kapitola 10.

134 6 0
                                        

George pov:

Dnes je deň o mne pouští z nemocnice. Byl jsem tu takticky 3 dny protože mi dělali ještě nějaký vyšetření.

Domů jsem přišel někdy večer takže jsem si šel hned lehnout, protože v nemocnici jsem se moc nevyspal.

Ráno když jsem se vzbudil tak jsem mnel na stole raňajky. Koukl jsem se na hodiny a bylo.. 10 ráno?! Vyskočil jsem z postele a pak si uvědomil, že dnes su ještě doma.

Nevím jak se všichni dozvěděli o tom co se stalo na těch záchodoch, protože si pamatam jenom nějaké ústřižky ale Budiš.

Snědl jsem si raňajky a šel talíř odnést dolů. Dole byla máma a mnela nějakou návštěvu. Koukl jsem se kdo tam byl, a byla to nějaká paní a vedle ní seděl nějaký kluk. Šel jsem je pozdravit a když jsem si všiml kdo tam je, vyskočil jsem radostí. ,, Ahoj gogy" pozdravil mně a usmál se na mně. Já za ním došel a obejmul ho. Hezky voní. ,,Ahoj clay!"

,, Vy se znáte?" Zeptala se nás má máma. ,, Oh jo. Vlastně byl to jeden z mých prvních kamošu tady." Usmál jsem se.

Z clayem jsme šli ke mně do pokoje a tam jsme hráli nějaké hry a povídali si. Rodli jsme se že by tu mohl přespat a že by si ráno zašel pro věci do školy. Já samozřejmě souhlasil

,,Ahoj mami!" Zakýval claye sví mámě.

,,Tak kluci, co by jste chtěli na večeři?" Usmála se ma máma. ,,Uh nevím. Třeba palačinky? Může být clayi?" Podíval jsme se na claye. ,, Jo jasně, je mi to jedno" ,,jak jinak" uchechtl sem se.

Pak jsme se postupně osprchovali a já clayovi půjčil nějaký věci který šou mi velký. Překvapivé mu byli celkem Dobré.

Já přitáhl že segrineho pokoje matrac (já zapomnela ze ta segra existuje😝)a dal jí vedle mé postele. Pak jsme si jenom povídali a někdy okolo 2 ráno jsme šli spát.

V noci se mi zdála noční můra. Byla o tem co se stalo na těch záchodech a celkově z Henrym.

Uprostřed noci jsme se vzbudil, a byl jsme celí spoceny a brečel jsem. ,,Gogy? Stalo se něco?" Zeptal se ospalým hlasem clay.byl roztomilý. ,,Oh uh, no né jenom se mi zdála noční můra." ,,OH dobře. Chceš vodu nebo něco?" ,,Podal bys mi prosím vodu? Dík " ,, jasně"

Napil jsme se a skleničku mu vrátil. Pak jsme si zase lehly. Docela jsme se bál usnout. ,, Clayi? Spíš?" ,,Hmm. Ne." Dobrý ,, vím že to zní divně, ale nelehnes si sem ke mně prosím?" Pomoc ,, jo jasně" řekl a lehl si ke mně. Roztáhl ruku na náznak že si můžu lehnout blíž k němu.jak bych mohl odmítnout.

Hej zvládla sem dalsi tak daj aspon hvezdicku

Words:447

you are safe with me |DNF|Kde žijí příběhy. Začni objevovat