Z pohledu Annett:
"Nevím proč, ale Dominik se choval divně. Byl milý, pomáhal a staral se. Takhle málo 🤏🏾 chybělo, abych se ho zeptala, jestli si něco nedal. Bohužel, neřekla jsem mu nic.. Měla jsem nečekané sklony úzkosti a pak i štěstí."
Dominik s Anett si povídali o tom, jak to mezi nimi je. Byl to klidný rozhovor, ale jí trápilo jen jedno. Vypaří se Dominik, nebo zůstane a nakonec se s ní ožení ? To bychom rádi věděli snad všichni. Dominik poslechl Annettino srdce a Sofií vzal sebou. Annett tak měla čas, napravit vztah mezi jí a nejlepší kamarádkou Natálií. Kamarádčina reakce nebyla nadšená. Ale i přes to, nabídku brala. Annett byla odhodlaná jí říct, co se teď vlastně děje. Převládl ji strach, taky výčitky svědomí, ale taky i věděla, ze se na Natálií může spolehnout.
Když se kamarádky sešli v oblíbené Cafétterií, s těstovinami v puse a chvíli ticha, mohl se začít dialog.
,, Nevím, jak ti to všechno vysvětlím, ale.. Neber jsi to špatně, že jsem tě vyhnala pryč.." hrabala jsem vidličkou v těstovinách.
Naty byla ticho.
,,Co tam sakra dělal Nik ?! Proč ?! Jak ?!" Zvyšovala hlas.
Annett se se stresem hluboce nadechla.
,, Víš, je tady jedna věc.. "
Natálie se zaksichtila, že chce vědět víc.
,,Já.. S ním nechodím, teda jo, spíše ne, ale..." Řekla jsem s nátlakem.
Natálie zírala na mě jak na ducha.
,,Co ? Co to ma bejt ?!" Zařvala v šoku.
S očima vypúlenima jako čivava, jsem řekla o tom, že jsme měli pár krát soulož.
,,Jak to ? Jak tě to napadlo ?! Sama víš jaký je, že hned odejde když se s někým vyspi !"
,,Jak se to vlastně stalo ? Jak je vůbec možný, že se znáte ?!"
Všechno jsem řekla.
,,Aa je to už měsíc.. Aa je divný. Dneska mi pomáhál, byl, byl milý.. Jakoby jsi něco postrčil.. Ale asi mu nevadí, že jsem furt s ním" Pokrčila jsem rameny.
Když Annett řekla Natálií všechno, co se za poslední dobu děje, byla v šoku. Hodně. Téměř nevydala ani slůvko a nedýchala.
,, Doufám, že se nezlobíš. A i kdyby jo, stále tě není do toho nic.." S úsměvem sem přehodila oči.
,, Vám to nevydrží.." Zaměřila se na zem.
,,Noo.. Taky jsi myslím." Řekla jsem tenkým hlasem.
,,Ale nemůže bejt takový kretén, že by to udělal." Dodala jsem.
Natálie zírala stylem: "Nevím, kdo je víc v prdeli."
"Rozhovor byl dlouhý. Velmi rychle jsme se z tématu "Chodím, nechodím Dominikem" přešly na jiné. Chyběl mi její hlas s její podporou a vlastně ona sama. Věděla jsem, že se na ní mužů spolehnout a důvěřovat jí. A zdá se, že Dominik se stává mým dalším přítelem.."
,, Alespoň mam hezkou kamarádku, která má hezkýho přítele a bude mít ještě hezčí dítě." Usmála se.
,,Zase nekecej. Já sama nevím, jestli je mi to přítel.. Sám říkal, že má holku."
,, Spíte vedle sebe ? Jo ! Žijete spolu ? Jo ! Líbate se ? Jo ! Takže je to tvůj přítel a ty s nim chodíš." Zírala všude, ale vážně.
,,A s tou courou už určitě není." Dodala.
,,Ale já -."
,, Žádné ale já. Prostě si nevíš přiznat, že ho chceš a že s ním chodíš, protože víš, jaká je jeho minulost." Skočila mi do řeči.
"Jak to všechno ví ?"
Natálie se usmála.
,,Já se ale bojím. Co se s ním a mnou stane ? O to by nešlo, ale ztratit dalšího člověka, kterého jsem upřímně milovala.." Sklonila jsem hlavu.
,,Možná jsem říkala, že vám to nevydrží, ale podle toho, co mi říkáš, jak se k tobě chová, nemáš se ničeho bát. Neznám ho úplně, znám ho jen skrz písničky, jo ?"
"Já ji asi miluji."
,, Děkuji. Moc jsi mi chyběla." Zvedla jsem se a šla ji obejmout.
Venku, kde nebyla až taková zima a foukal vítr, který nám osvěžoval tváře, bylo příjemné teplo. To teplo byla Natálie. Blonďatá holka, s hnědými očima a hezkým úsměvem, si mě zabalila do svého neviditelného pláště. Hladila mě ve vlasech a já jí. "Možná pro ostatní vypadáme jak lesbičky.." Cítila jsem měkkost její prsou, idkyz měla bundu. Cítila jsem její vůni, ikdyž jsem ji voněla snad milion krát. Cítila jsem se divně. Chtěla jsem jí políbit, ale jen jako kamarádka a tím ji poděkovat, že je tady pro mě. Nakonec se to stalo. Pomalu zvedla mou bradu a pošeptala:
,,Já vím, co chceš." Usmála se a udělala to. Jazykem hladila mé dásně a já ty její. Když už bylo horko, odtáhly jsme se.
,,Jsi tak citlivá, Annetto." Odvrátila.
Usmála jsem se.
Když obě byli doma, stihli jsi ještě psát. Dominik, který přišel se Sofií, se rozhodl promluvit, no Annett byla rychlejší.
,,Kde ste byli ?" S úsměvem jsem se vrhla k ním.
Sofie mi všechno povypravěla.
,,Jinak, tohle je pro tebe." Řekl s úsměvem a já přestala dýchat.
V ruce držel růží, která byla červená jak jeho rty. "Proč ? Ještě jsem to u něho neviděla."
Se šokem jsem si vzala růží do rukou a poděkovala. "Tak to určitě si něco postrčil, nebo fakt umí bejt tak hodnej ?"
Bylo něco kolem šesté večer a Annett udělala lehkou večeři. Ona však nevydržela a zeptala se Dominika, co mu je. Ten se zachcechtl a řekl, že nic. Nevěřila mu. Ten ji nechal, ať jsi myslí co chce a věnoval se telefonu. Po několika minutách přišla za ním a zeptala se ho:
,, Vážně ti nic není ?"
,, Ježíši, ne." Přehodil oči.
,, Takžee sis nedal nic ? "
,,Ne. Jsem přes půl roku sober a clean." Nasilu se usmál.
Usmála jsem se na něj a šla uskladnit růži.
"Vážně je divný... Začínám mít o něj strach.."
,,A co tvé album ?" Zeptal se.
" To vážně se o to zajímá ?"
,,No, já nevím jak ti odpovědět. Plánuju vydat na konec zimy tracklist a postupně vydávat skladby. Proč ?"
,,Se nemůžu ani zeptat ?"
,, No, můžeš.. Jen se chováš dneska divně.."
,, Že ti chci pomoct, je divný ?" Zíral mi do očí.
,, Možná mi chybí starý dominantní, možná hrubý Dominik.." Přehazovala jsem očima.
Ten se ďábelský usmál a někam šel.
Annett jsi šla lehnout s unavenou Sofií, která usnula hned.
Dominik se pořád nevracel, ikdyž bylo půl deváté. "Vždyť to není tak moc, proč se děsím ?" Lehla si a chtěla spát, ale nedalo se. "Proč se to nedá ?" Pohazovala se v posteli, ale nešlo to. Vytvářela si v hlavě scénáře, jak měl autonehodu.
Jedná hodina ráno, Dominik nikde. "Nechci mu volat, aby si nemyslel, že jsem na něm závislá.."
2 hodiny ráno, kulišák nikde. "Tohle není vtipný, kde je ? Nestalo se mu nic ?" 3 hodiny ráno. "Tak kde je ?!" Vysilovala, ale styděla se mu napsat, nebo zavolat. 4 hodiny ráno. Zaslyšela zvuk dveří a rychle se pobrala k ním.
,, Kdes byl tak dlouho ?!" Šeptala.
,, Řekla jsi, že ti starý Dominik chybí. A starý Dominik chodí večer pryč a vrací se v noci." Znovu se ďábelský usmál.
Annett ho obejmula a povzdechla.
,,Já věděla, že to nemám dělat." Řekla tiše.
,,Co nemáš dělat ?" Zeptal se.
Annett zalhala že nic a šlo se spát. Nechtěla se ho však vyptávat kde byl, aby jsi vážně nemyslel, že ho potřebuje nonstop vždy a všude. Oba si šly lehnout, no jí to nedalo.
,,Já vím, teď si myslíš že tě potřebuju vždy a všude."
,, Možná jo a možná ne."
,,Ale jo. No já se o tebe bála."
,,Psst !" Jeho prst jí přistál u pusy a věděla, že chce spát.
P.s. nevedela som, či to o Natálií nechat.. 🥹
