Nikdy neříkej nikdy

4. kapitola

"Dej sem klíče, řídit budu já," prohlásil z ničeho nic Louis.

"Nebyl jsi to ty, kdo říkal, že nechceš přijít o dalšího bubeníka?" oponoval Niall. "Takže vzhledem ke stylu tvého řízení bych buď začal hledat už teď nového nebo bych nechal řídit mě."

"Nevím, co máš proti mému stylu řízení," Louis se zatvářil jako, že je hrozně uražený a tím mě opět rozesmál.

"Jen to, že pro tebe dopravní značky vždycky nějakým záhadným způsobem zmizí z cesty!" Niall se taky zasmál a nastoupil na sedadlo řidiče.

To bude jízda. Seděla jsem na sedadle spolujezdce a navigovala Nialla, aby věděl, kam jet.

"Tak Kate," začal Niall,"řekni nám něco o sobě."

Co by o mně chtěl slyšet? Myslí si, že mu hned povyprávím o celém svém životě? Opravdu nerada ukazuju své emoce druhým a pokud bych měla vyprávět o sobě a o svém 'skvělém' životě, emocím bych se určitě nevyhla.

"Nevím, co bych vám měla říct. Není na mně nic zajímavého," pokusila jsem se z toho vykroutit.

Koutky Niallových úst se zvedly v náznaku úsměvu. "Tak tohle bude rozhodně zajímavé," prohodil téměř neslyšně.

"Tak nám aspoň řekni," ozval se Louis ze zadního sedadla, "jestli máš ráda jednu takovou známou kapelu s názvem One direction?"

Za normálních okolností bych okamžitě odpověděla, že ne a že je namyšlený hlupák, pokud si myslí, že je všichni zbožňují.

Ale on to řekl jen z legrace. Asi jsem začala trochu chápat prvního z těch pěti kluků. Louis je jednoduše takový komediant, který vždycky uvolní atmosféru nějakou vtipnou poznámkou nebo gestem.

Přistoupila jsem tedy na jeho hru a s úsměvem odvětila: "Asi tě zklamu, ale vůbec nevím, co to je za kapelu. V životě jsem o ní nic neslyšela."

Oba se rozesmáli. Když už nic, tak aspoň ti dva mají smysl pro humor řekla jsem si a celkem mě to uklidnilo. Možná to nakonec nebude takové utrpení, jak jsem si myslela.

Cesta ubíhala hodně rychle a k mému překvapení vesele. Chtěli mě zahrnout množstvím otázek, ale já je předběhla a ptala se odkud jsou, jak se dostali ke zpěvu, co je baví dělat... a tak jsem se vyhýbala mluvení o sobě.

Když jsme ale přijížděli před náš dům, vzpomněla jsem si na jednu důležitou věc.

"Zapomněla jsem! Musím vás varovat, předtím než vás pustím dovnitř, že moje mladší sestra Lucy je do vás blázen!" řekla jsem s hraným soucitem v hlase. "Nelekněte se pokud vám hned skočí kolem krku."

"Jednu fanynku zvládnem, co Louisi?" odpověděl Niall.

"Bez problému," zazubil se Louis.