Nikdy neříkej nikdy

6. kapitola

Večer jsem ještě poslouchala 5 písní, které se budou následující den nacvičovat, a děkovala při tom Lucy, že díky neustálému pouštění hitů od One direction, jsem většinu z nich už znala.

Ráno je sraz v 8 hodin ve zkušebně nacházející se v areálu naproti hotelu. Ale to je vše, co mi řekli. Proto teď už 15 minut bloudím a nemám tušení, kde bych měla v tak velké budově zkušebnu hledat.

"Mohli mi k té smlouvě přidat i mapu," mumlala jsem si pro sebe.

Oddechla jsem si, když se přede mnou objevily dveře s nápisem Zkušebna. Vešla jsem dovnitř, ale v tom zjišťuji, že se nejedná o hudební zkušebnu, ale taneční.

"Ahoj, hledáš někoho?" zeptala se jedna z pěti tanečnic.

"Omlouvám se, já hledám hudební zkušebnu," odpověděla jsem.

"Ty jsi určitě ten nový bubeník," pokračovala ta tanečnice a celou mě sjela pohledem. Nepatrně jsem přikývla.

"Já se jmenuji Jessica a tohle jsou Jane, Magie, Mary a Emily." Zdála se docela milá, ale i tak mi na ní něco vadilo. Až moc se snažila být milá.

"Já jsem Kate," představila jsem se. "Můžete mi prosím poradit, jak se dostanou do zkušebny? Máme sraz v 8 hodin a to je už za 3 minuty!"

"Jasně," začala Emily,"musíš jít..."

"Úplně nahoru," skočila jí do řeči znovu Jessica. Emily se na ní překvapeně podívala, ale mlčela.

"Ehm, děkuji." Rozloučila jsem se a utíkala ven z místnosti. Nesmím přijít na první zkoušku pozdě!

K mému překvapení na horním patře nebylo nic jiného než terasa a pěkný výhled na město. Zapomněla jsem na zkoušku a nadechla jsem se čerstvého vzduchu a cítila se báječně.

Bylo to sice kouzelné místo, ale moje zbloudilé myšlenky se po chvíli zastavily a začaly směřovat úplně jiným směrem. Co to má znamenat? Proč by nějaká Jessica, kterou ani neznám, chtěla, abych přišla pozdě na zkoušku? Neměla jsem ale čas, řešit to.

V 8:15 jsem přiběhla do správné zkušebny. Kluci mě přivítali vřelým úsměvem, ovšem u pana Dantera mi to asi tak lehce neprojde.

"Slečno Thomsonová, pokud nevíte, co je to dochvilnost, není pro vás v kapele místo," řekl velmi přísně.

"Moc se omlouvám, ale nemohla jsem najít správnou zkušebnu."

"V pohodě, já se tady pořád cítím, jak v labyrintu," zasmál se Louis.

"Pane Dantere," ozval se Niall, "je to moje chyba, měl jsem Kate říct, kde přesně zkušebna je."

"Bylo to naposledy," varoval mě Danter. "A teď jdeme zkoušet!" rozkázal.

Věnovala jsem Niallovi aspoň děkovný úsměv a sedla si za bicí, připravena na první oficiální zkoušku s One direction.