Dokonalá nehoda

Part 18

Z pohledu Niyoug: Docela dlouho mi trvalo než jsem Taehyunga dostala ze svého bytu. Byl neodbytný, ale co byl u toho tak roztomilý. Zavřela jsem dveře, až když zašel za roh ulice. Prošla jsem chodbou do obýváku kde jsem se lehla na příjemný černý koberec. Ležela jsem na boku a koukala na televizi. Sice se mi chtělo hodně moc spát, ale moje zvědavost a touha znát něco o Taehyungovi mi nedala. Přetočila jsem se na záda a rukou zašmátrala na stole pro telefon. Chvíli jsem ho projížděla, když jsem si všimla, že tam mám pár nových jmen v kontaktech ,,Ten jeden malej a pitomej člověk, bez dovolení se do telefonu neleze ty jeden ..., a takový byl můj myšlenkový posun, když jsem si je pročítala. Měla jsem tam všechny kluky a jakmile jsem si všimla, že je tam číslo na Jimina byla jsem v pokušení mu napsat, i když jsem věděla, že se má chystat na večerní setkání s kluky. Asi takových 15 minut jsem koukala na to číslo, a pak jsem se odhodlala a napsala mu. 

Ahoj Jimine. Tae mi dal vaše čísla do telefonu. Sice nevím proč, ale i tak. Vím, že se máš chystat na večer, ale nedokážu přestat myslet na to co jsi mi řekl dneska odpoledne. Tae miluji a chtěla bych vědět jestli mi něco netají a prostě a jednoduše řečeno. Nechtěl by jsi se po škole sejít a pokusit se mi to říct? Pokud ti to teda nevadí, protože já se kvůli tomu určitě

pořádnou chvíli nevyspím. 

Zmáčkla jsem tlačítko odeslat a telefon jsem si položila na břicho. Ani nevím co jak jsem usnula, ale prostě se to stalo. Probralo mě zaskřípání dveří ve, kterých se objevila Neun. ,,Co tu nacvičuješ jde se ven." prohodila, když mi pomáhala vstát, protože mě to moc nešlo jelikož mě probudila osoba, kterou sice mám ráda, ale momentálně bych ji uškrtila šálem co měla kolem krku. ,, Á, Neun já nikam nejdu chci spát." Vykřikla jsem tak, že mě pustila a já sebou švihla zpátky na své vyhřáté místo na koberci. ,,No tak Niyoung ano já vím, že zítra je škola, ale musíme jít někam." Přetočila jsem se na bok a otevřela jedno oko. Sedla si na proti mě a koukala mi do telefonu. To už jsem se kompletně probrala a vytrhla jí telefon z ruky. ,,Tý jo zdá se, že se tu něco děje a já o tom nic nevím." zaprotestovala jako malé dítě, kterému právě vzali barevné lízátko. ,,P-proč?" vykoktala jsem a koukala do telefonu. Byla tam zpráva od Jmina, která přišla před asi hodinou a jinak tam byly zprávy a zmeškané hovory od Tae. Pousmála jsem se. Na tu Jiminovu sms se podívám později jen se musím nějak zbavit Neun. ,,Proč nejsi se Sugou?" začala jsem vyzvídat a sedla si na sedačku. Zarazila se:,,Kolik je vlastně hodin?" vyhrkla ze sebe a začala hledat telefon. Když ho konečně našla zděsila se měla tam 30 zmeškaných hovorů a přes 50 zpráv od Sugy, že pokud mu neodepíše nebo nezavolá vyhlásí ji jako pohřešovanou osobu až ji najde. ,,Tak asi nic budu muset co nejrychleji jít. Jo a kdybych se zítra neobjevila ve škole tak řekni, že za vše může Suga." Křičela na mě ze dveří. Zasmála jsem se: ,,Hlavně si dej bacha ať se ti nic nestane, když budeš utíkat. Ale nestačila jsem to doříct, protože okamžitě klapli dveře. Ještě chvíli jsem seděla na sedačce a na mém obličeji mi hrál velký úsměv. Natáhla jsem ruku po telefonu a chystala jsem si přečíst sms od Jimina.

Co myslítě, že jí Jimin napsal? A jinak děkuji za vote a read. moc mě to těší.