you are safe with me |DNF|

kapitola 6.

George pov:

Už to bude týden co jsem doma. Mezi tím jsem skoro nikomu nepodepisoval, jenom tommymu. neměl jsem chuť si z někým psát. Vlastně sem za ten týden byl na mobilu jednou. Jinak jsem byl na počítači.

Koukl jsem se na mobil a měl jsem 30 zmeškaných hovorů od claye, 63 od Karla a 99+ správ od oboch.

Byla neděle a zítra jsem měl jít už do školy takže sem jim nevolal ani si nezobrazil jejich správy.

***

Ráno jsem se probudil o 5 protože mi někdo zase volal.clay... nevěděl jsem jestli bych to měl vzít. Mezi tím jak jsem se rozhodoval tak to přestalo zvonit.nevadi.

Nachystal jsem si věci do školy a šel se do koupelny upravit.

Koukl jsem se do zrcadla a lekl se. Vypadal jsem strašně. Kruhy pod očima, pleť bledá jako stěna a vlasy rozházené do všech světových stran.

Skusil jsem se nějak upravit ale no...

Počkaj jsem než odbije 7 hodina abych mohl vyrazit. Nechci po cestě potkat nikoho z kluků.

***

První hodina byla čeština. Tu mám sám takže to bylo v pohodě. Pak ale následovala matika. Tu sem měl z clayem.

První hodinu jsem nějak presedel a pak si šel vzít matiku. Nechtěl jsem hned potkat claye tak jsem čekal než zazvoní a 5 minut po tom jsem vyrazil do učebne.

Zaklopal jsem a čekal až se ozve dále. ,, Dále?" ,, Dobr-" ,, Davidsone, vy jste se uráčil přijít?" Když to dořekla tak se otočil už i clay. Jak mne z patřil, hned se mu rozzářili oči. ,,Uh pardón" řekl jsem učitelce a šel si sednout do zadu protože vedle claye seděla nějaká typka.

Hodina skončila a já si vzal všechny věci a pobral se pryč.

Na chodbě mně zastavil clay. ,, Georgi! Kde jsi byl? Proč si mi nebral mobil a neodpovídal na správy?" Vychrlil na mně ,,Uh no.. nebylo mi dobře" z půlky to byla pravda. ,, Neumíš si představit jak jsem se o tebe bál!" Řekl a obejmul mně. ,, Promiň"

***

Po škole jsme zase zašli do kavárny a konečně i do toho nákupního centra.
V nakupaku jsem si koupil 2 bílé trička, černou mikinu a nějaký džíny.

Když jsem si doma vzouval boty, někdo na mně promluvil. ,,Kde si jako byl?! Je šest večer! O třetí jsi měl být doma!"vykřikl na mně otec ,, promiň,byl jsem z kamosema v kavárně a v nákupním centru" odpověděl jsem mu trochu roztřeseným hlasem. ,,To si dovolovat nebude! Pred Chvíli Henry odešel! Volal jsem ho úplně zbytečně!" Vykřikl a začal se přibližovat. Já se automaticky oddálil. ,, Kam jako teď jdeš?" Zasmál se. ,, Oh-uh" napřáhl se ke mně a dal mi pěstí. Já spadl na zem a začal do mně kopat. Po chvíli prestal a odešel. Odešel. Jen tak odešel.

***

Je úterý. To znamená tělák. Problém je, že mám pořád rány a už i modřiny.

Dobelhal jsem se do koupelny a koukl se do zrcadla. Měl jsem monokla. Sundal jsem si tričko a tepláky takže jsem tam stál jenom v boxerkach. Měl jsem všude modřiny.

Oblek jsem si černé carga a černou mikinu. Dal si šperky a vyrazil na autobus. Po cestě jsem si koupil bagetu a i jednu Karlovy.

Na zastávce jsem potkal Karla tak jsem mu dal bagetu.(pomoc) poděkoval a už jsme jenom čekali na bus.

Ve škole se toho moc nedělo az na poslední hodinu. Tělák. Z clayem jsem šel do šatny. Počkal jsem až se všichni převlečou a odejdou, abych se mohl převléct já.

Všichni odešli tak jsem se převlékl. Mnel jsem na sobě jenom tepláky když v tom se otevřeli dveře od šatny. ,,Geor-"

Clayi...

Ig: jancisinka

Words:600