Hvězdy

213 14 3
                                    

Nikdo nedělá nijakou vědu z toho, že Annett čeká další nejkrásnější etapa zivota - Spíše, všude vládne rovnováha, pochopení a ta nejhlavnější láska. Všichni si tudíž zvykají. Ale to není všechno. I Dominik chce dokázat, že umí být hodný a k nezaplacení a tak se snaží. Právě dnes svou polovičku dobrovolně vytáhl ven a společně se šli někam projít. Tam, kam je nohy táhly. Promluvili si o ,, novém životě ", řekli si pravdu a objasňovali, co se to vlastně mezi nimi skrývá.

,, Já vím, že umíš být hodný.. Ale jsou věci, které se mi na tobě nelíbí.. Ale moc dobře je chápu a taky vím, že bez toho bys to nebyl ty." Annett byla upřímná a rozhodně neměla na ústech zip.
,, Víš, to je to stejný, kdybych ti řekl, že se někdy chováš jako kráva, ale bez toho bys to nebyla ty." Zachechtl se a ona se tiše zasmála.
Taky jsi povzdechla a chytila ho za ruku a podívala se na něj.
,, Nechci na tebe tlačit, ale ještě ses nevyjádřil." Mířila tím na to, že jí v bříšku roste další život.
Dominik zamlčel a zaměřil se na nějaký bod.
Najednou zastavil, chytil její tvář do dlaní, až to bylo děsivý a zíral jí do očí.
,,Miluju tě," Řekl.
"To mám brát, jako že se neumí vyjadřovat k tomuto tématu ?"
Následně jí krátce políbil na čelo a znovu pokračoval v cestě. Jak bylo říkáno, nechtěla na něj tlačit, ale rada by slyšela jeho názor. Rychle se rozpamatovala a utíkala za ním. Chvíli byla ticho a hleděla na zem. Dominik se otočil její směrem a tiše se začal smát. Ona jsi to všimla a naštvala se.
,, Víš, že když seš naštvaná tak jsi ještě víc sexy ?"
,, Proč vždy myslíš na to jedno ?"
,, Protože bez toho to nejsem já." Jednoduše odvrkl.

O několik minut zastali u nádraží a vůbec nechápali, co tam dělají. Venku se začalo mračit a odeznívat ten zvuk, že vlak přichází. Když přistál na nádraží, lidé nastupovali a pustil se pořádný liják. Jako ve filmu, Annett a Dominik se chytli za ruku a utíkali za vlakem v tom největším dešti. Kapky jím stekali po čele či oblečení, ale pořád nezastávali. A když vlak byl už daleko zastavili a zadechčení se začali smát. Po chvilce se na sebe podívali, zkoumali si tvář a políbili se. Ten polibek se zdál být lepší v dešti, než jen tak obyčejně. Přitáhl jí k sobě víc a věnoval se její celkem sladkým rtům a ona totéž. Pevně držel její pás, ona zase jeho krk. Zalapali po dechu, mírně jí zakousnul do spodní rty a potom se odtáhli.

Nějak zašli domů i po dešti a šli se převléct.

Po nějaké době:
Dominik zůstal doma a Annett se rozhodla jít pro Sofií do školy. Po dešti však zasvítilo slunce a všude bylo dusno. No tvář Sofie byla smutná.

,, Ty se netěšíš domů ?" Zeptala se jí.
,, Jen jsem měla těžký den.. Bude to v pohodě, mami."
,, Vždyť moc dobře víš, co děláme, když je špatný den."
Dívka se rozzářila do úsměvu a zašli na zmrzku.
,,A teď mi všechno řekni." Matka se usmála na svou dceru.
Dívka zamlčela a Annett zbystřila zrak, ale nechtěla jí nutit.

Doma se dívka hodila do náruče Dominika a pochválila se, kde s její mámou byly.
,, Nezapomeň, že se jdeš koupat." Upozornila jí Annett.
Sofie jsi sundávala oblečení a Annett jí s tím pomohla, no všimla jsi modřiny na dceřina rameni. Se šokem se zeptala:
,,Co to máš ?"
Dívčina tvář byla kyselá a Annett pochopila, že se něco děje. Dominik mlčky poslouchal.
,, Já.. Upadla jsem na tělocviku."
Ale Sofie nevydržela lhát a pravda vyšla ven. Ukázalo se, že vážně upadla na tělocviku, ale ten známý klučina do ní strkl, až spadla a udřela se o lavičku. Dominik ten šílel nervy a chtěl zavraždit rodiče toho, kdo jí to udělal. Annett ho uklidňovala.
,, Dominiku, přestaň. Zítra vše vyřešíme. Dnes je už večer." Na stý pokus se to povedlo a nějak se uklidnil.
,,Mami, prosím, nedávej si za vinu." Dívka smutně odvrkla.
Matka jsi uvědomila, že s tímhle nepočítala a že v dětství se jí dělo totéž. Dominik se s ní promluvil, aby jí bylo líp. Vysvětlila mu všechny nesmysly kolem mateřství, těhotenství a ujasnila, že jí mrzí její spravani, vůči její mámě. Poslouchal jí a když se Sofie vykoupala a následně usnula, zase jí chtěl vzít ven, aby si vyčistili hlavu.

,,Ale nemůžeme jí tady nechat samotnou, co když se něco stane ?"
,, Spí, nic se jí nestane, zamkneme jí."
Nerada riskovala, ale udělala to. Pro něj. Venku bylo chladno a tak raději šli autem. Pak zastavili u kopce.
,, Mě nedonutíš tam vylézt !" Annett vykřikla a Dominik se usmál.
,,To zvládneš, pojď." Chytil jí za ruku a  vrhli se na túru.
,, Už nemůžu.." Zadechčeně řekla Annett po několika minutách.
,,Tak mi vylez na záda."
Neváhala.
Pak si sedli na kopec a hleděli na hvězdy a na noční Pardubice, které vypadají líp, než ty denní. Opřela se o něj. Nebylo potřeba žádný slova. Aha, Padá hvězda ! Něco si přej..

*
Absolutně se mi to nelíbi a je to o ničem.. snad se to líbí aspoň vám 🥹❤️

Ona & On / Oni   - W/ Nik Tendo ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat