22.část

1K 82 2
                                    

"Vstávej Meddie," slyšela jsem hlas vedle sebe.
"Hm?" protřela jsem si oči. Luke vedle mě spal a nad námi stál Ashton.
"Promluvme si," řekl tiše.
"Co potřebuješ?" zeptala jsem se.
"Pojď do kuchyně, ať ho nevzbudíme," pošeptal.
"No?" zeptala jsem se, když jsem se posadila na barovou židličku.
"Chci se omluvit za včerejšek, chci pro tebe to nejlepší, vím, že jsi s ním šťastná, jen to nedokážu překousnout, sotva se vrátíš a všechno se to semlelo strašně rychle," zakroutil hlavou.
"Jen mně se neomlouvej," odpověděla jsem.
"Já vím, potom za ním zajdu," pousmál se.
"A co vůbec Melissa?" zeptala jsem se.
"Coby? Spí," odpověděl.
"Tak to nemyslím," zamračila jsem se.
"Co?" nechápal.
"Viděla jsem jak jste si padli do oka, zlato," zasmála jsem se.
"Jo, padli, je super, líbí se mi," trochu se začervenal.
"Tak jí někam pozvi, kup jí kytku nebo tak. Musíš tomu štěstí nějak pomoct," odpověděla jsem.
"Myslíš, že by se mnou něco měla?" zeptal se.
"Já myslím, že jo, ale sakra, už seš dost velkej na to, aby jsi přišel sám na to co vlastně chceš," pousmála jsem se.
"Já vím co chci, ale nevím jestli chce ona to samé," odpověděl.
"Zlato, určitě jo," prohrábla jsem mu vlasy.
"Jsem rád že tě mám, jako sestřenici samozřejmě," objal mě.
"Co by sis beze mě počal," pousmála jsem se.
"Šel bych za Lukem, jenže kdyby byl v takovým stavu, jak předtím, tak bych to asi moc neriskoval," zazubil se.
"Bys mě sprostě vyměnil jo?" kulila jsem oči.
"A nebylo by ti to jedno, když by jsi tu nebyla?" odpověděl.
"To asi jo hele," pousmála jsem se.
"Řekni mi co má ráda," řekl a vzal si papír.
"Nevím kde začít, je toho hodně," odpověděla jsem.
+++
"Dobré ráno," pousmála jsem se na Luka, který se převaloval v posteli.
"Už jsem si myslel, že ses mi zdála," objal mě.
"Nebyl by to pěkný sen?" zeptala jsem se.
"To určitě ano, ale realita se mi líbí víc," pošeptal.
"To mně taky," odpověděla jsem, něžně mě políbil. Chyběl mi, on i jeho rty.
"Kde jsi vlastně byla?" hladil mou ruku s prstýnkem.
"Za Ashem, teda on byl tady a vytáhl mě do kuchyně a strašně se omlouval," pousmála jsem se.
"To se dalo čekat," odpověděl Luke.
"Po ránu jsi strašně roztomilý," pousmála jsem se.
"Nejsem, ještě bych spal," stáhl mě s sebou na postel.
"Ale je to roztomilý, nevidět tě s vlasy nahoru a když jsi rozespalý," odpověděla jsem.
"Meddie, já nejsem roztomilý," protřel si oči.
"To říkáš ty," pousmála jsem se a dala jsem mu pusu na čelo.
"Tak co, kdy pojedeme k rodičům?" otočil si mě k sobě.
"Nevím," pokrčila jsem rameny.
"Řekni si," pousmál se.
"Jak se ti chce," odpověděla jsem.
"Meddie, notak," řekl.
"Mně je to fakt jendo, jen už chci být jen s tebou," usmála jsem se.
"Už budeme jen spolu, pořád," políbil mě.
"Slibuješ?" zeptala jsem se.
"Slibuju, ale teď to splním," pousmál se.
"No to jsem zvědavá," odpověděla jsem.
"Ale vážně, teď už nikam beze mě nepůjdeš," řekl.
"Myslíš, že bych ti utekla?" zeptala jsem se.
"Doufám, že ne," usmál se.
"Jestli mě nebudeš trápit," odpověděla jsem.
"To ne,"políbil mě.
"Tak co ti naši rodiče," pousmála jsem se.
"Musíme jim to říct," odpověděl.
"To je jasný Lucasi," zasmála jsem se.
"Nebo snad chceš tajnou svatbu?" zeptal se.
"To ne, jen v rodinném kruhu a kluci," pousmála jsem se.
"Vidím na tobě jak se těšíš a to ani nemáme vymyšlený datum," zasmál se.
"Těším," odpověděla jsem.
"Doma to všechno spolu naplánujme, co taková svatba na Hawaii nebo v Dysney worldu nebo v Japonsku?" pousmál se.
"Na to je čas," řekla jsem.
"Nebo Sydney?" zeptal se.
"Lukey, co mám udělat, aby jsi to teď neřešil?" pousmála jsem se.
"Já nevím," pokrčil rameny. Dala jsem mu pusu na čelo, další na tvář a potom jsem přešla k jeho rtům.
"Co teď?" zeptala jsem se.
"Mederith, nemysli na to," odpověděl.
"Nevím o čem mluvíš," přejela jsem rukou po jeho hrudi.
On začal posilovat? Vždycky byl ten typ kluka, kterému bylo jedno jaké má tělo a teď posiluje?
"Nejsem si jistý, jestli to je dobrý nápad," zamrkal.
"Promiň, jestli ti to vadí," otočila jsem se k němu zády. Přetočil si mě zpátky k němu a něžně mě políbil.
"Nezlob se, já jen, je toho na mě moc, po roce tě mám u sebe, nechci udělat žádnou blbost," pohladil mě po tváři.
"Však v pohodě, chápu to," usmála jsem se.


Děkuju za přečtení! miluju vás
Prosím přečtěte si povídku Letters to Luke, protože jsem se dokopala v příběhu pokračovat ♡ ily

Just Friends? [l.h.]Kde žijí příběhy. Začni objevovat