Hledala jsem vodu a čirou náhodou uviděla Amy klečet: ,,Hele, smázneme to?''
,,Co jako,'' řekla Amy s pláčem.
,,Ty brečíš? Co se stalo?''
,,Nic.''
,,Prosím.''
,,To je Xaverův řetízek...''
,,To nemusí ale nic znamenat.''
,,Určitě ho zabili!!!''
,,To není pravda.''
Amy se postavila: ,,Nech mě už konečně na pokoji, furt dolejzáš náno pitomá.''
,,To není pravda, chci ti jen pomoct.''
,,Kéž bych tě nikdy nepotkala ty...''
,,Rose Blacková.''
,,Ty se jmenuješ Rose?''
,,Jo.''
,,Já nesnáším růže!''
,,Musíme spolupracovat.''
,,Mám hlad a žízeň, tři dny jsem nejedla!'' Amy se z ničeho nic rozběhla, já se otočila a šla si svou cestou. Vtom jsem zaslechla ránu. Vrátila jsem se, Amy nikde. Asi se mi něco zdálo.
,,Amy!?''
,,Áááaa,'' zaznělo odněkud zdola.
Podívala jsem se dolů: ,,Haló!''
,,Pomóc.''
Někdo promluvil sípavým hlasem, já poznala že jsou to kambové: ,,Další se chytil, stejně jako ten samec včera.''
Mlčela jsem a nenápadně přihlížela.
,,Zavřeme ji do vězení.''
Tolik jsem se zaposlouchala, že mě spatřili: ,,Za ní!!'' Utíkala jsem seč mi síly stačily. Pořád mi byli v patách. Vzala jsem to křovím a doběhla do jeskyně, jsou pryč. ,,Jen počkej příště,'' zavolali a šli zpět.
Mám hlad a už se stmívá, je moc riskantní jít těď hledat jídlo do lesa. V letadle jsem ještě našla posledních pět minerálek. Co nejdříve musím najít vodu a zachránit Amy.
