí vybavovalo jejich setkání na Percyho stole, musela něco udělat. Aniž by svůj plán plně zvážila, vyšla z kanceláře.

Imelda, Hermionina poslední sekretářka, seděla před Hermioninou kanceláří a četla si časopis o nemovitostech. Dívka se začervenala a při vstupu své šéfové časopis zaklapla. Hermiona se snažila nepřevrátit oči v sloup. Ostatní dva zaměstnanci oddělení kouzelných tvorů vypadali u svých stolů stejně znuděně.

"Imeldo, chystáme nějaké politické iniciativy?" zeptala se.

"Hm... ani ne, slečno Grangerová. Jen nařízení, které jsme doufali, že projde v loňském roce, týkající se narušování páření jednorožců."

"Je září. Proč se to ještě nestalo?"

"No," Imelda se začervenala, protože věděla, že Hermioně se odpověď nebude líbit, "podle pana Weasleyho to nemá nejvyšší prioritu a on nemá k dispozici žádné politické poradce, kteří by se toho projektu ujali..."

Hermiona pozvedla jedno obočí. Ta odpověď se jí vůbec nelíbila. A to, že ji sledování zavedlo k Malfoyovu stolu, byla jen šťastná náhoda.

"Budu to muset donést sama." Hermiona našpulila rty a odkráčela ven.

Prošla chodbou k výtahům. Tváře jí zrůžověly, protože věděla, že v hloubi duše ji nařízení o páření jednorožců nijak zvlášť nezajímá. A co hůř, neměla ani tušení, jak Malfoy zareaguje, až ji uvidí. Bože, cítila se uboze - a přesto ji nohy hnaly dál k výtahům. Sotva dokázala zamumlat pozdrav, když kolem ní procházeli známí lidé.

Když se blížila ke dveřím výtahu, otevřely se. Když Malfoy vystoupil, zastavila se na místě.

Zjevně byl stejně překvapený, že ji vidí, jako ona jeho, ale vzpamatoval se dřív.

"Slečno Grangerová." Odmlčel se a pohledem zabloudil k papírům, které držel v rukou. Přistoupila blíž, cítila se nesvá, a všimla si štítku na jeho papírech - Návrh nařízení: Jednalo se o nařízení o páření jednorožců.

Jaká náhoda.

"Přišel jste za mnou," řekla; nebyla to otázka.

Po chvíli váhání prudce přikývl. Srdce jí zaplesalo, i když věděla, že z toho nejspíš vyčetla příliš mnoho. Ale pak jeho oči zachytily její. Viděla, jak se mu pohnul ohryzek, jak zakroutil hlavou a jak se mu zrychlil dech. Nemohla popřít jeho záměr a tušila, že její touha je pro něj stejně průhledná.

"Tady je volná zasedací místnost, kde můžeme probrat návrh nařízení, Malfoyi," řekla a její hlas zněl až příliš hlasitě.

"Jasně," zamumlal a otočil hlavou, jestli se někdo nedívá.

Následoval ji do nedaleké zasedací místnosti. Jakmile se za ním zavřely dveře, vytáhl hůlku. Rychlým kouzlem zamkl dveře a zatáhl žaluzie. Beze slova se na sebe vrhli, zbavovali se oblečení, hltali si ústa, strkali se ke stolu.