FelixProbralo mě slunce, které jak vyšlo, osvítilo mi celý obličej. Ležel jsem se zavřenýma očima ještě chvíli, dokud mi to nedošlo. Ležel jsem na své staré posteli, byl jsem doma. Po takové dlouhé době jsem tu.
,,Mhm jsi vzhůru, Lixi?"uslyšel jsem hlas svého milého. Zamručel a více se ke mě přitiskl, oči stále zavřené. Včera jsme vpadli mezi mraky a přistáli na zemi.
Tentokrát po nás nezůstala díra v zemi, jenom stopy bot na místě, kde se před pár měsíci nacházela díra. ,,Ano," šeptl jsem a odstranil Hyunjinovo ruce z mých boků.
Vstal jsem a porozhlédl jsem se. Byt byl až na přikrytý nábytek prázdný. Všude byl prach a vzduch byl opravdu hrozný, zem špinavá.
A tak jsem se otočil, šel jsem do chodby a vytáhl přípravky, které stále ležely na svém místě. Stáhl jsem z nábytku pokrývky a utřel jsem důkladně prach. Otevřel jsem si okno a u vytírání jsem si pobrukoval. Bylo to jako bych nikdy neodešel. Vše bylo úplně stejné.. až na ty křídla.
Jakmile jsem pečlivě uklidil, plácl jsem sebou na křeslo a povzdychl si. Potřebuju sprchu. Vešel jsem do koupelny a postupně ze sebe sundal všechno oblečení. Vlezl jsem si dovnitř a nechal teplé kapky dopadat na moji pokožku.
S každou minutou navíc jsem se více a více uvolňoval. ,,Felixi," uslyšel jsem za sebou ospalý hlas. Aniž bych se stihl otočit, natiskl se zezadu na mé tělo, též nahý. ,,Spalo se ti dobře? Jsi unavený?" usmál jsem se na něj v odrazu skleněných dveří.
Hyunjin
,,Už nejsem unavený," zavrněl jsem a rukou uchopil jeho přirození. Jako odezva mi přišel tichý sladký sten. ,,C-co co chceš dělat? Máš něco v plánu?" jeho svaly se napnuly, jakmile jsem ho začal mnout v ruce.
,,Teď chci dělat tebe, pak se uvidí." zašeptal jsem a přitiskl jsem ho na kachličky. Druhou rukou jsem sjel na jeho pozadí a plácl ho po něm.
,,Už jsem ti říkal, jak sexy vypadáš?" zkousl jsem mu kůži na krku. Viděl jsem na něm, že byl úplně mimo. Pokaždé co jsem se ho dotkl, zasténal.
Zbožňoval jsem jeho tělo a i to, jak na mě reagoval. ,,Nohy od sebe," pokynul jsem mu. Chtěl jsem ho připravit, jenže mě jeho ruka zastavila. ,,Nechci předehru, chci tě a to hned." ,,Kdyby cokoliv, přestanu," šeptl jsem a dal mu pusu do vlasů. ,,Jsi tak krásný a jenom můj."
Felix
„Sakra!" přivřel jsem pevně oční víčka k sobě, jakmile do mě začal pronikat. Svaly jsem měl naplé a kousal jsem se silně do rtu, aby ze mě nevyšly další nářeky, které jsem chtěl bolestí vyslovit. „Řekni až budeš připravený," chytl mě za boky a přitiskl zády znovu na jeho tělo. Pootočil jsem hlavou do strany a ukradl si od něj polibek, který jsem teď potřeboval více, jak kdy jindy.
Chvilku jsme tak stáli a já si konečně začínal zvykat na jeho velikost. Potřeboval jsem ještě chvíli. Hyunjinova ruka a konečky prstů se jemně třásly a přitom jsem cítil jak se mu třásla hruď pokaždé, co se nadechl. „Do prdele," zasyčel po chvíli.
,,Vydrž ještě chvilinku," políbil jsem ho jemně na rty a on polibek prohloubil. Svýma rukama vyjel z mých boků na mé břicho, kde prsty maloval malá srdíčka. Rty se mi vykroutily do širokého úsměvu.
,,Můžeš," kousl jsem ho jemně do tváře. ,,Ah Lixi," chytl se za postižené místo a já se zasmál. ,,Uvidíme jak dlouho ti ten úsměv vydrží," přistiskl nás oba na kachličky a jemně do mě začal přirážet.
,,Ah bože," protočil jsem očima a chytl se sprchy, kterou jsem svíral v ruce. ,,Kurva jo," uslyšel jsem jeho hlas, jakmile zrychlil tempo. Sotva jsem se držel.
Kolena se mi třásla a to samé by se dalo říct o mých rukách, které nevěděly, kde a čeho se ještě mají chytit. ,,Sakra jsi tak sexy, mohl bych takhle v tobě být celý den, pořád a pořád dokola," stiskl mé boky pevně a já zakňučel. ,,V-víc," šeptl jsem a skoro jsem zakřičel, když mě chytl za vlasy a začal do mě hrubě přirážet. Bylo to tak hrubé, vášnivé ale zároveň krásné.
,,Máš rád, když ti tohle dělám, lásko?"
———
nebudu se vyjadřovat, nicméně.. na vaše přání tu tahle kapitola je. psala jsem ji v kavárně, protože jsem se ji styděla psát doma a vůbec kdekoliv jinde.
užívejte i guess. ^^- your anonymous 🫶🏻
ČTEŠ
Černý Anděl | Hyunlix
Fanfiction𝐅𝐞𝐥𝐢𝐱 Když jsem se večer při bouřce procházel po ulicích, najednou jsem uviděl mezi mraky z povzdálí, jak se mezi mraky utvořil jasný a zářivý kruh. Právě z toho kruhu, z ničeho nic něco padalo na zem. Zarazil jsem se. Vypadalo to, jako by se...