Nikdy neříkej nikdy

18. kapitola

Poslední dlouhý potlesk a koncert končí.

Bohužel pro mě nekončí jenom koncert, ale i vše týkající se kapely One Direction. Nikdy bych si nemyslela, že se mi bude odcházet tak těžce.

Po vystoupení za mnou přiběhla Emily.

"Byla to paráda! Right now bylo perfektní, ale řekni jsi v pohodě?" zeptala se s vystrašeným výrazem.

"Ehm..." Nevědla jsem jestli jí mám říct o Jessice a jejím geniálním plánu, jak mě zlikvidovat. Nicméně týká se to i jí, asi by to měla vědět. Navíc nejspíš bude lepší, když se to dozví teď ode mě než zítra z novin.

"No před koncertem za mnou přišla Jessica a... prý řekla médiím o tobě a Liamovi." O mé aféře s Niallem jsem radši nemluvila.

Emily nasadila šokovaný výraz. "To ne, jak něco takového mohla udělat!"

"Taky to nechápu, jsi přece její kamarádka, má tě ráda." řekla jsem nepřesvědčivě.

"To se pleteš. Jessica nemá ráda nikoho, jenom sebe. Všechny, které má kolem, bere jen jako prostředek jak vyniknout." Nenávist jsem v hlase Emily ještě neslyšela, ale teď tam byla oprávněně.

"Vždyť já chci být pro veřejnost neviditelná, nepotřebuji, aby o mě psali v novinách... Proč to udělala?" na konci se jí zlomil hlas. Nejspíš ví to samé co já: Bude to teď pro ni i Liama těžké.

Nevěděla jsem co dělat, mohla jsem ji darovat pouze svoje objetí."Je mi to líto, Emily. Ale věřím tomu, že tvůj a Liamův příběh bude mít šťastný konec." Na rozdíl od mého dodala jsem v duchu.

"Půjdu to říct Liamovi." Smutně odešla a já znovu začala nadávat na tu bezcharakterní a sobeckou Jessicu.

Drží mě v šachu. Teď musím prostě zmizet z života kluků a jít si svou cestou.

Tohle jí přece nemůže projít! říkala jsem si, ale bylo jasné, že se pletu. Danter jí miluje a uvěří cokoli řekne.

"Nazdárek, Kate," vyrušil mě z nadávání Harry se Zaynem.

"Ahojte kluci, dneska jste byli super. Fanynky se z vás mohly zbláznit!" Nikdy mě nenapadlo, že bych chtěla kluky z One Direction za něco upřímně pochvalit, ale zasloužili si to. I přes moji původní averzi vůči nim musím uznat, že jsou dobří.

"Díky, to víš snažili jsme se udělat dojem," smál se Zayn.

"Máme teď 'after party' v baru, takže jsme tě přišli vyzvednout," oznámil Harry.

"Ale neříkej, Danter má dneska asi hodně dobrou náladu, že vám to dovolil."

"Neprotestuje spíše proto, že nic neví." Harry se zatvářil velmi nadšeně, asi se mu neposlouchání pravidel začalo líbit.

"V tom případě, jdu s vámi."

Né že by se mi tam nějak chtělo. Stačil by mi jeden zklamaný pohled Nialla a nejspíš bych utekla s pláčem. Ovšem bude to poslední večer s kluky. S těmi kluky, které mám vsechny konec konců i ráda.

V baru už byli všichni. Tedy i Jessica a její kamarádky. No jasně, ty aby chyběly tam, kde jsou kluci pomyslela jsem si naštvaně a nasadila sladký úsměv. Jen ať žije přetvářka!

"Kate, tady!" mával na mě Louis.

Sedla jsem si k němu. A k mému štěstí přimo naproti Nialla a Jessici, která se na něj lepila. A nevypadalo to, že mu to nějak moc vadí.

Hlavně v klidu, může si být s kým chce! opakovala jsem si v duchu. Moc to nepomáhalo, nejraději bych Jessice překazila ten její afektovaný úsměv.

Nechápu, že Niallovi se z ní nedělá špatně. No možná to je tím, že jsou tady jiní adepti, které nesnáší. Například já.

"Máš štěstí, že jsi přišla," řekl Louis.

"To by se něco vážného stalo, kdybych se neukázala?"

"To tedy stalo! Musel bych si znovu hrát na uklízečku v hotelu," vysvětlil mi.

"Aha, takže další sázka o to jestli přijdu?"

"Přesně a protože jsem tentokrát vyhrál já, Harry a Zayn musí být zítra celý den v županu," řekl a vítězoslavně se na dotyčné podíval. Oba začali samozřejmě protestovat, že to neplatí, ale to už jsem je radši přestala poslouchat.

Večer ubíhal pomalu. Všichni kluci si se mnou zatančili, pochopitelně kromě Nialla, kterého se Jessica pořád držela jako klíště. Kdykoli jsem se podívala jejich směrem, zaplavil mě pocit naprosté bezmoci.

Za celý čas jsem si dovolila jenom jeden opravdový pohled na Nialla. Všichni tančili a u stolu jsem byla jen já, on a Jessica.

Díval se na mě a v jeho očích nebylo zklamání, které bych čekala. Spíše se snažil číst mi myšlenky, zase chtěl pochopit, co si myslím.

Jessica zpozorovala, že se na sebe díváme a okamžitě chtěla upoutat Niallovu pozornost.

"Myslím, že ty jsi byl dneska nejlepší Nialloušku!" zašvitořila.

Niall se vymanil z mých očí a zakroutil hlavou. "Ale no tak Jessico, všichni byli skvělí!"

"Ty jsi tak skromný! Není divu, že tě všichni zbožňují," pokračovala ve chvále Jessica.

"To není pravda," oponoval Niall.

"Vlastně už vím, je tady někdo komu nejsi dost dobrý," hodila po mně významný pohled, bylo jasné koho myslí a já se musela držet stolu abych na ní nevyjela. "Ale s tím se netrap. Jestli někdo opustí někoho tak úžasného jako jsi ty, je to naprosto hloupá a zbytečná osoba."

"Nepotřebuju, aby mě každý zbožňoval, ale pokud vím, že mě ta osoba chápe, stačí mi to."

"Říkám, jsi tak skromný!" řekla a dala mu pusu na tvář. Nebyl z toho dvakrát nadšený.

Sakra, kde je Louis? Jestli se okamžitě nevrátí, zblázním se z ní! Hledala jsem ho pohledem na tanečním parketu.

"A víš, co je super?" zeptala se po chvíli Jessica nadšeně. "Od zítřka budeme zase všichni jenom spolu! Nebudou u nás v kapele žádné narušující osoby, které si myslí, že jsou lepší než my a které v jednom kuse porušují pravidla."

Niall nebyl schopen slova, jen se na Jessicu zoufale podíval.

Za to já jsem spustila: "No vzhledem k tomu, že je jasné, že ta narušující osoba jsem já, bude nejlepší, když vás opustim už teď. Nechci vám kazit svou přítomností hezký večer." Svůj sarkastický proslov jsem zakončila milým úsměvem a odkráčela pryč.