*P.S. Tohle jsou různé myšlenkové pochody. Takže prosím, s rezervou ;))*
Po ranní kocovině, následovala Dominiková arogantnost.
,, Proč jsi zas tak arogantní ?"
,,No hádám mi nebudeš říkat, jak se mám chovat." Odvrátil Dominik a věnoval se svým věcem. Annett byla tak naštvaná, že krev v ní nejen pulzovala jako proud, ale zčerveněla jako rajče. "Nesnáším tě ! Děvkař jeden ! Hajzl !" Nadávála v duchu a při tom se vražedně dívala na Dominika, který si to všiml.
,,Jsi vážně sexy, když jsi naštvaná." Zakousl si ret. Annett v té chvíli hned zmizela společně i se Sofií.
,, To se až tak zlobíš na Dominika ?" Zeptala se Sofie její něžným hláskem
Neodpověděla, jen s nervy kráčela ke svým dveřím, ale co se stalo – Slečna včera zapomněla klíče ve dveřích a směle za sebou zabouchla.
,,Sakra !"
Pokoušela se dveře otevřít, no nic se nedělo. Dominik se postavil mezi dveře svého bytu, založil si ruce u prsů a tiše se posmíval. Ona si to všimla.
,, Bože, umíš něco lepšího, než jen tam stát a posmívat se mi ?!"
,, Skiyová se nám asi špatně vyspala, co ?" Ďábelsky se usmál a přiblížil se k ní.
,, Přestaň se chovat jak naprostý kretén a pomoz mi, kurva !"
Přimhouřil oči a mírně se usmíval.
,, Dobře, ale mám jedno přání."
,, Jaké ?"
,,To ti řeknu potom."
Nestarala se o to, jak to udělá, pouze jen sledovala co dělá. «Kš !» Hlasitě spadly klíče na zem a klíčem odemkl.
,, Co je to za speciální klíč ?"
,, Co takhle mi poděkovat ?" Podíval se na ní.
,,Ty sis dál udělat klíč, abys mě chodil šmírovat ?!"
,,Heey, ukludni se. – Ne tak úplně. Prostě jsem si řekl, že bych toho mohl využít, když jsem furt s tebou."
Annett mlčela, no po chvilce tiše řekla: ,, Děkuji."
Dominik přehodil oči a zmizel. Annett šla něco uvařit a veškerý čas strávila se svou dcerou, která se nepřestávala vyptávat, proč Dominik nemůže být její táta.
,, Prostě nemůže. Je fajn, že ho máš ráda, ale nemůže." Sebevědomě odvrkla a Sofie fňukla. "Chybí jí ta otcovská láska, já vím.. Ale Dominik by nebyl bůhvíjak nadšený. To vím."
O několik hodin se zjevily výčitky kvůli incidentu s její mámou. Nedalo se na to nemyslet, protože jí to mrzelo a je to přece její máma, ne nějaká cizí osoba. No i přesto se snažila být v klidu a nemyslet na špatné věci.
Po nějaké době se zase potkala s Dominikem, který chtěl to své přání, které mu Annett slíbila. Společně si vyjeli venku a maminka měla jistě obavy, co se "Lucifer" chystá zase vyvést.
,,To mi prostě nemůžeš říct, jaké je to přání ?"
,,Ne, malinká. Povím ti to až na místě." Svobodně vodil Sofií za ruku a hleděl si svého. Vypadal tak drze a bezstarostně. A černé oblečení na něm, bylo plus k tomu, aby si neznámý mysleli, že patří k nějaké zlé sektě. "Potetovaný, dlouhý, možná děsivý ?"
Annett si všimla svou matku na lavičce s nějakou ženou. Matka si Annett všimla a ona hned pohled odvrátila.
,,Bingo." Zamumlal si Dominik a společně si sedli na lavičku, kde pár metrů od nich, byla Anna - Matka Annett.
,,No ?" Podívala se na Dominika a on se ďábelsky usmál.
,,Je to jednoduché a nemáš se čeho bát."
,, Prostě jdi k věci !"
,, Sedni mi na klín, nebo mě polib."
,,To neudělám !"
,,Budu zlej."
,,To už jsi teď.."
,, Řeknu tvý mámě, že si se se mnou pokoušela vyspát."
,,To nic víc v kapse nemáš ?"
Zvedl se, no ona ho přitáhla zpět.
,, Dobře !"
Sedla mu na klín.
,, Udělej si pohodlí, nepustim tě jen tak."
V duchu nadávala a Sofie se zatím hrála se svou kamarádkou, která se tam náhodně objevila. Ale Anna pořád sledovala Annett a Dominika.
,, Tvář se normálně, ne jako kdybys chtěla zvracet."
Povzdechla si, opřela se o něj a on pevně držel její pás. Řekl jí, že jen chtěl dělat její matce na nervy, za včerejšek.
,,To nemyslíš vážně." Začala se smát.
,,Co bych ja nemyslel vážně ?"
,,Co například náš «vztah» ?"
Úšklebil se a ztíchl.
,, Teď nemáš co říct, že ?" Otočila se k němu.
,, Mám tě rád, stačí ?"
,,Jen rád ? Zamotal si mi hlavu, pak mi řekneš, že my k sobě nepatříme a pak to chceš zkusit znovu ?! Promiň, ale ne. Nejsem hus." Chtěla se zvednout, no nepustil jí.
,,Ale za to jsi kus. A ty mě máš ráda."
,, Vždyť to.." Povzdechla si a zpět se o něj opřela.
Bylo jí jedno, že se na ní dívá její matka a možná několik dívek, no vzala si k sobě Sofii a byli při sobě. Když se vrátili domů a zase byli na té chodbě, tak se obrátila k Dominikovi a odfkla: ,,Nesnáším tě."
On se usmál a ona se začala cítit jako on. – Projev lásky ? Že by konečně, to bylo mezi nimi vážně ? Dozvíš se o příštích kapitol. ;)
