you are safe with me |DNF|

kapitola 22.

Víkend uběhl celkem rychle. Z mámou jsme chodili na nějaké výlety a tak. Dnes je už bohužel pondělí což znamená škola.

Vychystal jsem se a utíkal na autobus. Na zastávce jsem uviděl claye tak jsem za ním šel.

,,Ahoj clay"

,,Ahoj Geor-"

Nestihl to ani dorict protože jsem ho objal. Ani nevím proč. Ještě před pár dny jsem byl na něho naštvaný a teď ho tu objímam.

Chvíli byl zmatený ale pak mi objetí vrátil.

Nastoupili jsme spolu na autobus a museli si sednout do středu protože jak jinak, vzadu bylo plno.

Z clayem jsme šly ke skříňkám a všichni se na nás koukali. Co maj zas za problém?

Že skříňky jsem si vyndal matiku protože ji mám jak první. Pak jsme z clayem šly do učebne. Pořád se na nás všichni koukali.

,,Co jim je?" Zašeptal jsem tak aby to slyšel jenom clay.

,,Nemám tucha"

Když jsme vycházeli ze školy tak si všichni šepkali a dívali se na nás.neco jsem z jejich rozhovoru dokázal i zachytit. Třeba že jsem psychoat nebo že mám depky a řezu se a že to dělám jenom pro pozornost. Ale kde na tohle všechno přišli?

,,clayi? Můžeš trochu zrychlit prosím.."

,,Uh jo jasně Georgi."

Konečně jsme se vytratili ste budovy. Dneska jsem chtěl streamovat takže jsem  šel hned domů.

Když jsem přišel domů bylo něco okolo 16 a máma něco vařila v kuchyni.

,,Ahoj Georgi! Dneska bych vám chtěla někoho představit (HEJ JA ZAPOMNELA ZE MA SEGRU SO LETS ACT LIKE SHE WAS AT GRAND PARENTS HOUSE)

,,No dobře a koho?"

,,To je prekvapení" řekla a zasmála se.

Vyběhl jsem do pokoje a šel si nachystat věci na stream. Dneska bych chtěl streamovat sám bez Tommyho.

Stream nebyl moc dlouhý jenom 2 hodiny protože pak jsem musel na tu večery.

Na streamu jsem si vlastně jenom povídal ze streamem a sem-tam si zahral nějakou minihru.

Seběhl jsem schody a uviděl sedět u stolu mou ségru. Máma byla ještě v kuchyni a něco tam dělala.

,,Nevíš kdo má přijít?" Zeptal jsem se jí.

,,Nemám sajna." To je super.

Domem se rozlehl zvonek a máma poskočila od radosti a rozběhla se ke dveřím. Takhle šťastnou jsem ji už dlouho neviděl.

,,Tak děti, dovolte mi představit vám Erika, mého nového přítele."

,,Ahoj"

Vypadal celkem v pohodě.

K večeři byly řízky. Mezi tím jsem se dozvěděl něco o Erikovi. Třeba že taky pochází z Londýna .

Po večeři jsem si šel lehnout protože bylo něco okolo 8 večer. Vím je to brzo ale já jsem z celého týdne vyčerpaný.

Time skip o 3 měsíce (nechce sa mi tu vypisovať každý jejich den že vstanu půjdu do školy atd)

Už to budou 3 měsíce co si máma našla nového přítele. Hned týden po večeři se k nám nastěhoval což vůbec nechápu. Jak mu to máma mohla dovolit?

V poslední době se hodně hádají. Když myslím hodně tak fakt že hodně. Myslím si že by bylo lepší aby se rozešli, protože poslouchat tu každý den ty jejich hádky není nic moc.

Každopádně teď jdu z terapie a doufám že Erik nebude doma. Zas by se hádali.

Pomalu jsem odemkl dveře a vešel dovnitř. Na mě očekávání tu byl hluk a všude se váleli střepy.

Vyběhl jsem po schodech. Už mi to přerůstá přes hlavu. Je toho na mně moc a nevím co mám dělat. Pochybuji že máma by s tím něco udělala. Neopustila by ho kvůli mně. Ní je vlastně jedno jak se cítím.

Hlavně nech se cítí dobře ona

Hej uz vim jak tato ff bude pokracovate but thanks for idea😇

Words: 595