Návrat šampionky

23. kapitola: Letem Vetleho světem

- vypráví Vetle Sjåstad Christiansen

„Nemůžu uvěřit, že jsem se do toho nechal uvrtat," zabručím a upravím si v zrcadle motýlka. Mohl jsem být v Benátkách a místo toho straším v Římě s Dalem a hromadou zbohatlíků.

„Dívej se na to z té lepší stránky - dobrý jídlo a pití," snaží se mě povzbudit Dale.

„Dobrý jídlo možná, ale pití nebude. Mazet by nás roztrhl jak hady."

„Co Francouz nevidí, tím se nemusí trápit," poplácá mě Dale po zádech a vydáme se do sálu.

...

„Vidíš? Ani ten šampus nám nedopřáli," přičichnu ke sklenici s vodou.

„Jen klid, to se zařídí. Jdu něco sehnat," zahlásí Dale a zmizí k baru. 

Než se vrátí, tak pohledem prolustruji přítomné hosty. Samá vyšší smetánka - podnikatelé a významné osobnosti. Norská honorace se vším všudy. Italskou část moc neznám, ale pochybuju, že by se tady našel člověk, který není minimálně ředitel nějaké firmy. Soudě podle obleků, jejichž hodnota dosahuje minimálně měsíčního platu průměrného občana. Dámská část je navlečená do šatů od slavných návrhářů - soudě podle rozhovoru dvou šedesátnic, které se za mnou baví o nejnovějším modelu od Diora.

„Á, pan Christiansen," zazní za mými zády povědomý hlas. Co ten tu do háje dělá?!

„Dobrý večer, Jespere," pokusím se o úsměv. I když se asi dalo čekat, že slizoun Erikssen si svoje místo mezi smetánkou najde.

„Nečekal bych, že vás tu potkám. Nemáte být na soustředění v Ridnaun?" vycení na mě zuby v úsměvu jako z hororu.

„Ano, zbytek týmu už tam je. Nicméně nás sem poslali, abychom - "

„Udělali dojem na sponzory. Překvapuje mě, že tu není kompletní norský tým. Nebo alespoň ta lepší část," poznamená.

„Do hlavy trenérům nevidím," zavrčím.

„Pan Johannes měl jistě plno práce," pokračuje v úvaze.

„Myslíte tréninku," opáčím chladně.

„Myslím, že i tak se tomu dá říkat. Á pan Dale, dobrý večer," vycení zuby tentokrát na Daleho. 

„Co tu děláte Erikssene, slídíte?" zdvihne obočí Dale. 

Svůj odpor k Jesperu Erikssenovi dokáže těžko zakrýt - byly to právě jeho rýpavé články a reportáže, které Daleho sebevědomí v loňské sezóně srážely níž a níž. Byl to právě Erikssen, který napsal, že Tarjei by měl závodit v IBU Cupu a Endre ve Světovém poháru. Neznám člověka, do kterého by se Erikssen nenavezl. Anie se o něm vyjádřila velmi nevybíravě - nejslušnější přezdívka, kterou mu věnovala byla „ten vesmírný pošuk" a prohlásila, že jestli s ním bude nucena ještě někdy zůstat o samotě, tak mu tu jeho raketu zarazí tak hluboko do krku, že si bude muset strčit prsty do zadku, aby jí vytáhl.

„Pozvala mě sem paní Gudrun, abych jí dělal společnost," odpoví v klidu. Gudrun, jejíž manžel tráví většinu roku na soukromé jachtě v Karibiku s milenkou. Při pohledu na ní se ani nedivím - klasická herdekbaba, která všechny neustále komanduje.

„Fascinující," prohlásí Dale a lokne si šampaňského.

„Kristiansen vám dovolil alkohol?" poznamená při pohledu na Daleho sklenici.

„Samozřejmě a vám je do toho kulový," odsekne Dale.

„V pořádku. Snad jen abyste to nepřehnal - vaše forma je velmi vrtkavá a - "