Just Friends? [l.h.]

9.část

"C-cože?" zamrkala jsem.
"Miluju tě," zopakoval.
"Ale," přiložil mi prst na rty.
"Jestli chceš, tak odejdu, stačí říct," řekl.
"Nechci aby jsi odešel," odpověděla jsem.
"Jenže," začal.
"Luku, nikam nepůjdeš, taky tě miluju," sklopila jsem zrak.
"Nevěřím svým uším," usmál se.
"Tak věř nebo si je běž proplácnout," pousmála jsem se.
"Mohl bych ti to říkat pořád, miluju tě," nadšeně si tleskl.
"Tak si to šetři," odpověděla jsem.
"Dobře," přitiskl si mě k sobě.
"Proč jsi mi to neřekl dřív?" zeptala jsem se.
"Chtěl jsem pro tebe to nejlepší," odpověděl.
"Jsi poleno," zasmála jsem se.
"Já vím, ale teď už to nezměním," pousmál se.
"Děkuju," objala jsem ho.
"Za co?" zeptal se.
"Že tu se mnou jsi, ještě pořád," pousmála jsem se.
"Neopustil bych tě jen tak," usmál se.
+++
"Mederith, pojď mi pomoci s úklidem a obědem, ahoj Luku," přišla máma.
"Co se slaví?" zeptala jsem se.
"Dobrý den," usmál se vzorně Luke.
"Přijede tvůj nevlastní bratranec a jeho rodiče, tátova sestra a její muž," odpověděla.
"Já mám bratrance? Myslela jsem, že Anne a Alex nikoho nemají," řekla jsem.
"Víš, že se znají krátce, no a Alex má syna, tak přijedou," vysvětlila.
"Může tu Luke zůstat?" zeptala jsem se.
"Pokud jde o vaší rodinu, nechci rušit," odpověděl.
"Klidně zůstaň, to už je jedno jestli uděláme jídlo pro šest lidí nebo pro sedm," usmála se máma.
"Vážně to nevadí?" zeptal se.
"Kdyby mi to vadilo, hnala bych tě pryč," odpověděla.
"Aspoň mi pomůžeš," pošeptala jsem.
"Tak děkuju," pousmál se.
"Meddie, můžeš na chvíli?" zeptala se máma.
"Ano?" šla jsem za ní.
"Co se včera stalo?" chytila mě za ramena.
"S Calem jsme se rozešli," usmála jsem se.
"Jen tak? Jáký byl důvod?" zeptala se.
"Jen tak, už k němu nic necítím mami, nechci být nešťastná," odpověděla jsem.
"A co on?" výslech podle mámy začíná.
"V pohodě, jsme kamarádi," usmála jsem se.
"Fajn, do půl hodiny přijďte dolů," odpověděla a odešla.
"Jak to vzala?" zeptal se Luke.
"Asi v pohodě," řekla jsem.
"To je fajn," usmál se.
"Pomužeš mi, žejo," odpověděla jsem.
"Klidně, když mě pověříš něčím jednoduchým," naznal.
"Tak dobře," pousmála jsem se.
"Tak asi jdeme," odpověděl.
"Jojo," řekla jsem a táhla jsem ho dolů.
+++
"Tak čím začít?" zeptala jsem se.
"Já dělám oběd, vy můžete vysát, nachystat stůl a potom udělat jednohubky," usmála se máma.
"Dobře," odpověděla jsem a běžela jsem pro vysavač.
"Půjč mi to a ty radši udělej ten stůl," řekl Luke.
"Ale ne," naznala jsem.
"Pomůžu ti," vzal si vysavač.
"To fakt nemusíš," usmála jsem se.
"Ale musím," odpověděl.
"Jsi strašně tvrdohlavý," řekla jsem.
"Ty taky," zasmál se.
"Já vím," pousmála jsem se.
Šla jsem do kuchyně a tam jsem vzala talíře s ubrusem a příbory, vše jsem dala na stůl.
"Páni, je to krásný," pochválil mi Luke mou práci.
"Děkuju," usmála jsem se.
"Já už mám taky hotovo," objal mě kolem pasu.
"Jsi úžasný," řekla jsem.
+++
"Mederith, bež otevřít," naznala máma.
"Pojď," chytila jsem Luka a táhla jsem ho ke dveřím.
"Dobrý den," sborově jsme pozdravili.
"Ahoj, ségra se nepochlubila, že mají syna," odpověděla Anne.
"To je Luke, můj nejlepší kamarád," pousmála jsem se.
"Těší mě," nahodil úsměv.
Ti dva šli dovnitř a z auta vylézal hnědovlasý kluk.
"Mederith, že?" zeptal se.
"Jo, ty jsi?" čekala jsem až se představí.
"Ashton, Ashton Irwin," podal mi ruku.
"Těší mě," pousmála jsem se.
"A tohle, tvůj přítel?" zeptal se.
"Spíš jen kamarád, Luke Hemmings," usmál se Luke.
"Rád tě poznávám," prohlížel si ho.
"No, pojďme dovnitř, sundej si boty a rovně," řekla jsem.
"Okej," odpověděl.
+++
"Mami, my jdeme s Lukem nahoru," usmála jsem se.
"Vemte s sebou Ashtona," odpověděla.
"Jasně, pojď," reagoval Luke dřív, než jsem já stihla cokoliv říct. Ještě bych ho nějak urazila a to by nebylo dobrý.
"Já vím, že mě nemáš ráda, jen nevím proč," řekl Ash.
"Tak to není, jen tě neznám," naznala jsem.
"Neber si to osobně, jen je opatrná," objal mě Luke.
"Já to chápu, v klidu," usmál se.
"Co hudba?" zeptala jsem se.
"Nechápu?" nadzdvihl jedno obočí.
"Co posloucháš?" objasnila jsem. Každý má rád hudbu, snad nežije v době kamenné a něco poslouchá.
"Tak různě, Green Day, Pink Floyd, Nirvana, Red Hot Chilli Peppers, Blink 182 a další," odpověděl.
"Na," podala jsem Lukovi kytaru. Začal zpívat I miss you. S Ashem jsme se k němu přidali.
"Jak dlouho se učíš na kytaru?" zeptal se Ash s úžasem.
"Kolem šesti let," pousmál se.
"Já jsem se učil dva, jen takové ty základy, spíš mě berou bicí, na ty hraju čtyři roky," odpověděl.
"To musí být fajn," naznal Luke.
"Jo," pousmál se Ash.
"Tak co budeme dělat?" zeptala jsem se.
"Já nevím co máte v plánu, ale nechcete mi ukázat okolí?" reagoval opatrně Ashton.
"Jo, můžeme," usmála jsem se.

Děkuju za přečtení. Jak myslíte, že to bude dál? Jste úžasní ♡ ily