Opatrovník [sevik99]

3. Předvánoční překvapení

Lara nejistě postávala před chrličem střežícím vchod do ředitelny. Ředitelka její koleje jí vyřídila, že se má dostavit za ředitelkou. Lara přemýšlela, co se mohlo stát, že s ní McGonagallová chce mluvit. Byla si jistá, že neprovedla nic, čím by k sobě její pozornost přilákala. Nakonec s pokrčením ramen řekla: „Zelený čaj."

K jejímu překvapení byl v ředitelně i profesor Snape. Vlastně teď už jenom pan Snape. Neviděla ho od konce října, kdy se místa profesora lektvarů ujal profesor Tweedy a Snape školu opustil. Bylo školním tajemstvím, že tu byl Snape jen na výpomoc, než skončí pracovní závazek Tweedyho u Svatého Munga. Většina studentů si oddechla, když Snape zmizel. Tweedy byl nesrovnatelně benevolentnější a méně náročný.

„Dobrý den," pozdravila a byla zvědavá, co se z toho vyvine.

„Posaďte se," pokynula Minerva k jedné z židlí.

„Stalo se něco?"

„Obávám se, že se tu vyskytl menší problém, který se vás týká." Severus si u krbu pohrdlivě odfrkl a ignoroval Minervin káravý pohled.

„Jak vás Severus bezpochyby informoval, začátkem roku mi sdělil, s čím jste se mu svěřila. Přesně podle zákona jsme o situaci informovali Ministerstvo, které slíbilo, že informuje příslušné mudlovské úřady. To se také stalo. Předpokládali jsme, že se tím dají věci do pohybu a přestali se o to zajímat, což se ukázalo jako chyba a..."

„To k čemu se paní ředitelka snaží dobrat je fakt, že to mudlovské úřady jednoduše smetly ze stolu. Bohužel o obvinění informovali ředitelku dětského domova, která samozřejmě vše popřela a vyžádala si váš okamžitý návrat, abyste o její instituci nemohla šířit tyto nehorázné lži," zatvářil se Snape znechuceně.

Laře se udělalo špatně. Bylo jí jasné, že vrácením do domova to možná skončí pro ředitelku, ale ti dva to rozhodně nenechají jen tak.

„Znamená to, že si mám sbalit?" zeptala se téměř neslyšně.

„Ne!" přerušil ji Snape tak razantně, až sebou trhla. „Řekl jsem, že do toho domu se už nevrátíte. Nicméně postoj paní ředitelky nám poněkud zúžil manévrovací prostor. Buď vás Minerva může nechat v Bradavicích, kam na vás mudlovské úřady nedosáhnou a budeme doufat, že nás Ministerstvo alespoň mlčky podpoří, nebo vašemu nevrácení se můžeme dát legální ráz."

„Legální ráz?" zeptala se zmateně.

„Minervo?"

„Jde o to, že podle kouzelnického práva je ředitelka domova ze své funkce vaším poručníkem, tudíž má právo rozhodovat o vašem životě, ale kdyby se našel jiný poručník..." nechala větu nedokončenou.

„Mohla bych zůstat v Bradavicích a ředitelka ani Ministerstvo by s tím nic nenadělalo," dokončila to Lara.

„Přesně tak. Jistější by sice byla adopce, ale její zařízení vyžaduje čas, který momentálně nemáme."

„Nemáme ani poručníka," poznamenala Lara.

„Poručníka máme, otázkou je, jestli s ním budete souhlasit," vstoupil do rozhovoru Severus. „Jak moc by vám na tom místě vadil bývalý Smrtijed?"

„Smrtijed? Moment, myslíte sebe? To přece nejde. I když je to jen formalita, přece si na krk neuvážete někoho, koho vůbec neznáte?"

„Slečno Greenová, na zdlouhavé vysvětlovaní nemáme čas. Ředitelka trvá na tom, že si vás zítra ve čtyři vyzvedne na nádraží. Do té doby musíme mít za sebou všechny formality."