Mraky se po dešti pomalu oddělují a zpoza nich nakouká slunce. Je možné ucítit jeho teplo a vlhkost deště, po kterém se zjevila duha. Malinkou Sofií to rozhodně nepřestává fascinovat a tiše přemýšlí, kam by jí zavedlo, kdyby jí nasledovala.
,, Možná bych pak potkala trolla, který umí plnit přání a má mnoho peněz !" Usmála se.
Ale její matce jakoby déšť stékal po tváři, až je těžké rozeznat, co z toho je jen obyčejná kapka deště a co opravdová slza. Mraky se množí, zahřmí, udeří blesk přímo do hlavy. A pak zjistí, že až moc přemýšlí a vydá se hledat svou dceru. Dcera venku zaujatě hledí na oblohu.
,,Co tady děláš ?" Zvýšeným hlasem na ní promluvila a děvče se leklo. Silně zavřela oči.
,,Nedobiješ mě, že ne ..?" Tiše promluví.
,,Já ? Nikdy jsem tě nebila, vždyť ani nemám proč.. — Jsem až taková hnusná matka ?"
Pocítila bolest.
,,Ne, jsi dokonalá matka ! Ale trošku se tě bojím, protože poslední dny jseš nějaká divná. Jakoby tě něco trápilo.."
Annett se zamyslí. Je to pravda. Poslední dny je toho na ní moc. Práce, koncerty, spánek, Dominik.. I takové maličkosti můžou změnit život na nekonečnou díru a pronikavou temnotu.
,, Všechno je v pořádku, pojď ke mně."
Vzala jí na ruce a cestou po schodech hladila ji po páteři. Dívka jí pevně držela za krk a vyžadovala, aby se tento okamžik opakoval co nejdéle. Matka totiž byla tak zapadnutá do svých problémů, až nedávala tolik pozorností své dceři. Ale dívka věděla, že se něco děje a nebyla jediná, která to věděla – všiml si to i Dominik a nikdo nemusel nic říkat, protože situaci dobře chápal. Obě holky hodil do postele a přiměl Annett ke slovům. Ta neměla ústa na zip a vydechla. On se pak ocitl nad ní a do ucha zašeptal: ,, Jsi krásná, jsi dobrá matka a tak dále. Nevzdávej se, to dělaj potažení." A věnoval jí malou pusu na tvář.
A pak se to oživilo. Všichni se šli provětrat ven a potkat už slunečné počasí.
,,Počkej, teď já, já chci !" Zakřikla Sofie, která jsi všimla, že její matka chodí po obrubníku.
Velmi se snaží udržet rovnováhu, ale noha se jí nechceně zešuchne dolů. Pustí se to pláču od bolesti a Dominik s Annett s ní rychle běží na pohotovost. Po dlouhém čekání a obavách v čekací místnosti, je konečně rad na nich. Zjistilo se, že má jen natrhlé šlehy.
,, Proč se vlastně bojíme o takovou maličkost ?" Zeptá se Annett v přítomnosti doktora.
,,I maličkosti jsou pro lidi vzácné. U vás je to tahle mladá slečna a vy sami." Doktor se usmál na Sofií a všichni si vyměnili pohledy. Divný, ale pravdivý.. Ale tohle donutilo Annett zamýšlet se. Vždycky preferovala seriózní a dobrodružní vztah.. Ale jak potkala Dominika, všechno se změnilo ! Na dobré, nebo zlé, – odpověď neznámé. Ale víme, že to povede ke šťastnému konci.:)
Na cestě domů:
,,Nad čím se zamýšlíš ?" Zazněl Dominikův hlas.
,, Víš kolik věcí se změnilo od doby, jak jsme se potkali ?"
,,Já tě varoval. Řekl jsem, že se ti to nebude líbit." Hrdě pokrčil rameny, ale s úsměvem.
,, Neřekla jsem, že se mi to nelíbi.. Prostě je to jiný, ale hezký.. Možná k sobě patříme." Taky se usmála a při tom zvedla obočí.
,,Neber mi moje slova, to můžu říkat jenom já. Ale budu tě muset toho naučit ještě hodně." Sebevědomě jí jednou rukou držel pás a tou druhou, držel Sofií.
Annetinna nálada se změnila a sehnala určité odpovědi na otázky, na které neznala odpověď. Připadala jsi jako proud, kterého je již nemožné se dotknout. Nabrala sílu, nápady a energií. Ale to není všechno . –
,, Jsi připravený ?" Podívala se na ho.
Nechápavě se na ní podíval.
,,Jsi připravený, přejít na vyšší level ?"
,,Co ?"
,,Jako vzít si mě za ženu, mít se mnou děti.." Podívala se na zem.
,,Budu mít sestřičku, budu družička !" Tichá Sofie zakřikla.
Dominik byl zticha a rozhodně, nebyl na to ještě připravený. Ještě nedávno potkal princip života a jeho úkoly.
"Asi jsem ho zarazila.. "
Od této události bylo ticho. Pak když se konečně dostáli domů, situace se zklidnila. Annett ho nechtěla naštvat, tak se prostě mu přimluvila, protože ostávat zticha kvůli blbosti, jí přišlo jako nesmysl.
,, Nechtěla jsem tě urazit či zarazit.. Prostě jsem to chtěla vědět."
On se na ní díval, ale neřekl ani slůvko. Situace zase ladila s počasím – zase se začalo mračit a pomalu stmívat. Nedokázala se dívat do jeho očí a tak pohled odvrátila a předstírala, že na něco zapomněla a ihned to potřebuje udělat. Nebylo to lehký, to ne. A pak zase se držela špičkami prstů lana několik minut, ale když měla spadnout do útesu, Dominik jí chytil včas. Zase ty pohledy...
,,Jsem." Odvrkne.
Teď se nechápavě ne něj podívala ona.
,,Nejsi totiž jediná, které se změnil život. Ani sis nevšimla, že k tobě, teda domů, nechodím načurkaný." Našpulil rty a hodil se na postel, kde Annett jak jinak přemýšlela nad životem.
,, A teď vážně.. Proč ses to rozhodl změnit ?"
,, Všiml jsem si, že se mě tvá dcera začala bát, když jsem zrovna nebyl střízlivý.. Nachvíli mi to zlomilo srdce ještě víc, ale jsem tady."
,,A přemýšlím, že začneme žít nový život a to tím, že se odstěhujeme." Dodal.
Nechápala jeho "změnu", ale stejně drzý Dominik je jeden z nejlepších.
,,Kde je starý Dominik ?"
,, Žádný starý nebyl. Jenom jsem to nachvíli switchnul, to je vše."
Ale únava vyhrála nad vším ! Annett zadřímala, ale zřejmě někdo nechtěl, aby se ponořila do hajan.
,,Nech mě spát." Otočila se na bok.
,, Seš strašná, víš o tom ?"
,,Taky tě miluju." Zamrmlala.
Oči se jí těžily, cítila se dobře, ale pořád vnímala. Jen chvilička a oči by se zavřeli ale rychlá ruka, která zašla do kalhot, jí probudila.
,, Přestaň všechno řešit šukem !"
,,Co je šuk ?" Ozvala se malá potvůrka.
,, Vidíš, ještě nespí. Ani se o to nepokoušej." Zívla.
Chvíli se nic nedělo, ale pak lev vystrčil drápky.
,, Nesnáaáším těěě." Zašeptal jí do ucha.
Pohladila ho po vlasech a byla nucena nespát.
,,Taky." Zašeptala.
,,To je strašný, jak máš ty prsa udělané.." Zadíval se.
,,Nemám a jdi spát."
Všichni ale víme, kam to vedlo.. Ale zase podlehla jeho prosbám. Ale nepříjemné bylo píchání v podbřišku. – to se změnilo v nespavost a pak zvracení, zatímco Dominik hrdě spal. Se stresem vytáhne z kabelky test a udělá jsi ho. Čekání se zdálo být již nekonečné.. 3...2...1... Odvážila se na test podívat.. Jedná čárka. Ale když se na to líp podíváš, je tam jedna, ale hodně slabá.
*Pokračování příště*
