Just Friends? [l.h.]

5.část

Luke's pov.
"Med, já tě nechtěl zranit," řekl Cal.
"Uh, tady Luke," ohlásil jsem se.
"Co ty tam děláš?" zeptal se.
"Jsem na návštěvě," usmál jsem se.
"A kde je Mederith?" nechápal.
"Šla do kuchyně," řekl jsem.
"Aha," odpověděl.
"Stejně s tebou nechce mluvit," zakroutil jsem hlavou.
"Já vím, tak trochu jsem si to myslel," pousmál se.
"Proboha, proč jsi to sakra udělal? Je z toho všeho úplně vedle," seřval jsem ho.
"Blbečku, udělal jsem to kvůli tobě," odpověděl.
"Sakra proč? Ona miluje tebe, ne mě," řekl jsem.
"Vidím, že jsi do ní blázen a jak jste spolu štastní, s tebou je šťastnější, než kdy byla se mnou," usmál se.
"Jo, to jo jsem do ní blázen, jenže ona mě bere jen jako kamaráda, ještě si to promysli," odpověděl jsem.
"Není si co promýšlet, jí to dojde, možná dřív, možná později," řekl.
"Strašně mě štveš," zakroutil jsem hlavou.
"Já vím, poroučím se, čau," odpověděl a zavěsil.
Mederith's pov.
"Jsem zpátky," usmála jsem se s tácem, na kterém byla bábovka, kterou máma před chvílí vytáhla z trouby.
"Vypadá to úžasně," řekl Luke.
"Mluvil jsi s ním?" zeptala jsem se.
"Nehodlám ti lhát, mluvil," usmál se.
"Dobře," odpověděla jsem.
"Nezlobíš se?" zeptal se.
"Ne, sama jsem ti řekla ať to zvedneš, jestli chceš," usmála jsem se.
"Tak v pohodě," objal mě. Šla jsem Lukovi ještě pro nějaký polštář.
"Tady, ať se ti spí dobře," řekla jsem a podívala jsem se na něj. Pomalu jsem se k němu přibližovala.
"Mederith, tohle ne," promluvil Luke.
"Proč?" zeptala jsem se.
"Děláš to kvůli Calovi, normálně by jsi taková nebyla," odpověděl.
"Jsi jen můj kamarád, nic víc, chápu," řekla jsem.
"Já myslel, že to je hodně," nadzdvihl obočí.
"Pro mě jsi nejvíc," usmála jsem se. Nelhala jsem, nikdo jiný, než on tu pro mě teď nebyl.
"To ne, nehraj si se mnou," zasmál se.
"Já to myslím vážně," řekla jsem.
"Počkej, jak vážně?" zeptal se.
"Jsi úžasný," objala jsem ho.
"Počkej Medie, jak to myslíš," nechápal.
"Mám tě ráda," zamumlala jsem.
"Nechápu tě," odpověděl.
"To nevadí," usmála jsem se a přitáhla jsem se k němu blíž.
Měl pravdu, asi jsem měla potřebu mít někoho místo Cala, ale jako nejlepší kamarád mi ho dokonale nahrazoval, aspoň teď. Mám strašné štěstí, že ho mám.
"Jdeme spát?" zeptal se.
"Mně se nechce od tebe," odpověděla jsem.
"Notak, budeme spát," řekl.
"Dobře, chvilku počkej," usmála jsem se a šla jsem se do koupelny převléct do pyžama a aspoň trochu si umýt obličej.
"Takže dobrou noc," zazubil se Luke, svoje skiny si svlékl a šel spát v triku a spodním prádle.
"Dobrou," odpověděla jsem a zhasnula jsem světlo.
Místo spánku jsem začala přemýšlet, nechtělo se mi spát, Calum se mi snažil něco naznačit, něco říct, jenže já nejsem ten typ člověka, co hned ví o co se jedná. Spíš bych měla přemýšlet o koho se jedná, nedělal by to přece jen kvůli tomu, že si myslí, že to tak bude lepší, musel mít nějaké informace, fakta nebo prostě hodně bystré oči. Přemýšlela jsem dlouho do noci a Luke spal spokojeně ve spacáku na podlaze. Asi teď na kluka není ta pravá chvíle, stačí mi Luke, jako kamarád.

Děkuju za přečtení af af. Líbí? Už mám úplně naplánováno jak to bude dál. 3:) Jste úžasní, vážně strašně moc, doufám, že se vám příběh líbí, i když je úplně obyčejný. :) ♡ ily x