Dokonalá nehoda

30

Z pohledu Niyoung: S Neun jsme seděli u stolu a ládovali se lahodnou snídaní. Podle výrazu ve tváři Neun bylo vidět, že je nadšenější čím dál tím víc, jelikož si přidávala už třetí talíř. Vypadala, jak křeček, když měla plné tváře a vypadalo to spíše, že má strach abych jí to nesnědla, ale já kupodivu neměla až tak velký hlad, a tak z mého oblíbeného jídla bylo na talíři pořád dost. ,,Halo, můžu si vzít to co tam máš?" Neun na mě promluvila s plnou pusou a já se neudržela a začala se smát, protože s plnou pusou prskala. ,,Hej nesměj se mi a dej mi svůj talíř, když se v tom jen rýpeš." Ani jsem jí nestihla odpovědět a už mi ho brala a ládovala do sebe poslední lívanečky. ,,Mám se ptát kam si tu hromadu dala nebo to ani nestojí za zmínku?" S úsměvem jsem se na ni podívala a vzala jsem nádobí ze stolu a šla ho umýt. ,,Hele to že ty máš nervy z večera neznamená, že já budu naladěná stejně a navíc jsi jediná kdo umí tak božské snídaně. Čest kuchaři." Prohodí vedle mě a vysekne mi pomyslnou poklonu.

Zbytek dopoledne jsme zůstali doma, jelikož se nám nechtělo do školy, a navíc Neun měla v plánu na mě vyzkoušet všechna možná kouzla make-upu. Celý den jsme se smáli a dělali u toho hloupé výstupy, jak by mohl vypadat dnešní večer. Dokonce jsem se začala i těšit, že Tae znovu uvidím ale vždy se tam vkradla ta myšlenka na ten večer, kdy jsem ho načapala s tou holkou. ,,Země volá Niyoung." Neun na mě spustila a měla na tváři ten praštěný úsměv jako malá školačka, když vidí někoho se líbat. ,,Nekoukej tak na mě." Prohodila jsem s drzým úsměvem, ale přesně jsem věděla, že bych si to chtěla zažít znovu.

Už bylo skoro půl šesté a moje nervozita začala stoupat na neúnosnou mez. ,,Neun nemůžeš tam jít místo mě nebo nejlíp odjedeme někam hodně daleko na pár dní a pak se vrátíme, že jsme byly třeba nemocné nebo měli nějaké rodinné záležitosti." Koukala jsem na ni prosebně a místo její odpovědi mi na hlavě přistál polštář. ,,Ani omylem jdeš a basta. Niyoung mám tě ráda a chci abys to vyřešila po svém, a navíc Tae tě dělal šťastnou, takže jak říkám jdeš a žádné výmluvy. Chci vidět zase tu drzou a fajn Niyoung, která je s každým hotová." Jen jsem si povzdechla a začala se připravovat.

Bylo skoro 7 a já byla doslova nervy někde. Přešlapovala jsem v podpatcích sem a tam a doslova jsem přiváděla Neun k šílenství. ,,Boha jeho, mohla by jsi prosím přešlapovat sem a tam?" Jakmile to dořekla zazvonil zvonek. Obě jsme se na sebe podívali a Neun se rozhodla, že otevře. ,,Ahoj Tae." Řekla s chladným úsměvem a pak se otočila na mě a bylo vidět, že si to hodně užívá. ,,Ahoj Neun mohla by prosím Niyoung jít, nechci přijít pozdě." Zaprosil a já pookřála. ,,Fajn Neun víš co a jak. Zkus neponocovat nechci platit za elektřinu tolik." Zakřenila jsem se na ni a prošla jsem kolem ní a zastavila jsem se před Taem. Vypadal šokovaně asi nečekal, že tak to budu vypadat nebo že se vůbec uráčím tam jít a nezruším to těsně předem. ,,Můžeme jít nebo na mě hodláš zírat?" Řekla jsem nenuceně a prošla kolem něj k jeho autu.

Z pohledu Taehyunga: Už od rána jsem jak na trní. Psal jsem si s kluky o dnešním dni a jestli se uráčím dojít do školy. Vypadalo to tak, že se jim po mě snad stýská.

,,Proč bych tam měl dneska chodit? Stejně tam bude nuda, a navíc mám spoustu věcí na zařizování."

,,Ale no tak mohl by jsi se tu ukázat stejně Neun a Niyoung tady dneska nejsou."

Napsal Suga a já se jen usmál. ,,Ona vážně zůstala doma aby se připravila.,, Tohle bylo jediné co my momentálně prolétlo hlavou. Psal jsem si s kluky celý den a zbytek dne jsem se těšil a pohrával si s myšlenkou, že možná má naději na to, že zase bude s Niyoung. Doma si všimli, že mám hned lepší náladu, a tak mě radši nechali na pokoji, aby mi ji náhodou nezkazili.

Už bylo skoro půl sedmé a já byl nachystaný moji rodiče už odešli dávno museli ještě něco zařídit a tak jsem byl po zbytek večera sám než jsem vyjel pro Niyoung. Chvíli jsem seděl v autě a přemýšlel, jak by to mohlo probíhat a jak si to přeji, aby to proběhlo. Na displeji se ukázalo 7 a já stál nervózně u jejich dveří. Když jsem zazvonil modlil jsme se ať otevře. Chtěl jsem zazvonit znovu ale to už se dveře otevřeli dokořán a já byl nachystaný, že ji pozdravím ale místo toho se tam objevila Neun. Jen jsem se na ni vřele usmál a ona mi to opětovala mrazivým úsměvem. Když se Niyoung konečně objevila přede mnou úplně jsem stuh a jen na ni zíral. Vypadala nádherně. ,,Můžeme jít nebo na mě hodláš zírat?" pronesla a jen kolem mě proklouzla k mému autu. Bylo na ní poznat, že je nervózní: ,,Jo už jdu. Mimochodem vypadáš překrásně." Pronesl jsem, když jsem ji dohnal abych ji otevřel dveře. Jen se na mě jemně pousmála a vklouzla na sedadlo spolujezdce a já úž jen za ní zavřel dveře.