Ona & On / Oni - W/ Nik Tendo ✅

30.

[Dominik]
Ráno jsem do školy se Sofií šel já. Rozhodně jsem nečekal a chtěl vynadat tomu kretenovi.

,,Tak který ?" Zeptal jsem se.
Sofie ukázala někde do neznáma, ale bylo to lepší, když se i s jeho matkou blížili ke vchodu budovy. Byl to zrzavý kluk a z očí mu vidět pořádně teda nebylo. Matka odcházela a já si toho zrzka zavolal.
,,Co chceš, ty slandermane ?" Drze se přimluvil.
,,Nejsem ti kamarád, abys se mnou takhle mluvil. A ještě jednou zjistím, žes jí něco udělal, či řekl, stlačim ti tvář tak silně, že ty oči ti výtečou." Mluvil jsem mu do tváře.
,,Jsi její táta ?"
,,Nejsem, ale asi si budu muset promluvit s tvými rodiči."
,, Takže je pravda, že Skiyová nemá tátu ? Se nedivím, že opustil tvojí mámu.." Zachechtl se.
A tady jsem se neovládl. Vytáhl jsem Sofií z batohu vodu a postříkal ho. Je to dítě a nic horšího mu udělat nemůžu, což je škoda.
,,Co ses zbláznil, ty idiote ?!"
,,Arone, jak to mluvíš se starším ?" Přiběhla jeho máma. Celkem hezká, asi sportovkyně, nižší vzrůst , zrzka se zelenýma očima, které byly až úchvatné.
,,Odporučil bych vám, aby jste si nadělali pořádky s vaším synem. A to hned."
,,To jste ho ale musel postříkat ?" Přiblížila se k Áronovi a poohlížela ho.
,, Menší odplata za to, co udělal téhle malé slečně." Podíval jsem se její směrem a ona tam jen stála jako sloup.
Jeho matka prosila o vysvětlení, ale na to jsem já čas neměl, tak jsem si jednoduše ohlížel to zrzavé stvoření. S těmi očima asi fakt vyhrála.
,,Moc mě to mrzí. Nemohla bych vám to vynahradit nějakou dobrou večeří ?"
Cítil jsem se jako pán, ale věděl jsem, že bych to dělat neměl. Možná jsem se jí zalíbil svou džentlmeností. Podíval jsem se na Sofií, ona na mě.
,, Samozřejmě, v sedm ?"
Žena přikývla a odešla.
Ještě jsem doprovodil Sofií ke dveřím.
,,Ty tam fakt s ní půjdeš ? A co já a máma ?"
,,Neboj se, opičko. Jen jí vynamluvím, co všechno má napravit na tom drzounovi."
,,To doufám."
,,Neboj." Políbil jsem ji na čelo.
,, Jestli něco, víš komu to říct."

Pomalu se oddalovala a já též. Možná jsem vyměkl, ale tyhle loučení mi umělo zlomit srdce..

Přišel jsem domů, políbil Annett na tvář a pohladil rostoucí se bříško.

,,To mi ani neřekneš dobré ráno ?"
,, Promiň kocoure." Zasmála se a pusu mi opětovala. Je vážně malá a přece tak hezká..
,, Víš nad čím jsem přemýšlela ? Že by bylo fajn si dát malinkou pauzu od práce a věnovat se například sobě, tobě i Sofi i tomu malýmu zmrdovi.."
Odpil jsem z jejího čaje.
,,To je dobrý nápad. Aspoň se mi nebudeš vracet domů v noci, jaks to začala dělat." Začal jsem si hrát s lžickou v tekutině.
,,Ale no tak. Děláš přeci to stejný. To není fér." Přiblížila se ke mně, já se seznámil s jejíma očima.
,,Jak mám pak já vědět, jestli jsi nebyla šukat ?"
,, Jednoduše. Protože to nedělám."
,, Vážně ?"
,, Hádám bych ti nelhala."
,,A co když jsi měla Alexe a vlezla jsi mi do postele ?"
,,Opil jsi mě a znásilnil ?" Začala se smát.
Opřel jsem se o linku a hleděl, jak je malá.
,,Dneska ale věřit nikomu nemůžeš, maminko." Cinkl jsem ji po nose, zatímco ona prohodila oči.
,, Nebuď hnusný."
Opřela se o mojí hruď, já se držel linky.
,, Bojím se." Překecla se.
Zabalil jsem si jí a hladil po vlasech. Sám nevím, co se děje, ale jsem v tom, že to bude dobrý.
,, Zvládli jsme ty nejdivnější Vánoce, tak zvládneme i tohle."

Takhle jsem ji držel asi 20 minut.

[Sofie]
Na Arona jsem se nepodívala a ani jsem mu nic neřekla. Štěkat začal sám.
,,Tak slanderman... Spíše feťák, ne ?" Začal se smát a kluci za ním též.
,, Pořád lepší, než tvá zazrzlá máma." Odvrkla jsem a otočila se na jinou stranu. A vtom přišla učitelka.
,,Táák, třído.. Dneska si řekneme něco o citoslovcích. Ví někdo, co citoslovce znamenají ?"
,,Já, já !" Zvedla jsem ruku.
,,Sofie ?"
,, Vznikají z přirozených zvuků. Například, au !, Och !.. A často se za ně dává vykřičník."
,, Přesně tak, Sofi. Dostáváš jedničku." Učitelka se usmála a jedním očkem jsem si všimla, že se ten zrzavý kluk mračí. Když je takovej....

Dál se ke mně ani nepřiblížil, což jsem se divila. Stoupla jsem si k východu, kde na mě čekala máma. Hodila jsem se jí do náruče.
,,Jak bylo ?"
,,Su..per." Falešné jsem se usmála a nasedla do auta.

Doma:

,,Jak bylo ?" Zeptal se mě Dominik.
,,Nic moc. A je jich víc.." Zašeptala jsem, aby to máma neslyšela.
,, Víš, jak se jmenujou ?"
,,Ne."
Zamyslel se a řekl, že si to z jeho mámou domluví.
-

O pár hodin:

Dominik se navoněl a slušně oblékl.

,,Kam se tak chystáš ?" Zeptala se ho Annett.
,,Jdu říct ty zrzce, ať si nadělalá pořádky se svým synem." Pozapínal si knoflíky na košili.
,,Takhle vyšmejdenej ?"
,, Musím nějak vypadat."

Annett přihmouřila oči, jako by ho podezřívala. Pak Dominik odešel a v bytě ostály jen Sofie a Annett, která se bála, co ten kulisak zase vyvede.

[Dominik]

Dělal jsem si srandu a dělal ze sebe snad největšího džentlmena. Posadili jsme se za stůl.

,,Pane, mohl bych vás poprosit ?" Zakřikl jsem a zavolala číšníka. Číšník přišel.
,, Jedno víno, červené a dvě sklenky." Usmál jsem se.
Číšník odešel a žena na mě vypulila oči jako čivava.
,, Víno ? Takhle skoro ..?" Řekla tiše.
,,Jo. Jíst jsi měla doma." Sebevědomě jsem odfrkl, ona ani necekla.

Pak číšník přinesl víno a vyptávat jsem se začal já. Co bylo mým plánem bylo to, se zabavit. Nejhezčí měla oči a tělo. Hlava byla bída.

,,Sportuješ dlouho ?" Očima jsem si prohlédl její prsa.
,,Noo.. Dá se to tak říct. Co ty a rap ?"
,,Dostal jsem se k němu zkrz staršího bráchu. A rozhodně toho nelituju. Máš ráda rap ?"
,,Ani ne. Spíše jezz." Zachechtla se.
Už ze smíchu jsem cítil, že se se mnou cítí v bezpečí a je ochotná říct mi cokoliv.

[Annett]
Nejsem závislá, jen se bojím. Nechci, aby mě opustil hned po tom, jak mu porodím dítě.. Proto jsem se Sofií zašla ven a snažila se skrýt bolest podbřiška, kyčlí a páteře. No nešlo to.
,,Děje se něco ?" Zeptala se Sofie.
,,V pohodě." Usmála jsem se, ale do úsměvu mi nebylo.
,,Au !" Ostře jsem vykřikla.
,,Mami ! Co je ti ?!"

Staly jsme u nejmenované restauraci. Blízko ní. Měla jsem jen šaty a prasknutí plodové vody jsem ucítila hned. Vyděsila jsem se a bolest stoupala. Jak to ? Vždyť je to jen 8 měsíců ! Sofie někde utekla, já začala křičet. Hned příběhl Dominik a nějaká zrzavá žena. Dominik neviděl, co má dělat.
,,Volejme záchranku !" Vykřikla žena.
,,Ne ! Nedokážu to." Zakřikla jsem.
,,Jak že ne ?" Zásah Dominik.
,,Tu a teď. Nevydržím !"
Posadila jsem se na beton a začala tlačit. Žena zavolala záchranku, pak se věnovala mně.
,, Nadechni se a výdechem zatlač do bříška."
Nevím proč, ale poslechla jsem. Všude byla krev, Sofie, Dominik a žena, která mi šla na nervy. Z okolí bylo slyšet houkaní záchranky. Křičela jsem a na poslední křik...... Dítě se dostalo ven. Spocená a bezmocná jsem se podívala na vše. Záchranáři přišli, mé dítě je venku. Vzala jsem si jí do rukou. Rozbrečela jsem se. Byla krásná. Ani slovami se to nedalo opsat. Podívala jsem se na Dominika, toho bez vědomí nakládali do záchranky.
,, Zvládli jste to. Ale budeme vás muset vzít ještě do nemocnice."

Stella Cittová, narozená 17.7. 2023....