Černý Anděl | Hyunlix

Můj... Jsi jenom můj.

Mladší se nemohl přestat převalovat. Nejdřív si lehl na pravý bok, potom na levý a potom na záda. Uvědomil si, že když ještě spal, tak ležel úplně jinak. A potom mu to došlo. Kam zmizel Hyunjin? Líně vstal z postele a protřel si obě oči. „Hyunjine?" zabručel svým hlubokým hlasem, jakmile se ocitl na chodbě. Pak uviděl světlo z koupelny a vydal se tam. Jakmile ale otevřel dveře, zastavil se. Nemohl uvěřit tomu, co právě viděl. „Hyunjine!"

Rozběhl se k němu a klekl si vedle něj. Hyunjin ležel na zemi a nehýbal se, jen z jeho očí vytékaly slané potůčky slz. „Hyunnie prosím," chytl Hyunjinovu hlavu mladší. Nevěděl co má dělat. Opřel mu hlavu tak, aby ji měl na jeho klíně místo toho, aby ležela na studené zemi. Mladší si ani nevšiml, že zatím co se celou dobu snažil Hynunjina vzbudit, nedýchal. Hyunjin přestal dýchat.

Ponořil jsem se pod vodu a rozhodl jsem se, že to skončím. Nemá to bez Lixe cenu. Nic nemá cenu. Nemůžu žít ve světě, kde on není. Zadržel jsem dech a čekal, až mě rudá voda pohltí celého a zavede mě tam, kde se  nachází můj Felix.

A pak to mladšímu došlo. „H-Hyunjine?" kousl se do rtu. Mladší zpanikařil. Začal ihned staršího resuscitovat. Plakal a přitom se staršího snažil oživit. „Hyunjine! Hyunjine p-prosím!" zakřičel. Nepřestával s jeho oživováním, ale cítil, jak se i jemu špatně dostával dech do plic. Co se tu vlastně stalo? Proč je Hyunjin tady?

A pak přišla vlna úlevy. Co mladší nemohl vědět bylo to, že Hyunjinovo srdce bilo celou dobu, jenom zadržoval dech. Hyunjin opět dýchal a přitom se mu pomalu začaly otvírat oči. Zvedl se a Felix mu pomohl se posadit. „Hyunnie tvoje hlav-va," hysteričil mladší jakmile uviděl krev na svých stehnech, o které se Hyunjin ještě před chvílí opíral. Když si Hyunjin uvědomil, že je zpátky a že Felix žije, stáhl ho na sebe a sevřel ho v náručí. Plakal hodně a hodně nahlas. Mladší neměl šanci vědět co s ním je. Jemu samotnému ještě před chvílí bylo podobně, ale ulevilo se mu, když  se staršímu nestalo nic vážného. Byl vděčný všem svatým za to, že Hyunjin žil.

„P-proč," zašeptal starší. Felix se od něj kousek vzdálil, aby mu viděl do obličeje. „Co?" zmátl se mladší a setřel staršímu slzy z tváří. „Viděl jsem t-to.. všechno jsem viděl!" vyštěkl po Felixovi starší. Plakal a přitom se na Felixe díval nenávistným pohledem. Mladšímu se sevřelo srdce. „C-co jsem u-udělal," vstal se staršího. Hyunjin si opatrně stoupl a zapřel se o umyvadlo. Přitom se celou domu koukal nenávistně na mladšího, kterému se z očí opět začaly kutálet slzy. „Umřel jsi," zavrčel Hyunjin. „Zabil jsi se před mýma očima! Měl jsem vizi a viděl jsem tě umírat! A nemohl jsem do prdele nic dělat.. j-jen jsem se k-koukal jak umíráš," vzlykal starší a mladšího začalo bolet břicho, jakoby snědl kámen. „Ty jsi to viděl," ujistil se znovu. Už chápal o co šlo. „Chyběl jsi mi.. musel jsem to udělat." Chytl Hyunjina za ruku, ale ten se mu vysmekl a couvl od Felixe o krok.

Mladšího srdce rozbolelo při pohledu na staršího. Plakal bez přestání a v očích se mu odrážela bolest, bolest z toho co viděl. „Nemohl jsem bez tebe žít, nechtěl jsem bez tebe být. Chtěl jsem za tebou a chtěl jsem tebe kruci! Copak to nechápeš? Neudělal jsem to abych ti ublížil, chtěl jsem být s tebou! Chtěl jsem tě líbat, objímat, hýčkat a milovat! Nic v mém životě.. nedávalo větší smysl než t-ty, rozumíš?" Plakal mladší a opět se přiblížil ke staršímu, který jeho slova pečlivě poslouchal a při mladšího vyznáních jeho srdce tlouklo ještě rychleji.

„Tak mě od sebe neodstrkuj.. h-hyung. Musel jsem umřít a přejít bránu mezi nebem a zemí, abych znovu mohl být s tebou.. tak p-prosím-," starší už se na mladšího nemohl jenom dívat, přitáhl si ho k sobě a agresivně mladšího políbil. Bylo to jako kdyby ho chtěl sníst.

Po prvním polibku následoval další a zase další, jenže ty byly něžné. Něžné a plné lásky k mladšímu. Felixova slova mu pořád kolovala hlavou.

„Nemohl jsem bez tebe žít."

„Chtěl jsem tě líbat, objímat, hýčkat a milovat!"

„Musel jsem umřít a přejít bránu mezi nebem a zemí, abych znovu mohl být s tebou."

„Nic v mém životě nedávalo větší smysl než ty."

„Tak moc tě miluju Lixi, tak zatraceně moc," zasmál se Hyunjin. „Nejspíše jsem se už zbláznil," otřel Felixovi slzy. „Já tě miluju víc," vyznal se staršímu mladší a objal staršího kolem pasu. Hyunjin si Felixe vyzdvihl do náruče a uložil ho do postele. Jakmile se posadil vedle mladšího, mladší mu jednu cákl. „Hele!" otočil se uraženě starší. „Ještě jsem ti neošetřil tu hlavu, takže se ke mně otoč zády a pěkně drž!" zazubil se naštvaně Felix a Hyunjin se rozesmál.

„Pod jednou podmínkou," ušklíbl se na Felixe. „Ne, dneska s tebou nebudu mít sex. Ještě bych riskoval to, že se ti udělá špatně a omdlíš!" Odfrkl si Felix. Staršího tváře nabraly rudé barvy. „Ne.. chtěl.. chtěl jsem říct, že za pusu pro tebe udělám vše," vykoktal starší. Mladší se propadl minimálně o šest tisíc kilometrů pod zem. „Uh aha," přikývl s rudými tvářemi.

Hyunjin se usmál. „Pojď sem ty moje pako," chytl Felixe za tričko a s úsměvem ho políbil.

Můj... Jsi jenom můj.