Říká že, že být rodiči je nejkrásnější etapa života. Co na to říká Dominik ?
Podrážděný sedí na pohovce ve studiu a zírá do prázdna. Je fakt, že si ještě pořádně nezvykl, no démoni v jeho hlavě mu dělají zmatek. Starostlivý Jakub si k němu přisedne a nemusí se nic ptát, jelikož ho pozná od hlavy až k patě. Jakub se usměje, Dominikovi to začíná lézt na nervy. ,, Můžeš přestat ?" rázně odpoví muž, neboli už otec. Společník mu chytl rameno. ,,Všechno je v pořádku, Dominiku. Proč si pouštíš do hlavy démony ?" Dominik se znovu jen zamyslel. Neustálé se vrtěl a byl neobsedný, odkud ale z něj nevyšlehlo: ,, Bojím se. Moc dobře víš, co se za poslední roky dělo. A na tuhle změnu si pořád neumím zvyknout," zapálil si cigaretu a mluvil hlasitěji, ,,Miluju jí, ale tohle nemůžu," bouchl dveřmi a z budovy zmizel.
Procházel městem, temnými uličkami a do cesty se mu zapletla dívka. ,,Páni, Niku, ty máš dítě ?" zastavil se, poslechl si jí a odpověděl: ,,Nemám," pokračoval v cestě.
Všude, kam se podíval, byly věci na svadbu, miminka a kočárky. Dokonce, prsteny na zasnoubení. Nechal se tím unést až tak, že si nevšiml, že někdo před ním stojí. Malá postava, hnědé vlasy.. Ta tvář je nám známá ! ,, Haló ?!" ozval se hlas smutné Annett. Když se na ní podíval, neřekl nic. ,,Nebudu se ptát, co se ti to děje, protože vím, že je toho na tebe moc. Děti jsou u tvé mámy a my spolu někam půjdeme," povzdechla si a chytla ho za ruku. Studená a tvrdá.. Jako on sám.
,,No řekni mi to," řekla slečna vedle něj. ,,Co ?"
,,Že mě nenávidíš a je to moje chyba, že jsi otec dítěte." Zachechtl se. Posadili se a o několik minut vybírali pití. Číšník jím donesl o co si řekli. ,,Co je tobě ?" zeptal se jí, když vypadala zamýšleně. ,, Záleží mi na tobě a trápí mě, se na tebe takhle dívat. A jestli chceš, můžu..," zastavila se, ,,Nemyslím rozchod.." Pozorně se na ní díval a snažil se přijít na to, na co myslí. Najednou měla husí kůži a třásla se zimou a napětím. Několikrát to zachraňovala nádechem a náhlým výdechem. ,,Co se tím snažíš říct ?" zeptal se jí. ,, Že tě nechám s dvěma holkama a samotného. Ale zatím nad tím jen přemýšlím, nechci to udělat..," zmlkla. Dominik chytl její studené dlaně a podíval se jí hluboko do očí. Je zajímavý, jak se život matky po porodu změní... ,,Jen klid. Zvládneme to. Pamatuješ si na Vánoce ? Ty byly ještě horší.. Nebo si pamatuješ na tvou mámu, jak jí začalo jebat ? To je třešnička na dortu. Všechno bude dobré, dokonce je. Zbytečně se trápíme. Nemysli na takové věci, prosím."
Nebudeme si lhát, jím dvou padl že srdce kámen. Jemu vždycky mohla říct všechno a on zase jí.
Zavedl jí do lesa, kde si oba pročistili hlavu. Prej když byl mladší, trávil tam hodně času.
Ukázali si místa, kde trávili čas a kde byli sami. Ulevilo se jím a oba se znovuzrodili, když všechno měli na pořádku.
Přijeli si pro své děti a Dominik tomu dál ještě jednu šanci. Spatřil si svou dceru do rukou a dítě si obhlíželo jeho tetování na tváři a rukou. Její krásné a velké oči nepřestávaly obdivovat. Snažila se mu něco říct, jenže nikdy se jí to nepovedlo. Usmívala se, když se usmál on. Takové propojení..
217 Twins se opět sešli i s holkama. Dominik pochopil, že strach není tak silný, jako láska kolem něho . Přišla zrovna tehdy, kdy to nejméně čekal.
,, Vidíš, zase jsem měl pravdu," řekl Jakub, který se usmíval. Dominik obrátil oči v sloup, Annett jich sledovala. ,,V čem ?" zeptala se. Dominik si Sofií přiblížil k sobě a jí a Kubovi něco zašeptal. Sofie šílela nadšením. ,,Áále.. Taky to chci slyšet !" Annet se zamračila. ,,Žee, maminka udělá dort," protivně se usmál. ,,Nezkoušej mi lhát !"
Dort ?...
KONEČNĚ JSEM CHYTLA MOOD TOHLE DOKONČOVAT.. MOC SE OMLOUVÁM, ALE CHTĚLA JSEM SEM DÁT VÁŽNĚ SITUACE ZE ŽIVOTA. A OMLOUVÁM SE 2, ZE JSWM SE TOMUHLE NEVĚNOVALA, ALE NEVĚDĚLA JSWM JAK.. SAND SE LIBI A ČEKEJTE VICE AKTIVITYYY. A SNAD SE LÍBÍ 😭💕 CHCI TO VEDET..
