Rose pov.
Myslím si, že moje ranní nevolnosti nejsou náhodné. I když to zní hloupě, myslím, že jsem...ehm těhotná. Já vím, já vím, kdy se to mohlo stát? Jedno pitomý ráno a je všechno jinak. Musím si udělat test. Na břehu byla pořád ještě kostra letadla, šla jsem tam. Hledala jsem všude a heuréka! Mám svoji cestovku, ale je roztrhaná a špinavá. Otevřela jsem svoji taštičku na hygienu, bylo tam přesně to, co jsem potřebovala. Na prázdninové dovolené se vám těhotenský test vždycky hodí.
Asi po pěti minutách jsem měla jasno, čekám dítě s Xaverem! Můj bože! Co budu dělat, třeba nepřežiju a co to malý? Taky nemá moc velkou šanci. Sedla jsem si na klín a hlavu dala do dlaní. Popotahování se změnilo v nezastavitelný pláč. Měla bych být ráda, ale nejsem, protože jsem tady. A s Xaverem to byl beztak románek na jednu noc. Co s tím? Musím mu to říct.
Rozběhla jsem se k jeskyni a křičela: ,,Xavere!''
On jenom otráveně cekl: ,,No? Co je?!''
,,Čekám dítě. Mno, spíš čekáme.''
,,Ono je dneska apríla?''
,,Ne.''
,,Tak to teda dobrej vtip.''
,,Není to vtip, podívej se,'' řekla jsem a podala mu těhotenský test.
,,Myslíš to vážně?''
,,Smrtelně.''
