you are safe with me |DNF|

kapitola 23.

Ráno tu už bylo ticho. Jak nečekané. Pomalu jsem sešel schody ještě v pyžamu, a střepy se tu už nikde nevaleli.

Vyběhl jsem zase do pokoje a převlékl se do černých džín a šedé mikiny. Přes to jsem si přehodil černou vestu protože venku není zas tak zima. Pak jsem vyrazil na zastávku a do školy.

Ve škole jsem claye nepotkal což mi přišlo divný, ale neměli jsme spolu hodinu takže jsem to neřešil.

Když jsem přišel domů tak jsem se rozhodl mu zavolat. Nebral mi to. Divný. Možno jen nemá čas. Nějak jsem to neřešil a šel hrát hry s Karlem.

Ráno jsem se rozhodl zavolat clayovi jestli semnou půjde do školy nebo bude zase doma. Překvapivě mi to nebral. Možná jenom nemá čas. Do školy jsem tedy šel sám autobusem.

Ve škole to bylo hrozný. Přišel k nám nový kluk. Jmenoval se Tod. Nedával mi hezký pohledy. Nelíbí se mi. Vypadá jak typický kluk co si hned první den najde partu s kterou bude šikanovat celou školu.

Dneska jsem domů nemusel jít autobusem, došla pro mně máma protože chtěla jít k babičce tak to mnela po cestě.

Po cestě od babičky mi řekla že si musíme doma promluvit. Úžasný.

Erik doma nebyl takže tam byl celkem klid, ale stejnak mně pořád štval ten clay. Proč mi nebere mobil? Ani si nezobrazuje mé správy. Zase se naštval? Ale proč? Udělal jsem něco? Možná je jenom nemocný a nemá energii odpisovat.

,,Georgi musíme si promluvit.."

,,Ano mami?"

,,Víš zlatíčko. Přemýšlela jsem a... Dostala jsem práci v Kalifornii."

,,To je super!"

,,Jo.. jenom se tam budeme muset přestěhovat."

Stěhovat? Znovu? Teď?

,,C-co"

,,Já vím Georgi. Ale nemám na vybranou."

,,Ale mami já si tu konečně našel přátelé a-a-a konečně mám pocit že někam zapadam. Tohle mi nemůžeš udělat.." chtělo se mi brečet.

,, Promiň..."

Prostě odešla. Jen tak odešla a nechala mně tu. Celá máma.

Potřeboval jsem zavolat clayovi. Nevzal mi tom zrovna když ho potřebuju nejvíc mi to nevezme. Půjdu k němu domů. Zní to šíleně ale půjdu k němu domů .

Zaklepal jsem na jeho dveře a čekal až otevře . Neotevřel mi on, ale jeho mamka.

,,OH Georgi, co tu děláš takhle pozdě?"

,,Oh no dobrý den vlastně hledám claye. Je doma?"

,,On ti to neřekl? Odjel na dovolenou z jeho babičkou. Vrátí se za týden."

,,Oh pardón ne neřekl a ani mi nebral telefon. Ale děkuji, naschle."

,,Ahoj Georgi."

Takže on odešel na dovolenou a nic mi neřekl. Sviňa.

,,Mami? Kdy odjíždíme?"

,,Příští měsíc broučku."

,, Dobře."

Dobře stihnu se sním aspoň rozloučit. Aspoň něco.

Dluho nevisla kapitola ale bylo mi hrozně a Simona je neschopná a vysrala sa na to (nesnáším ju za to) aaa uz zachvili bude konec lebo mňa to už nebaví ale bude nová FF so ye 😇

Words:456