part 22

904 62 3
                                    

Z pohledu Niyoung: Sice jsem měla strach o tu ruku, ale i tak jsem se odhodlala a vysmekla se Taeovi z náruče. ,,Promin Teo ale tohle se odpustit nedá možná časem ale teď ani náhodou." řekla jsem mu a on jen ziral a po otevřel ústa. ,,Ale no tak Niyoung to nemyslis vážně však to byla jenom náhoda nic víc." snažil se mě uchlacholit, ale tentokrát mu to nedovolim. Přišla jsem k němu blíž a vyhodila jsem ho z pokoje. Praskla jsem dveřmi a rovnou ne zamkla. ,,Dveře víš kde jsou." krikla jsem na něj přes dveře se slzama v očích. Nebylo nic slyšet jen rána do zdi a pak tisknutí s vchodovymi dveřmi. Sesunula jsem se na zem a rozbrecela se. Z tohoto jsem přešla do spánku a vzbudila se až další den za pomoci zvonku u vchodu. Vyšla jsem z pokoje a v oblečení u minulého dne jsem šla otevřít byla tam Neun. ,,Co potřebujes Neun." zeptala jsem se rozespale, když jsem ji otevřela. ,,Co se stalo Taeovi byl naštvaný, když přišel. Teda Suga to říkal prý rozbil i pár věcí." Řekla když vstoupila ke mě. Promnula jsem si kořen nosu a zavřela za ní dveře. Šla rovnou do obyvaku kde si lehla na sedačku a mluvila a mluvila. Seděla jsem tam a jenom tak jsem letmo pokaždé zaslechla jen každé páté slovo. Ale věděla jsem, že mluví o něčem co se včera stalo. ,,Neun on se válek po slapce tak co chceš dal vědět tohle se nedá jenom tak odpustit." Vyhrála jsem a ona se najednou bylo ticho. Další hodinu tam Neun jen nehybne ležela a já měla alespoň možnost se jít osprchovat, sumdat obvaz a ucesat se slusne. Došla jsem zpět do obyvaku: ,,Jak dlouho tu chceš jenom tak ležet a mlčet nebo půjdeme něco dělat." začala jsem ji lehtat. Smála se tak hlasitě až to bylo nepříjemné alespoň jsem nemusela myslet na Taehyunga.

Z pohledu Taehyunga: To je nespravedlnost. Když jsem od ní odcházel praštil jsem pěstí do zdi a pak jenom triskl dveřmi. Šel jsem pomalu a byl jsem naštvaný, přímo jsem zuřil. Ale ona měla pravdu to co jsem udělal nebylo příjemné a buh vi jak estetické. Prostě, když se napiju tak některé touhy vyjdou na povrch a nejdou zastavit. Ale co stejně do kazí si najít lepší je to její věc, když neumí odpustit takovou hloupost. Už jsem konečně došel domů byl jsem pořad nabrouseny, a tak jsem ani moc nevnímal, že kluci jsou doma a já i tak rozbyl pár věci vzal jsem že skříně whisky a šel do pokoje. Strávil jsem celou noc jen s lahví a přemýšlením nad Niyoung. Tak moc si chci nalhat, že mi je lhostejná ale není. Budu se muset snažit aby mi odpustila a snad se mi to povede co nejdřív. Usnul jsem až k ránu ale bolest, která následovala po probuzení byla příšerná. Šel jsem pomalu dolů do kuchyně kde jsem našel už připravený nápoj s práškem. Byl jsem rad, že alespoň někdo o mě jeví zájem a tak jsem si vzal pití i s práškem a šel si sednout do obyvaku k televizi. Nic moc tam nebylo jen něco o tom, že plesova sezóna je v plném proudu a pak jenom to, že kdo měl zatím nejluxusnější robu a následně preslapy a to s kým tam kdo byl. Jako obvykle se tam objevili mi rodiče a pak ještě příbuzní od kluků. Nic moc pro mě ale proč tam nepozvat Niyoung, třeba mi odpustí, když ji tam vezmu. Byl jsem odhodlán ji tam vzít a tak jsem šel volat naším aby mi sehnali všechny možné vstupenky.

Dokonalá nehodaKde žijí příběhy. Začni objevovat