Rose pov.
Přišli jsme opět do Černé síně. Všude po stěnách byly nalepeny plakáty s nápisy Dnes ve 12:00 obohacení Vaší duše.
,,Á, dlouho jsme se neviděli, že?'' ptal se provokativně Tyll.
,,Co po nás zase chcete! A kde je Nela!!?'' křičela jsem na něho.
,,Pšššt, pozval jsem vás na obohacení duše. Vím, že by jste samy nepřišli a tak jsem pro vás poslal mé učně.''
,,Vy teda máte styl,'' řekla jsem otráveně.
,,Ale, ale kdo pak to přišel?'' zeptal se Tyll a díval se na kamby, kteří vedli Xavera.
,,Nechte mě!'' křikl Xaver a snažil se vykroutit kambům z rukou.
,,No výborně! Jste tu všichni tři, to jsme potřebovali! Přivezte oběť!'' poručil a hlavní dveře se otevřely. Z nich vyjel malý dřevěný vozík na rozviklaných kolečkách, byl vystlaný slámou. Přivezli jej před Tylla. On se postavil a pravil: ,,Vážení hosté, prosím o klid! Pozval jsem Vás sem, abychom všichni byli svědky tomuto rituálu Obohacení Vaší duše. Dnes tu máme velmi, ale velmi vzácnou oběť. Mladou, hravou, svěží, napůl lidskou... Ano! Toto dítě je moje a zde přítomné Rose!'' v sále ihned padl údiv.
,,Rose?'' řekl Xaver a díval se na mě. Já byla úplně mimo, hlava mě bolela jako po deseti panácích rumu. Podívala jsem se na Tylla a zase na Xavera. Chtěla jsem ze sebe dostat nějaké slovo, ale přerušil mě pláč. Nelin pláč!
,,Přistupme tedy k samému hřebu dnešního rituálu,'' pronesl a vitáhnul ostře nabroušenou machetu. Měla asi třicet centimetrů na délku, na šířku zhruba od pěti do deseti centimetrů. Vzal Nelu za nohu, byla hlavou dolů. Napřáhl se a...